Vyhláška o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí

Podle této vyhlášky poskytuje Státní banka československá (dále jen „banka“) úvěry a uplatňuje sankce vůči hospodářským organizacím státního socialistického sektoru a výrobním a spotřebním družstvům (dále jen „organizacím“). Na jednotná zemědělská družstva se tyto směrnice nevztahují. Ustanovení této vyhlášky o poskytování úvěrů na oběžné prostředky (část III) platí tehdy, jestliže pro jednotlivá odvětví (např. vnitřní a zahraniční obchod, zemědělství apod.) není stanoveno něco jiného.

(1) Na žádost organizací poskytuje banka tyto provozní úvěry:

a) úvěry na oběžné prostředky:

aa) na zásoby,

ab) na náklady,

ac) na pohledávky za odběrateli;

b) úvěrové výpomoci:

ba) platební úvěr,

bb) úvěr na mzdy;

c) jiné úvěry:

ca) úvěr na doplnění vlastních oběžných prostředků,

cb) zvláštní platební úvěry.

(2) V jednotlivých odvětvích může banka poskytovat další provozní úvěry.

Provozní úvěry se poskytují organizacím podle nejdůležitějších základních účelů, popřípadě objektů úvěrování na jednom, popřípadě více úvěrových účtech. Všechny provozní úvěry posuzuje banka ve vzájemné souvislosti se zřetelem k nejefektivnějšímu využití prostředků vlastních i úvěrových.

Při poskytování provozních úvěrů se používá metody úvěrování podle obratu, nebo metody úvěrování podle stavu, popřípadě kombinované (smíšené) metody úvěrování.

O soustavě úvěrových účtů v rámci platné účtové osnovy banky a metodách úvěrování jednotlivých odvětví rozhoduje ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky v dohodě s příslušným ústředním orgánem, s výjimkou případů uvedených v § 25. Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může po dohodě s příslušným ústředním orgánem přenést tuto pravomoc na ředitele krajských poboček, popřípadě poboček banky. V takovém případě ředitel příslušné pobočky banky určuje soustavu úvěrových účtů a metody úvěrování v dohodě s příslušným podnikem.

(1) Při poskytování provozních úvěrů vycházejí pobočky banky z rozpisu schváleného úvěrového plánu. Přitom přihlížejí k celkové hospodářské situaci organizace a prověřují, zda požadovaný úvěr bude využit efektivně k plnění plánovaných úkolů, k společensky žádoucímu překračování plánu, popřípadě k urychlenému odstranění přechodných nedostatků a závad v hospodaření.

(2) Poskytuje-li se úvěr na přechodné překlenutí nedostatku prostředků při neplánovaném vývoji hospodaření organizace, pobočka banky požaduje, aby vedení organizace ve spolupráci s odborovou organizací projednalo odstranění nedostatků a závad v hospodaření s pracujícími.

Není-li stanoveno něco jiného, dává souhlas k poskytnutí úvěru organizaci ředitel pobočky banky, popřípadě jím zmocněný zástupce.

(1) Při poskytování úvěru vychází pobočka banky ze zásad stanovených předpisy o vlastních finančních zdrojích a o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací, popřípadě z dohod s družstevními svazy o způsobu používání vlastních oběžných prostředků.

(2) Jestliže jsou podniky povinny podle příslušných předpisů krýt normativy plně vlastními a jim podobnými oběžnými prostředky, poskytují pobočky banky podnikům provozní úvěry jen na oběžné prostředky převyšující normativ.*)

(3) Při přechodném nedostatku vlastních zdrojů na doplňování vlastních oběžných prostředků (obratového fondu), které jsou předpokládány ve finančním plánu organizací, mohou organizace na doplnění vlastních oběžných prostředků obdržet úvěr.

(4) Mají-li organizace v provozu volné zdroje, popř. použily jich neefektivně, přihlíží k nim pobočka banky při poskytování, popř. splácení provozního úvěru.

(1) Částek poskytnutých provozních úvěrů se používá na splacení provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě a na splacení splatných provozních úvěrů, přičemž se přednostně splácí úvěr se starší splatností. Zbývající částka se převádí na obratový, běžný nebo jiný účet.

(2) Ve shodě s účelovým určením úvěru a používanou metodou úvěrování se částek poskytovaných provozních úvěrů může používat k přímé úhradě závazků organizací, a to výjimečně i při existenci splatných úvěrů, popřípadě úvěrů nesplacených ve lhůtě, jestliže je tato výjimka povolena v podmínkách pro poskytnutí jednotlivých druhů provozních úvěrů, popřípadě v jednotlivých případech, ředitelem pobočky banky.

(1) Pobočky banky stanoví lhůty splatnosti provozních úvěrů podle předmětu a způsobu úvěrování zejména v souladu s plánem oběžných prostředků, projednaným s pobočkou banky a jí schváleným, popřípadě s přihlédnutím k jiným ukazatelům v plánu organizace a k tvorbě vlastních zdrojů organizace.

(2) Lhůta splatnosti provozních úvěrů může být v odůvodněných případech prodloužena.**)

Organizace jsou povinny splácet provozní úvěry ve lhůtách stanovených pobočkou banky, nezajištěné úvěry pak ihned po jejich zjištění, a to přednostně z nově poskytovaných provozních úvěrů, pokud se jich nepoužívá k přímé úhradě závazků, a dále z prostředků obratového (běžného), popř. jiného účtu provozních prostředků.

Organizace i pobočky banky provádějí prověrky zajištění provozního úvěru ve lhůtách a způsobem stanoveným pro jednotlivé druhy úvěrů.

Pobočky banky jsou povinny provádět rozbory používání a splácení provozních úvěrů a požadovat od organizací opatření k efektivnějšímu využití vlastních zdrojů i úvěru a k odstranění zjištěných nedostatků a závad za účelem zajištění návratnosti poskytnutých úvěrů.

Není-li možno dosáhnout odstranění nedostatků v práci organizace a zlepšení hospodářských výsledků přímým jednáním mezi pobočkou banky a organizací, event. i jejím nadřízeným orgánem, uplatňuje banka sankce s cílem působit na organizaci, aby zajistila řádné plnění plánovaných úkolů.

Při poskytování úvěrů na oběžné prostředky (úvěrů na zásoby, náklady, popřípadě i pohledávky za odběrateli) vycházejí pobočky banky z prověřených a bankou schválených ročních a čtvrtletních plánů oběžných prostředků sestavovaných organizacemi.

Roční plán oběžných prostředků předkládají organizace pobočkám banky v rámci finančního plánu. Roční plán oběžných prostředků se stává podkladem pro poskytování provozních úvěrů, je-li v souladu s projednanými ročními, popřípadě podrobněji členěnými úvěrovými přísliby a schváleným ročním úvěrovým plánem.

(1) Čtvrtletní plán oběžných prostředků (příloha č. 1) sestavují organizace, kterým pobočka banky poskytuje úvěr na oběžné prostředky anebo které budou během čtvrtletí žádat o poskytnutí úvěrů. Čtvrtletní plán je členěn podle jednotlivých měsíců. Je-li hospodářská činnost organizace podstatně ovlivňována vlivy mimopodnikovými, může dát ředitel úvěrové správy ústředí banky pro příslušné odvětví a ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k rozpisu čtvrtletního plánu oběžných prostředků na počátku jednotlivých měsíců.

(2) Čtvrtletní plán oběžných prostředků musí vycházet z ročního plánu oběžných prostředků a z rozboru dosavadního plnění plánu a musí být zaměřen na zajištění plánovaných ukazatelů ročního plánu.

Jestliže se v podnikovém plánu předpokládá zvýšení, popřípadě snížení normativů proti předcházejícímu čtvrtletí, rozdělí organizace toto zvýšení (snížení) na jednotlivé měsíce rovnoměrně, popřípadě v odůvodněných případech v dohodě s pobočkou banky odchylným způsobem.

Organizace, kterým pobočka banky poskytuje úvěry na oběžné prostředky, jsou povinny zavázat se ke splácení úvěru v souladu se čtvrtletním, popřípadě ročním plánem oběžných prostředků a poskytuje-li se úvěr na dobu delší než jeden rok, v souladu s ukazateli pětiletého plánu.

(1) Čtvrtletní plán oběžných prostředků předkládají organizace úvěrující pobočce banky nejdéle do 15 dnů po začátku čtvrtletí (v 1. čtvrtletí do 20 dnů).

(2) Podle potřeby vydávají jednotlivé ústřední orgány v dohodě s ústředím banky pokyny pro sestavování čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

Pobočky banky prověřují, zda ročním, popřípadě čtvrtletním plánem bude zajištěno efektivní využití úvěru k plnění, popřípadě k společensky žádoucímu překračování úkolů podnikového plánu a zda je plán organizace v souladu s rozpisem úvěrového plánu a s úvěrovými přísliby.

Úvěrem na zásoby pomáhá banka organizacím k plnění a společensky žádoucímu překračování plánu, při tvorbě kompletačních a odbytových zásob umožňujících lepší zásobování národního hospodářství a působí na snižování spotřebitelských zásob, dodržování sortimentu zásob, zhospodárňování a zrovnoměrňování výroby a zrychlování obrátky zásob.

Banka poskytuje organizacím tyto úvěry na zásoby:

a) na sezónní a jiné krátkodobé potřebné zásoby surovin, základního materiálu a nakupovaných polotovarů, pomocného materiálu, obalů, náhradních součástek pro opravy, paliva, drobných a krátkodobých předmětů na skladě, nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, hotových výrobků, zboží, jakož i odeslaného a nevyfakturovaného zboží, na sezónní nedokončenou výrobu a zásoby neprůmyslových hospodářství, popřípadě sezónní zásoby jiných materiálových hodnot uvedené v plánu oběžných prostředků.

Ředitel pobočky banky může povolit poskytování úvěru i na drobné a krátkodobé předměty v používání, jestliže jsou organizací řádně evidovány a odpisovány.

Sezónními zásobami se rozumí jakékoli dočasné plánované nahromadění zásob následkem nerovnoměrného rozložení plánovaného nákupu, spotřeby, průběhu výroby, odbytu nebo dopravy během roku, které je nezbytné pro zajištění plánované výroby a realizace. Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popř. výrobní hospodářská jednotka vymezily seznamem sezónní zásoby, na které se poskytuje úvěr.

Jinými krátkodobými potřebnými zásobami se rozumějí zásoby, které se během roku nahromadily z jiných důvodů než uvedených v předcházejícím odstavci a které organizace použije k plnění plánovaných úkolů do konce 1. čtvrtletí příštího roku.

Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popřípadě výrobní hospodářská jednotka vydaly seznam výrobků nebo jejich skupin, které mají omezený odbyt a u nichž se nepovoluje nadplánová výroba a které proto nebudou úvěrovány.

V rámci sezónních a jiných krátkodobých potřebných zásob poskytuje banka úvěr na zásoby potřebné k výzkumu, k aplikovanému výzkumu, k vývoji a k výrobě prototypů pro odběratele;

b) na dlouhodobé potřebné zásoby (dlouhodobé předzásobení, dlouhodobé kompletační a odbytové zásoby). Dlouhodobé potřebné zásoby jsou takové zásoby, které byly kvůli maximální hospodárnosti při plném dodržení plánovací disciplíny dovezeny, vyrobeny nebo vykoupeny v rozsahu převyšujícím potřebu výrobců nebo odběratelů plánovanou do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Ředitel úvěrové správy ústředí banky může povolit úvěrování dlouhodobých potřebných zásob vzniklých z jiných důvodů.

Úvěr na dlouhodobé potřebné zásoby poskytují pobočky banky jen vybraným organizacím na základě dohody jejich ústředních orgánů s ústředím banky, zpravidla podle zvláštního seznamu a zvláštní oddělené evidence;

c) výjimečně i na nepotřebné zásoby. Nepotřebnými zásobami se rozumějí nahromaděné zásoby, o nichž organizace neprokáže, že jich použije k plnění plánovaných úkolů nejpozději do konce prvého čtvrtletí příštího roku a u nichž přitom nejde o sezónní, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(1) Úvěry na zásoby uvedené v § 24, poskytuje banka na zvláštním, popř. na prostém úvěrovém účtě.

(2) Je-li třeba prohloubit kontrolu některé skupiny nebo některého druhu zásob, může pobočka banky pro poskytování úvěru na takovou skupinu nebo takový druh zásob otevřít samostatné úvěrové účty v rámci analytické evidence banky, schválené ústředím banky. O úvěrování některé skupiny nebo některého druhu zásob na samostatném úvěrovém účtě rozhoduje ředitel pobočky banky.

Organizacím úvěrovaným podle stavu poskytují pobočky banky úvěry:

a) podle zpráv o stavu zásob (oběžných prostředků),

b) podle účetních výkazů,

c) podle plánu oběžných prostředků, popř. rozpisu plánovaného obratu zásob.

(1) Zprávu o stavu zásob předkládá organizace pobočce banky, když žádá o poskytnutí úvěru na zásoby a v případě uvedeném v § 39. Organizace je povinna předložit bance tuto zprávu okamžitě po jejím vystavení, popř. ve lhůtě dohodnuté s pobočkou banky.

(2) Jestliže organizace požaduje úvěr podle účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob jen s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech.

(3) Ve zprávě o stavu zásob uvádí organizace zásoby na skladě i zásoby na cestě. Zásoby v úschově u dodavatele nebo u odběratele uvádí organizace jen tehdy, dá-li ředitel pobočky banky souhlas k jejich úvěrování. Materiál přijatý ke zpracování se ve zprávě o stavu zásob neuvádí.

Organizace oceňují ve zprávě o stavu zásob zásoby podle předpisů o vedení účetní evidence o zásobách s těmito odchylkami:

a) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a hotové výrobky se oceňují pro potřeby úvěrování ve skutečných vlastních nákladech, nejvýše však v plánovaných vlastních nákladech; ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může v dohodě s příslušným ústředním orgánem povolit výjimku z tohoto ustanovení. Pro jednotlivou organizaci povoluje výjimku ředitel pobočky banky;

b) pokud oceňování zásob podle účetní evidence organizací neodpovídá jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě (např. obaly), může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky stanovit způsob oceňování těchto zásob pro potřeby úvěrování odpovídající jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě.

(1) Pobočky banky jsou povinny projednat s organizacemi takové členění zásob ve zprávách o stavu zásob, aby mohly zajistit stanovení výše úvěru na sezónní a jiné potřebné zásoby a soustavné prověřování efektivnosti využití zásob. Za tím účelem uvádějí organizace zvlášť zásoby úvěrované na samostatných úvěrových účtech, popř. zásoby, které se samostatně vykazují (např. dlouhodobé potřebné zásoby), a zvlášť zásoby vyloučené z úvěrování, nadplánové a takové zásoby, které nebudou upotřebeny do konce 1. čtvrtletí příštího roku, nejde-li o sezónní, popř. dlouhodobé potřebné zásoby, jakož i zásoby s omezenými odbytovými možnostmi, uvedené ve zvláštních seznamech vydaných příslušným ústředním úřadem.

(2) Z úvěrování se vylučují zejména zásoby jsoucí na cestě nad lhůty určené dohodou mezi organizací a pobočkou banky, zásoby přebytečné, nelikvidní, nevhodné pro použití, zmetkovité, špatně uskladněné, popř. znehodnocené.

(1) Organizace je povinna uvádět ve zprávě o stavu zásob:

a) normativy, popřípadě vlastní a jim podobné oběžné prostředky v souladu s čtvrtletním plánem oběžných prostředků,

b) celkový stav závazků vůči dodavatelům zásob, zálohy odběratelů a příslušné korektivy,

c) všechny ostatní zdroje, které jsou volné nebo použité neefektivně (například ke krytí imobilizace oběžných prostředků); přitom organizace vychází z poslední rozvahy nebo z jiných posledně známých stavů, a ze svého platebního kalendáře.

(2) Jestliže se stav závazků vůči dodavatelům zásob neodchyluje podstatně od korektivu na dodavatele, nebo dochází-li jen ke krátkodobým odchylkám od korektivu na dodavatele, může dát ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k tomu, aby se ve zprávě o stavu zásob neuváděly závazky vůči dodavatelům zásob, anebo se uváděly ve výši dohodnuté při předložení čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

(1) Organizace, které řádně hospodaří se zásobami a pečují o jejich efektivní využití, zejména jsou-li pověřeny tvorbou odbytových zásob, mohou požádat pobočku banky o zálohové poskytování úvěru na zásoby v průběhu jednotlivých měsíců do výše plánovaného měsíčního zvýšení zásob, a to bez předkládání zpráv o zásobách. Souhlas k tomuto postupu dává ředitel pobočky banky.

(2) Organizace i pobočka banky musí při tomto způsobu poskytování úvěru soustavně dbát, aby nedocházelo k neúčelnému čerpání úvěru a k hromadění volných prostředků na obratovém účtě organizace.

Pobočka banky stanoví hodnotu sezónních a jiných potřebných zásob, na něž může poskytnout úvěr, tak, že od celkové hodnoty zásob odečte tyto položky:

a) zásoby vyloučené z úvěrování (§ 29) a zásoby převyšující stav čtvrtletního plánu oběžných prostředků, nebyly-li přijaty k úvěrování,

b) zásoby úvěrované na jiných úvěrových účtech,

c) normativy zásob.

Pobočka banky poskytuje úvěr na

a) zaplacené sezónní a jiné potřebné zásoby,

b) zaplacení dosud nezaplacených zásob.

(1) Pobočky banky určí zaplacené úvěrovatelné zásoby tím způsobem, že od hodnoty zásob zjištěné podle § 32 odečte celý nadplánový stav závazků vůči neinvestičním dodavatelům (závazky vůči dodavatelům zásob snížené o korektiv na dodavatele).

(2) Jestliže pobočka banky povolila organizaci při úvěrování podle stavu neuvádět ve zprávě o stavu zásob závazky vůči dodavatelům zásob (§ 30, odst. 2), považuje celé zásoby za zaplacené.

Při stanovení výše úvěru na zásoby přihlíží pobočka banky dále k zálohám odběratelů přesahujícím příslušné korektivy, jakož i k ostatním zdrojům použitelným ke krytí sezónních a jiných potřebných zásob, pokud jich organizace nepoužila na krytí pohledávek za odběrateli.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených zásob až do výše nadplánových závazků vůči dodavatelům, přičemž nakupované zásoby proplácí při splatnosti přímo na vrub úvěrového účtu. Na žádost organizace může pobočka banky proplatit zúčtovací doklady z úvěru na zásoby před lhůtou splatnosti.

(2) Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky úvěr jen na zaplacené zásoby a neposkytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených výrobních zásob s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky pro poskytování platebních úvěrů.

(1) Splátky úvěrů stanoví pobočka banky v souladu s prověřeným čtvrtletním plánem oběžných prostředků a s tvorbou a použitím vlastních zdrojů organizace takovým způsobem, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace.

(2) Jestliže pobočka banky poskytuje úvěr na zásoby související s řešením úkolů nové techniky pro odběratele, stanoví lhůty splatnosti úvěru po uzavření hospodářské smlouvy v souladu s termíny v ní stanovenými.

Jestliže skutečné snížení zásob je nižší než předpokládá plán, a tento vývoj není způsoben hromaděním zásob s omezeným odbytem, může organizace požádat pobočku banky, aby splátka úvěru byla vyúčtována jen podle skutečného poklesu zásob, ovšem za předpokladu, že organizace provádí opatření k dodržování plánovaného snížení zásob. V takovém případě předkládá organizace dodatkový plán snížení stavu těchto zásob podle zvláštních předpisů.

(1) Pobočka banky může s přihlédnutím k tvorbě vlastních zdrojů a k jejich použití, popřípadě k vývoji prostředků na obratovém účtě požadovat splacení úvěru před dobou splatnosti, popřípadě splacení větší částky, než bylo určeno.

(2) Jestliže došlo k vyššímu poklesu zásob, než předpokládal plán, je organizace povinna ihned splatit úvěr v odpovídající výši. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost neplní, může od organizace požadovat předkládání zpráv o stavu zásob ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru.

(1) Na zvláštním úvěrovém účtě poskytuje banka organizacím úvěr na sezónní a jiné krátkodobé, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(2) U organizací průmyslu nesezónního, jejichž zásoby se pohybují v rámci normativů, se při úvěrování podle obratu zpravidla používá sdruženého úvěrování podle §§ 111 až 118.

Při poskytování a splácení úvěru vycházejí organizace a pobočky banky z prověřeného čtvrtletního plánu oběžných prostředků, ze zpráv o stavu zásob a z účetních výkazů.