§ 44 vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory – Dobrovolné smírčí řízení před Rozhodčím soudem…
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory · 14/1988 Sb. · Duševní vlastnictví · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 44 vyhlášky 14/1988 Sb. upravuje dobrovolné smírčí řízení před Rozhodčím soudem Československé obchodní a průmyslové komory, které umožňuje stranám pokusit se o dohodu ohledně sporného nároku, a to i bez předchozí rozhodčí smlouvy. Rozhodčí soud může na návrh jedné strany zprostředkovat smírčí řízení, i když mezi stranami neexistuje rozhodčí smlouva. (§ 44 zákona č. 14/1988 Sb., vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 1
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 14/1988 Sb.
(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.
(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran.
(3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.
(4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.
(5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozhodčí soud může na návrh jedné strany zprostředkovat smírčí řízení, i když mezi stranami neexistuje rozhodčí smlouva.
- Smírčí řízení se uskuteční pouze tehdy, pokud s ním souhlasí obě strany sporu.
- Řízení probíhá před smírčím výborem, který se skládá z tajemníka (předsedy) a dvou členů, z nichž každého jmenuje jedna ze stran.
- Cílem smírčího řízení je dospět k návrhu smíru, který strany mohou buď přijmout, nebo odmítnout.
Na co si dát pozor
- Návrh smíru doporučený smírčím výborem ani cokoliv, co strany v průběhu smírčího řízení přednesly, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu.
- Poplatek za smírčí řízení činí polovinu poplatku za rozhodčí řízení a hradí se předem, přičemž každá strana platí jednu polovinu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 67 Smírčí řízení (Občanský soudní řád)§ 36 Fakultativní smírčí řízení (Vyhláška o Řádu Rozhodčího soudu Českosl)§ 39 Fakultativní smírčí řízení (Vyhláška ministra zahraničního obchodu o)§ 47 SMÍRČÍ ŘÍZENÍ (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 85 Smírčí řízení (Zákon o zemědělském družstevnictví)