Vyhláška ministra zahraničního obchodu o novém znění Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory

(1) Po podané žalobě, avšak před jmenováním rozhodce, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz znaleckým posudkem a k tomu účelu ustanovit jednoho nebo i více znalců.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení i v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat okresní soud, v jehož obvodu je nutno úkon provést, nebo jiný příslušný orgán o povolení předběžného opatření. Takovou žádost však musí strana oznámit Rozhodčímu soudu.

(1) Strany se mohou dohodnout, že spor bude rozhodnut jedním nebo třemi rozhodci. Není-li dohody o počtu, stanoví předseda zpravidla, že spor bude rozhodován jedním rozhodcem, v závažnějších případech třemi rozhodci.

(2) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, anebo stanoví-li předseda podle předchozího odstavce, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, vyzve tajemník obě strany, aby se v přiměřené lhůtě jím určené dohodly, není-li jiné úmluvy, o osobě rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje rozhodce předseda.

(3) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován třemi rozhodci, anebo stanoví-li předseda podle odst. 1, že spor bude rozhodován třemi rozhodci, pak každá ze stran, není-li jiné úmluvy, jmenuje v přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem, svého rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě ke jmenování rozhodce jedné nebo obou stran, jmenuje rozhodce předseda. Jakmile byli oba rozhodci jmenováni, vyzve je tajemník, aby se v přiměřené lhůtě jím stanovené dohodli o osobě vrchního rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje vrchního rozhodce předseda.

(4) Jestliže rozhodci nebo vrchnímu rozhodci brání nějaká překážka trvalejšího rázu, aby konal svou funkci, ustanoví strana, která ho jmenovala, nového rozhodce, popř. rozhodci, kteří se shodli na osobě vrchního rozhodce, nového vrchního rozhodce, a to v nové přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem. V případech, kdy podle odst. 2 a 3 byl rozhodce nebo vrchní rozhodce jmenován předsedou, nebo uplynula-li marně lhůta, uvedená v předchozí větě, provede jmenování předsednictvo.

Za rozhodce může být jmenována (§ 18, odst. 2 až 4) jen osoba, zapsaná v listině rozhodců.

Odmítne-li strana některého rozhodce, rozhodne předsednictvo neprodleně o důvodnosti takového odmítnutí, a to po vyslechnutí stanoviska odmítnutého rozhodce a druhé strany. Shledá-li předsednictvo odmítnutí důvodným, platí pro další postup obdobně ustanovení § 18. Totéž platí, ohlásí-li rozhodce nebo vrchní rozhodce sám skutečnosti, které by mohly založit jeho předpojatost nebo vůbec, které by mohly vést k odmítnutí.

(1) Vrchní rozhodce při řízení předsedá.

(2) V řízení před třemi rozhodci rozhoduje názor většiny. Vrchní rozhodce jako předseda hlasuje naposledy.

(3) Vyskytnou-li se o částkách, které mají rozhodci přiznat nebo zamítnout, více než dvě mínění, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

Rozhodce je oprávněn v každém stadiu vyzvat strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uskutečnění smíru.

(1) Rozhodce oznámí tajemníku dobu ústního jednání a předvolá strany. Jestliže jedna nebo dvě strany se nedostaví, ačkoliv byly řádně předvolány a neuvedou na omluvu důvody, jež rozhodce uzná za postačující, může rozhodce bez újmy ustanovení § 27 odst. 1 jednat i v nepřítomnosti stran; přitom přihlíží také ke všem písemným tvrzením strany, která se nedostavila.

(2) Ústní jednání je veřejné. Předsednictvo i rozhodce však mohou veřejnost vyloučit usnesením na návrh jedné ze stran, nebo jestliže by veřejné projednávání bylo proti obecnému zájmu.

(3) O ústním jednání před předsednictvem i před rozhodcem se sepíše protokol.

(4) Strany mohou před předsednictvem i před rozhodcem jednat osobně nebo zmocněncem, který se vykáže plnou mocí. Zmocněncem může být jmenován i cizí státní příslušník.

(5) Rozhodce rozhoduje na základě výsledků ústního jednání. Je však přípustná úmluva stran, podle níž se rozhodování sporného případu svěří rozhodci na základě předloženého písemného materiálu. Rozhodce má nicméně právo ve výjimečném případě nařídit ústní jednání, ukáže-li se předložený materiál nedostatečným.

Rozhodčí řízení se koná v Praze. Předsednictvo se však může na společný návrh stran po slyšení rozhodců usnést, že se řízení překládá na jiné místo, popř. do ciziny.

Jednací řeč je česká nebo slovenská. Žádná strana však nemůže utrpět újmu pro neznalost těchto jazyků.

Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu a nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení, některá strana se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon, potřebný k hájení jejího práva, učiní rozhodce, jde-li o řízení před ním, v ostatních případech předsednictvo, k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

(1) Na souhlasný návrh stran bude rozhodčí řízení ponecháno v klidu. Rozhodce může rovněž řízení ponechat v klidu, když se obě strany k ústnímu jednání nedostaví, ač byly řádně předvolány.

(2) Za klidu řízení se nekonají ústní jednání. Procesní lhůty se staví.

(3) V řízení lze pokračovat na návrh jedné strany po uplynutí tří měsíců. Nebyl-li návrh podán ve lhůtě jednoho roku, řízení se natrvalo zastaví.

Rozhodčí řízení má být provedeno tak, aby bylo zpravidla skončeno před uplynutím šesti měsíců.

(1) Rozhodčí nález se stranám ústně vyhlásí a písemně doručí. Řízení však lze skončit s tím, že nález bude vydán písemně bez ústního vyhlášení. Nález musí obsahovat označení stran, jména rozhodců, rozhodnutí o vznesených nárocích a o nákladech a musí být dostatečně odůvodněn.

(2) Rozhodčí nález, který byl ústně vyhlášen nebo rozhodčí nález, který byl písemně vydán a straně doručen, nelze měnit. Chyby v psaní nebo počtech a jiné podobné zřejmé nesprávnosti, které by se vyskytly v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoliv na žádost některé ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.

(3) Rozhodčí nález podpisuje rozhodce, v řízení před třemi rozhodci alespoň dva rozhodci, spolupodepisuje jej předseda a tajemník. Shledá-li předseda Rozhodčího soudu při podpisu rozhodčího nálezu, že nález vykazuje formální závady, zařídí jejich odstranění.

(4) Rozhodčí nález je konečný. Strany jsou povinny splnit povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.

(1) O rozhodnutích předsednictva, vydaných po ústním jednání, platí ustanovení § 29, odst. 1. Usnesení podle § 15 odst. 2 musí být vždy odůvodněna, ostatní rozhodnutí mohou být odůvodněna.

(2) Rozhodnutí předsednictva podpisuje předseda, nebo pokud jednání nepředsedal, člen předsednictva, který z pověření předsedy (§ 4 a 5) jednání řídil.

V otázkách mezinárodního dosahu, zejména v otázkách cizího práva a jeho použití, může si rozhodce vyžádat vyjádření předsednictva, jímž však není v žádném směru vázán.

(1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) může se řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby se řízení účastnit nemohou.

(2) Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony považují se za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka může však rozhodce přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

(1) Předsednictvo při rozhodování podle tohoto Řádu a rozhodce v řízení ve věci samé vykonávají vhodnými prostředky všechna šetření a provádějí všechny důkazy potřebné k objasnění skutkové podstaty sporu. Mohou vyslýchat svědky nebo znalce, a to i v otázkách práva, platného v cizině. Projednává-li se věc před třemi rozhodci, mohou usnesením pověřit jednoho rozhodce provedením některých důkazů. Obdobně postupuje i předsednictvo.

(2) Předsednictvo i rozhodce pečují o to, aby v řízení bylo tak postupováno a aby rozhodnutí nebo nález byl tak odůvodněn a formulován, aby mohl být uznán a vykonán.

Nestanoví-li tento Řád jinak a pokud ani strany nic jiného neumluvily, platí o řízení ustanovení zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

(1) Strana, která podlehla, nahradí zpravidla straně, která ve věci měla úspěch, náklady řízení, a to zásadně v poměru, v jakém podlehla. Náklady stranou zaviněné, zejména neodůvodněně opožděným přednesem skutečností, jí mohou být uloženy bez zřetele na výsledek sporu. Rozhodce však může s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem případu rozhodnout o nákladech neodvisle od výsledku sporu.

(2) Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů proti odpůrci.

(3) Výše nákladů řízení se určuje podle tarifu (§ 38). Jejich součástí jsou též odměny předsednictva a rozhodce uvedené v tarifu, dále odměny znalců a tlumočníků podle platných předpisů a jiná vydání spojená v rozhodčím řízením.

(4) Stranám nepřísluší zpravidla náhrada za výlohy spojené s jejich účastí nebo s účastí jejich poradců nebo zmocněnců na rozhodčím řízení ani odměny jejich poradců nebo zmocněnců (§ 23 odst. 4). Ve zcela výjimečných případech může předsednictvo nebo rozhodce s přihlédnutím k okolnostem případu přiznat stranám náhradu i takových výloh.

(5) Skončí-li řízení jiným způsobem, než rozhodčím nálezem ve věci samé (nikoliv však rozhodnutím podle § 15), rozhodne o nákladech řízení rozhodce. Pokud rozhodce nebyl ustanoven, rozhodne o nákladech řízení předseda usnesením. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně.

(6) Vzal-li žalobce žalobu (návrh na zahájení rozhodčího řízení) zpět a nedošlo-li mezi stranami k jiné dohodě, hradí náklady sporu, ledaže by bylo ze spisů patrné, že důvody k podání žaloby byly na straně žalovaného. V tomto posledním případě hradí náklady sporu žalovaný. Obdobně se postupuje také v případě, kdy řízení bylo ponecháno v klidu a bylo zastaveno podle § 27 odst. 3 věty druhé.

(7) Odmítne-li předsednictvo žalobu pro nepříslušnost (§ 15), rozhodne zároveň o nákladech celého řízení.

Předsednictvo může kdykoliv během rozhodčího řízení uložit z vlastního podnětu nebo na návrh strany podle vlastního uvážení jedné nebo oběma stranám, aby složily k dispozici předsednictva jistotu nebo hotovost k úhradě předvídaných nákladů. Nebyla-li jistota nebo hotovost složena, může předsednictvo, hledíc ke zvláštním okolnostem případu, řízení zastavit.

Předsednictvo může na návrh a na náklady strany, v jejíž prospěch byl vydán rozhodčí nález, dát vhodným způsobem uveřejnit jméno strany, která odmítne rozhodčí nález splnit, nebo se plnění očividně vyhýbá.

Součástí tohoto Řádu je tarif poplatků a odměn.

IV.

(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

(2) Smírčí řízení se provádí jen, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

(4) Poplatek za smírčí řízení zaplatí strany předem. Výše poplatků je určena tarifem.

V.

Předsednictvo vydá k provedení ustanovení tohoto Řádu pro úpravu vnitřního postupu Rozhodčího soudu zvláštní jednací řád.

A

I. Poplatky při rozhodčím řízení

Hodnota předmětu sporu v Kčs Celkové náklady,

tj. skutečné výlohy,

nejméně

však %do 10 000 8z dalších částek do 20 000 5z dalších částek do 100 000 3z dalších částek do 200 000 2z dalších částek do 800 000 0,5z dalších částek do 2 000 000 0,3z dalších částek do 3 000 000 0,2z dalších částek do 6 000 000 0,1z dalších částek do 12 000 000 0,05z dalších částek přes 12 000 000 0,02

II. Poplatky při smírčím řízení

Při smírčím řízení zaplatí obě strany poplatek, který činí jednu čtvrtinu poplatků, placených při rozhodčím řízení (odd. I). Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.

B

I. Odměny členů předsednictva Rozhodčího soudu

a) Předseda, resp. místopředseda, předsedá-li schůzi, má nárok na odměnu ve výši Kčs 120,-. Předsedá-li předseda jen části schůze a další části místopředseda, dělí se tato odměna přiměřeně.

b) Členové předsednictva Rozhodčího soudu mají za účast na každé schůzi, resp. každém ústním jednání, svolaném podle § 15 odst. 2 Řádu, nárok na odměnu Kčs 60,-.

c) Člen předsednictva Rozhodčího soudu, který vypracuje písemné vyhotovení obsáhlého usnesení předsednictva Rozhodčího soudu, má nárok na odměnu podle odd. II.

II. Odměny rozhodců

Rozhodci náleží za ústní jednání odměna Kčs 60,- až 100,- odstupňovaná podle hodnoty předmětu sporu. Za ústní jednání a zároveň za vypracování výroku náleží rozhodci odměna Kčs 200,- až 1000,- odstupňovaná podle hodnoty předmětu sporu; tato odměna může být podle obtížnosti a složitosti věci případně zvýšena až o 100 %. Podrobnosti stanoví ministr zahraničního obchodu.

V případech, kdy rozhodují tři rozhodci, patří předsedovi plná odměna jako jednomu rozhodci, ostatním rozhodcům však jen 80 % z částky přiznané předsedovi.

Členům smírčího výboru přísluší odměna Kčs 60,- až 100,- odstupňovaná podle hodnoty předmětu sporu.