Trestní zákon · 140/1961 Sb. · § 229 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 229 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, stanoví, že těhotná žena, která si sama uměle přeruší těhotenství nebo o to požádá či to dovolí jiné osobě, není za takový čin trestně odpovědná, a to ani jako návodce nebo pomocník.
§ 229
Těhotná žena, která své těhotenství sama uměle přeruší nebo jiného o to požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a pomocníkovi.
Paragraf 229 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, stanoví, že těhotná žena, která si sama uměle přeruší těhotenství nebo o to požádá či to dovolí jiné osobě, není za takový čin trestně odpovědná, a to ani jako návodce nebo pomocník.
Co to znamená v praxi
Těhotná žena, která se rozhodne pro umělé přerušení těhotenství, ať už si ho provede sama, nebo k němu dá souhlas jiné osobě, nebude za tento svůj čin stíhána podle trestního zákona.
Tato výjimka z trestní odpovědnosti se vztahuje i na situace, kdy by žena jinak mohla být považována za návodce (osobu, která někoho navede k trestnému činu) nebo pomocníka (osobu, která někomu pomůže spáchat trestný čin).
Ustanovení se týká pouze samotné těhotné ženy a jejího jednání ve vztahu k umělému přerušení těhotenství.
Na co si dát pozor
Paragraf se týká výhradně trestní odpovědnosti těhotné ženy. Neznamená to, že by jiné osoby, které se na nedovoleném přerušení těhotenství podílejí, nebyly trestně odpovědné (viz okolní paragrafy § 227 a § 228).
Formulace "uměle přeruší nebo jiného o to požádá nebo mu to dovolí" naznačuje, že se jedná o situace, které by jinak mohly být považovány za trestné činy, pokud by je spáchala jiná osoba.
Ustanovení se vztahuje na trestní zákon č. 140/1961 Sb., který byl účinný do konce roku 2009. V současnosti platí nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb.