Koncesní zákon

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč.

(1) Úřad může před vydáním rozhodnutí ve správním řízení zahájeném podle § 24a v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli toto předběžné opatření:

a) zakázat uzavřít koncesní smlouvu v koncesním řízení, nebo

b) pozastavit koncesní řízení.

(2) Návrh na nařízení předběžného opatření vedle obecných náležitostí podání obsahuje přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli bezprostředně hrozí újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá. Nemá-li návrh stanovené náležitosti, předběžné opatření Úřad nenařídí.

(3) Úřad zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí podle § 25 nabylo právní moci.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a) návrh nemá předepsané náležitosti podle § 24b odst. 3 nebo § 24e odst. 2 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní,

b) nebyla s podáním návrhu složena kauce ve výši podle § 24c odst. 1 a navrhovatel kauci nesloží ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem,

c) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 24b odst. 4,

d) návrh nebyl podán oprávněnou osobou,

e) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v koncesním řízení, nebo

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 25 nebo pro uložení sankce podle § 27 nebo § 27a.

(1) Nedodrží-li zadavatel postup stanovený tímto zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření koncesní smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší koncesní řízení nebo jednotlivý úkon zadavatele.

(2) Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 24b uloží zákaz plnění koncesní smlouvy, pokud se zadavatel

a) dopustí správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. c), s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 31 odst. 3 a postupoval v souladu s § 12 odst. 4 a § 12 odst. 5, nebo

b) dopustí správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. a) a současně správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. d).

(3) Úřad zákaz plnění koncesní smlouvy dle odstavce 2 neuloží, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele vyžadují pokračování plnění koncesní smlouvy. Ekonomický zájem na plnění koncesní smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění koncesní smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou koncesní smlouvou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění koncesní smlouvy, náklady spojené se zahájením nového koncesního řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího koncesní smlouvu a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění koncesní smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění koncesní smlouvy.

(4) Úřad návrh zamítne, pokud

a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2, nebo

b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3.

(5) Koncesní smlouva je neplatná z důvodu nedodržení postupu podle tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 2.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení.

(2) Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 25 odst. 2 je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti uhradit náklady řízení podle odstavce 2 zcela nebo zčásti upustit.

(4) Pro náklady řízení platí dále ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

(1) Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře koncesní smlouvu,

b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 31 odst. 4,

c) uzavře koncesní smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení podle § 31 odst. 4,

d) uzavře koncesní smlouvu v rozporu se zákazem jejího uzavření podle § 12 odst. 3 a § 12 odst. 4 anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 24e odst. 1,

e) zruší koncesní řízení v rozporu s § 6 odst. 2,

f) nepořídí nebo neuchová dokumentaci koncesního řízení podle § 33, nebo

g) odmítne námitky v rozporu s § 12 odst. 3 a nebo postupuje při přezkoumávání námitek v rozporu s § 12 odst. 3.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5 % z předpokládané hodnoty předmětu koncesní smlouvy, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d),

b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

(3) Sazba pokuty podle odstavce 2 se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí opakovaně některého ze správních deliktů podle odstavce 1. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán týž správní delikt.

(1) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v koncesním řízení.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč a zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let.

(3) Zákazem plnění koncesní smlouvy se rozumí zákaz účasti v koncesním řízení a zákaz plnění koncesní smlouvy, činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění koncesní smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí podle odstavce 2, kterým byl uložen zákaz plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 25 odst. 2, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(1) Zaměstnanci Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření15a). Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle jiných právních předpisů15b).

(2) Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.

(1) K uzavření koncesní smlouvy územním samosprávným celkem, příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, nebo jinou právnickou osobou podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li územní samosprávný celek ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2 (dále jen „žadatel“), a k její změně, je žadatel povinen vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí (dále jen „stanovisko“). Vyžádání stanoviska k uzavření nebo změně koncesní smlouvy a jeho projednání při schvalování koncesní smlouvy nebo její změny je podmínkou platnosti koncesní smlouvy. O stanovisko ke změně koncesní smlouvy není nutné žádat, pokud se navrhované změny koncesní smlouvy netýkají vybraných náležitostí uzavřené koncesní smlouvy podle odstavce 2.

(2) Žádost o stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo její změně podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí15) vybrané náležitosti koncesní smlouvy nebo jejich změny, ekonomický rozbor dopadů koncesní smlouvy nebo její změny na ekonomickou situaci žadatele, včetně údajů o stavu zadluženosti žadatele, které jsou nezbytné pro posouzení jeho schopnosti dostát závazkům z koncesní smlouvy; náležitosti obsahu žádosti stanoví prováděcí právní předpis. Ministerstvo financí při posuzování žádosti nemůže hodnotit žádné jiné skutečnosti, než ty, které jsou podle odstavce 4 rozhodné pro posouzení žádosti.

(3) Územní samosprávný celek předkládá žádosti o stanovisko k uzavření nebo změně koncesní smlouvy i za ostatní žadatele uvedené v odstavci 1.

(4) Ministerstvo financí žádost o stanovisko posoudí z hlediska možných dopadů přijímaných závazků obsažených v koncesní smlouvě a jejich vlivu na ekonomickou situaci žadatele nebo na mezinárodní závazky České republiky.

(5) Pokud se Ministerstvo financí nevyjádří do 60 dnů od doručení, platí, že Ministerstvo financí nemá námitek k uzavření nebo změně koncesní smlouvy.

(1) Oznámení o zahájení koncesního řízení, jde-li o nadlimitní koncesní smlouvy na stavební práce, a oznámení koncesionáře podle § 15 odst. 1 se uveřejní v informačním systému o veřejných zakázkách podle zákona o veřejných zakázkách a v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Pro uveřejnění oznámení se použije formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství16).

(2) Oznámení o zahájení koncesního řízení u ostatních koncesních smluv se uveřejní pouze v informačním systému podle odstavce 1. Pro uveřejnění oznámení se použije formulář, který obsahuje zejména identifikační údaje o zadavateli, stručný popis koncesního projektu, kritéria pro výběr koncesionáře; podrobnosti obsahu formuláře stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Zadavatel v případech, kdy nebyl povinen uveřejnit oznámení o zahájení koncesního řízení, může uveřejnit oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

(4) Pro uveřejňování platí příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

(1) Do rejstříku osob se zákazem plnění koncesních smluv (dále jen „rejstřík“) jsou zapisovány právnické nebo podnikající fyzické osoby, kterým byl podle § 27a odst. 2 uložen zákaz plnění koncesních smluv. Rejstřík vede ministerstvo.

(2) Úřad uvědomí bezodkladně ministerstvo o nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl podle § 27a odst. 2 uložen zákaz plnění koncesních smluv, sdělí identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, která má být na základě tohoto rozhodnutí do rejstříku zapsána, a uvede den, od kterého výkon zákazu plnění koncesních smluv začíná, a den, kdy končí. Ministerstvo nejpozději do 5 pracovních dnů od sdělení Úřadu zapíše tyto údaje do rejstříku.

(3) Rejstřík je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje vedení rejstříku koncesních smluv. Rejstřík je veřejně přístupný a je součástí informačního systému o veřejných zakázkách podle zákona o veřejných zakázkách.

(2) Předmětem zápisu do rejstříku jsou

a) u zadavatele obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma a identifikační číslo osoby,

b) u koncesionáře, je-li právnickou osobou, obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma a identifikační číslo osoby,

c) u koncesionáře, je-li fyzickou osobou, jméno, příjmení, případně obchodní firma, datum narození, sídlo, případně místo trvalého pobytu, je-li odlišné od sídla, a identifikační číslo osoby,

d) základní vymezení předmětu koncesní smlouvy,

e) předpokládaná hodnota předmětu koncesní smlouvy a předpokládaný příjem koncesionáře,

f) oprávnění vybírat úhrady od uživatelů a jejich výše, případně způsob jejich určení, nebo jejich limity, pokud takové oprávnění vyplývá z koncesní smlouvy,

g) doba, na kterou se koncesní smlouva uzavírá,

h) datum uzavření koncesní smlouvy.

(3) Zadavatel předá Ministerstvu pro místní rozvoj údaje podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne účinnosti koncesní smlouvy; v případě změn, které se týkají zapsaných údajů, postupuje obdobně.

(4) Pro účely odstavce 3 zadavatel použije formulář podle prováděcího právního předpisu.

(5) Ministerstvo pro místní rozvoj zapíše údaje podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne jejich předání zadavatelem do rejstříku koncesních smluv a vymaže tyto údaje z rejstříku koncesních smluv ke dni ukončení platnosti koncesní smlouvy.

Zadavatel uchovává dokumentaci koncesního řízení po dobu 5 let od ukončení účinnosti koncesní smlouvy nebo ode dne zrušení koncesního řízení. Dokumentací koncesního řízení se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné podobě nebo na nosičích dat, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon v průběhu koncesního řízení, popřípadě po jeho ukončení, včetně úplného znění nabídek všech dodavatelů, koncesní smlouvy a všech jejích změn.

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá ve spolupráci s Ministerstvem financí vyhlášku k provedení § 4, 21, § 31 odst. 2 a § 32 odst. 4.

(2) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 30 odst. 2.

(3) Vláda vydá nařízení k provedení § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1 písm. b).

(4) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 26 odst. 2.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

1) Například § 18a až 18f zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

Směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách.

3) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

4) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

7) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8) Například ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

10) Například § 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

11) § 66a obchodního zákoníku.

12) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Například § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

14a) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

15a) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

15b) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

16) Nařízení Komise č. 1564/2005.