§ 500 občiansky súdny poriadok – Věcná břemena.
Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 500 zákona 142/1950 upravuje, jak se oceňují a uspokojují věcná břemena při rozdělování podstaty, zejména v souvislosti s dražbou, a jak se s nimi nakládá v závislosti na tom, zda je vydražitel převezme či nikoli. Soud určí peněžní hodnotu věcných břemen, která budou uspokojena z rozdělované podstaty, přičemž u opakujících se plnění (např. důchody) stanoví částku, která pokryje budoucí platby. (§ 500 zákona č. 142/1950 Sb., občiansky súdny poriadok, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Věcná břemena.
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 142/1950 Sb.
(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena,m která budou podle svého pořadí alespoň částečně uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby se z ní a z jejích úroků mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.
(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.
(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.
(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se — pokud možno již předem — dalším oprávněným.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud určí peněžní hodnotu věcných břemen, která budou uspokojena z rozdělované podstaty, přičemž u opakujících se plnění (např. důchody) stanoví částku, která pokryje budoucí platby.
- Pokud vydražitel převezme věcné břemeno s neomezeným trváním, sražená částka se mu vydá. U věcného břemene omezeného trvání se částka uloží na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu trvání břemene.
- V případě opakujících se plnění (důchody) se částka vždy uloží na úrok a platby jdou přímo oprávněnému, dokud se částka nevyčerpá.
- Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme, se zruší a oprávněný dostane náhradu v hotovosti. U opakujících se plnění se zbytek nejvyššího podání uloží na úrok a z něj se hradí plnění, dokud částka stačí.
Na co si dát pozor
- Dřívějším zánikem věcného břemene se uvolněná částka přidělí dalším oprávněným, pokud je to možné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 1256 Věcná břemena (Zákon občanský zákoník)§ 151n Věcná břemena (Občanský zákoník)§ 151n Věcná břemena (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 151m Věcná břemena (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 33 Věcná břemena (Zákon o veřejných dražbách)