Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 47

§ 47 vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory – Možnost provedení dobrovolného smírčího řízení…

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory · 47/1975 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 47 vyhlášky 47/1975 upravuje možnost provedení dobrovolného smírčího řízení před Rozhodčím soudem Československé obchodní komory, a to i v případě, že mezi stranami nebyla uzavřena rozhodčí smlouva, pokud s tím souhlasí obě strany. Rozhodčí soud může na návrh jedné strany zprostředkovat smírčí řízení, jehož cílem je dohoda mezi stranami o sporném nároku. (§ 47 zákona č. 47/1975 Sb., vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: soud
  • Odkazuje na: § 1
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 47/1975 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

(4) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Rozhodčí soud může na návrh jedné strany zprostředkovat smírčí řízení, jehož cílem je dohoda mezi stranami o sporném nároku.
  • Smírčí řízení se koná pouze tehdy, pokud s ním souhlasí obě strany sporu.
  • Řízení probíhá před smírčím výborem, který se skládá z tajemníka a dvou členů jmenovaných stranami.
  • Strany přednesou svá stanoviska a výsledkem jednání je návrh smíru, který mohou přijmout nebo odmítnout.

Na co si dát pozor

  • Návrh smíru doporučený smírčím výborem a cokoliv, co strany přednesly během smírčího řízení, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu.
  • Za smírčí řízení se platí poplatek ve výši jedné poloviny poplatku za rozhodčí řízení, přičemž každá strana hradí polovinu poplatku předem.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 67 Smírčí řízení (Občanský soudní řád)§ 36 Fakultativní smírčí řízení (Vyhláška o Řádu Rozhodčího soudu Českosl)§ 39 Fakultativní smírčí řízení (Vyhláška ministra zahraničního obchodu o)§ 44 SMÍRČÍ ŘÍZENÍ (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 85 Smírčí řízení (Zákon o zemědělském družstevnictví)