Vyhláška o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí

Při poskytování a splácení úvěru vycházejí organizace a pobočky banky z prověřeného čtvrtletního plánu oběžných prostředků, ze zpráv o stavu zásob a z účetních výkazů.

(1) Organizace mohou čerpat úvěr ze zvláštního úvěrového účtu na proplácení nákupu zásob bez omezení, pokud využívají zásob efektivně k plnění a společensky žádoucímu překračování plánu, zajišťují tvorbu kompletačních a odbytových zásob a soustavné zrychlování obratu zásob, nepřipouštějí hromadění bezobrátkových zásob a spotřebovávají (realizují) zásoby podle plánu oběžných prostředků.

(2) Nemá-li organizace potřebné prostředky na obratovém účtě, poskytuje pobočka banky ze zvláštního úvěrového účtu úvěr i na přepravné vždy na dobu tří dnů.

(3) Ředitel pobočky banky může dát souhlas k proplácení všech přepravních výkonů ze zvláštního úvěrového účtu za předpokladu, že jde převážně o přepravné placené za nakupované zásoby.

(4) Úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky poskytují pobočky banky na zvláštním úvěrovém účtě během měsíce na podkladě zprávy o stavu zásob (příloha č. 2), kterou organizace předložila. Jde-li však o organizaci, která plní základní ukazatele podnikového plánu a pečuje o efektivní využití oběžných prostředků, může ředitel pobočky banky povolit, aby byl organizaci poskytován úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky podle plánu oběžných prostředků. V takovém případě se poskytuje úvěr podle plánovaného zvýšení nedokončené výroby a hotových výrobků, zmenšeného o plánonou spotřebu výrobních zásob a realizaci nakupovaných zásob.

(1) Splátky úvěru stanoví pobočka banky na počátku každého měsíce po dohodě s organizací a s přihlédnutím k plánované spotřebě výrobních zásob, realizaci nakupovaných zásob a změnám ve stavu nedokončené výroby a hotových výrobků, jakož i s přihlédnutím k tvorbě a použití vlastních zdrojů organizace.

(2) Jestliže má dojít během měsíce podle plánu oběžných prostředků ke snížení nedokončené výroby, popřípadě hotových výrobků úvěrovaných na zvláštním úvěrovém účtě, zvýší banka splátky úvěru vypočtené podle plánované spotřeby výrobních zásob a realizace nakupovaných zásob o plánované snížení nedokončené výroby a hotových výrobků.

(3) Jestliže organizace překračuje plánovaný nákup, výrobu, popřípadě odbyt, projedná pobočka banky s organizací zvýšení splátek úvěru stanovených podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků, s přihlédnutím k překračování plánu za předchozí měsíc (měsíce), popř. přechod ke splácení úvěru podílem připadajícím ve fakturaci na spotřebované výrobní zásoby.

(1) Splátku úvěru stanovenou na měsíc rozdělí pobočka banky na dílčí splátky úvěru (např. na denní, třídenní, pětidenní splátková období) v dohodě s organizací tak, aby to mělo vliv na zrovnoměrnění výroby a odbytu a aby se přihlédlo k nutným nerovnoměrnostem ve výrobě a odbytu. Při rozdělování splátek úvěru postupují pobočky tak, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace, přičemž vycházejí z platebního kalendáře organizace.

(2) Má-li organizace trvalý přebytek prostředků, dohodne s ní pobočka denní splátky, popřípadě splátky uprostřed nebo na počátku stanoveného splátkového období.

Splátky úvěru vyúčtovává pobočka banky ve stanovené dny z obratového účtu na zvláštní úvěrový účet. Dochází-li u organizace trvale k přebytku prostředků na obratovém účtě, který není možno odstranit ani stanovením denních splátek úvěru, dohodne pobočka banky s organizací splácení úvěru přímo z docházejících příjmů; v tomto případě převádí pobočka banky ze zvláštního úvěrového účtu na obratový účet část příjmů způsobem dohodnutým s organizací.

(1) Jestliže organizace bez vlastní viny nedodržuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě nesnižuje podle plánu nedokončenou výrobu a zásoby hotových výrobků úvěrované na zvláštním úvěrovém účtě, může během měsíce požádat pobočku banky o prolongaci splátek úvěru.*)

(2) Jestliže organizace překračuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě snižuje stavy nedokončené výroby a hotových výrobků ve větším rozsahu, než bylo plánováno, je povinna oznámit tuto skutečnost pobočce banky, a odpovídajícím způsobem zvýšit splátky úvěru. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost soustavně neplní, může od ní požadovat předkládání zpráv o zásobách ke stanoveným dnům.

Jestliže se splátky úvěru vyúčtovávají podílem z fakturace (§ 43 odst. 3), porovnává pobočka banky před koncem měsíce, popřípadě i v jiných lhůtách, skutečné splátky úvěru s plánovanými a požaduje eventuálně jejich doplnění.

(1) Nesplatila-li organizace úvěr ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky bez zvláštní žádosti nové úvěry na zvláštním úvěrovém účtě po dobu 10 dnů po vzniku úvěru nesplaceného ve lhůtě.

(2) Jestliže příčiny finančních obtíží nemohou být v této lhůtě odstraněny, může organizace požádat pobočku banky o další poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, přičemž předloží plán opatření k odstranění závad, jimiž bude zajištěna návratnost poskytnutého úvěru. Souhlas k dalšímu poskytování úvěru při úvěru nesplaceném ve lhůtě dává ředitel pobočky banky.

Jestliže organizace nežádoucím způsobem hromadí zásoby, neplní základní ukazatele plánu, anebo má jiné nedostatky ve svém hospodaření, popřípadě je v trvalých finančních obtížích, rozhodne ředitel pobočky banky o zpřísnění podmínek pro poskytování úvěru ze zvláštního úvěrového účtu. V takovém případě se zavádí:

a) výdajový limit nebo

b) poskytování úvěru s přihlédnutím k výši docházejících příjmů, nebo

c) poskytování úvěru s přihlédnutím k výši splátek úvěru na zvláštní úvěrový účet a ke snížení úvěru nesplaceného ve stanovené lhůtě vždy od počátku měsíce anebo

d) stanovení maximální hranice k čerpání úvěru.

Výdajový limit (na čtvrtletí, popřípadě na měsíc) se stanoví podle plánovaného nákupu zásob. Jestliže při plánování nákupu zásob organizace nepřihlédla k likvidaci nadnormativních zásob, může pobočka banky snížit výdajový limit o částku odpovídající těmto zásobám. Organizace, která žádoucím způsobem překračuje plán hrubé hodnoty výroby, nebo která nakupuje kvalitnější suroviny místo původně plánovaných, může požádat o zvýšení výdajového limitu. V takovém případě se výdajový limit úměrně zvýší. Jestliže u organizace dochází k nerovnoměrným dodávkám, může se výdajový limit zvýšit na vrub výdajového limitu pro příští čtvrtletí.

(1) Poskytuje-li se organizaci úvěr s přihlédnutím k docházejícím příjmům, stanoví se podle příjmů organizace za stanovené období (např. za uplynulý týden) výdajový limit na další období.*)

(2) Pobočka banky může zvýšit výdajový limit, jestliže organizace plánuje zvýšení zásob.

Poskytuje-li pobočka banky nový úvěr s přihlédnutím k výši splátek úvěru na zvláštní úvěrový účet a ke snížení úvěru nesplaceného ve lhůtě od počátku měsíce, postupuje takto:

úhrady ze zvláštního úvěrového účtu se provádějí běžně do výše splátek provedených od počátku měsíce z obratového účtu na zvláštní úvěrový účet a do výše částky, o niž se úvěr nesplacený ve lhůtě od počátku měsíce snížil. Jestliže organizace plánuje zvýšení zásob, může pobočka banky povolit čerpání úvěru zvýšené o plánované zvýšení sezónních a jiných potřebných zásob.

Maximální výši úvěru stanoví pobočka banky s přihlédnutím k dosud poskytnutému úvěru, k nezbytným nepravidelnostem v průběhu zásobování, výroby nebo odbytu, k žádoucímu zvyšování stavu zásob a k výši vlastních a jim podobných oběžných prostředků, popřípadě volných zdrojů použitelných ke krytí zásob.

Je-li výdajový limit, popřípadě maximální hranice úvěru vyčerpána, zastavuje pobočka banky další poskytování úvěru s výjimkou úvěru na výkup, na přepravné a úvěru na debetní zůstatek započtení v mezipodnikové zúčtovně ze zvláštního úvěrového účtu až do stanovení dalšího výdajového limitu. V tomto případě se neproplacené zúčtovací doklady pozastavují. Nákup se však ani v takovémto případě neproplácí z obratového účtu.

Banka pomáhá organizacím úvěrem při dočasných poruchách v zásobování, výrobě a odbytu vedoucích k přechodnému nahromadění nepotřebných zásob, aby jim umožnila urychlené odstranění nedostatků a zajištění efektivního využívání zásob.

Na nově vzniklé nepotřebné zásoby, které se staly nepotřebnými v důsledku zhospodárnění výroby (např. snížení spotřeby při plnění plánu) nebo z jiných příčin organizací nezaviněných (např. vládou nebo ministrem nařízená změna plánu výroby), poskytují pobočky banky úvěr jen za těchto podmínek:

a) je-li vedena zvláštní evidence pro tyto zásoby podle pokynů jednotlivých ústředních orgánů, jsou-li tyto zásoby odděleně uskladněny nebo viditelně označeny;

b) zajistí-li organizace hospodárné využití těchto zásob ve lhůtách uvedených v § 57. Podmínka, aby organizace zajistila hospodárné využití nepotřebných zásob, je splněna zejména tehdy, prokáže-li organizace reálnost likvidace zásob prodejem těchto zásob jiným organizacím, nebo jejich spotřebou při plnění plánovaných úkolů v příštím roce.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na nepotřebné zásoby, které budou likvidovány do 6 měsíců, se souhlasem ředitele pobočky banky a na zásoby, které budou likvidovány do 12 měsíců, se souhlasem ředitele krajské pobočky banky.

(2) Tato doba se počítá ode dne, kdy byly tyto zásoby poprvé zahrnuty do výkazu, jímž byl vykázán vznik nepotřebných zásob, popřípadě ode dne, kdy byly zjištěny.

(3) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může ve výjimečných případech povolit poskytnutí úvěru na delší dobu.

(1) Jestliže nepotřebné zásoby vznikly zaviněním organizace (např. při nadměrném nákupu, neplnění plánu výroby nebo sortimentu), nebo jestliže soustavně rostou anebo jestliže se organizace nestará o jejich řádnou evidenci a likvidaci, banka úvěr na tyto zásoby neposkytuje.

(2) Ve výjimečných případech může dát ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky souhlas k tomu, aby banka tyto zásoby úvěrovala, s tím, že vůči organizaci uplatní sankce podle sedmé části, popř. že bude jako podmínku pro poskytnutí úvěru požadovat stanovení nákupního limitu nadřízeným orgánem, nebo předepsání úrokových nákladů k náhradě pracovníkům, kteří nahromadění těchto zásob zavinili.

Úvěrování zásob, které organizace vykázaly jako nepotřebné na počátku roku při sestavování ročního plánu a které není možno úvěrovat podle §§ 56–57, se podle potřeby upravuje zvláštními příkazy generálního ředitele banky.

(1) Úvěr na nepotřebné zásoby poskytuje banka na samostatném prostém úvěrovém účtě.

(2) Vyskytují-li se však nepotřebné zásoby v jednotlivých odvětvích v menším rozsahu, může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky pro celé odvětví, anebo ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci dát souhlas k jejich společnému úvěrování s ostatními zásobami. V takovém případě je však organizace i nadále povinna plánovat, evidovat a vykazovat nepotřebné zásoby odděleně.

(1) Organizace, která žádá o poskytnutí úvěru na nepotřebné zásoby, předkládá pobočce banky:

a) zprávu o stavu zásob (příloha č. 2),

b) plán likvidace nepotřebných zásob.

(2) Jestliže organizace žádá o úvěr na podkladě účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech. Přitom musí zvlášť uvést nepotřebné zásoby, které neodpovídají podmínkám pro poskytování úvěrů podle těchto směrnic.

Pro poskytování a splácení úvěru na nepotřebné zásoby platí, pokud není stanoveno něco jiného, ustanovení třetí části dílu 2 oddílu 1.

Organizace a pobočky banky jsou povinny soustavně prověřovat v úzké vzájemné spolupráci, zda se úvěrů na zásoby efektivně využívá a zda jsou materiálově zajištěny, odhalovat rezervy, hledat možnosti k odstranění zásob maloobrátkových a bezobrátkových, jakož i zásob s omezeným odbytem a tak působit k lepšímu a efektivnějšímu využití všech zásob. Současně prověřují, jak se plní úkoly v tvorbě zásob odbytových a kompletačních. Za tím účelem prověřují zajištění úvěru podle účetních výkazů, podle běžné účetní evidence a ve skladech organizací.

(1) Pobočky banky provádějí prověrky zajištění úvěru na zásoby především podle účetních výkazů; jde-li o samostatně úvěrovanou skupinu nebo druh zásob, který není uveden v účetních výkazech v samostatné položce, provádějí prověrku zajištění podle údajů běžné účetní evidence, které v těchto případech předkládají organizace bance s účetními výkazy.

(2) Prověrku zajištění úvěru na zásoby provádějí pobočky banky měsíčně tím způsobem, že vypočtou zajištění úvěru pro úhrn zásob úvěrovaných na jednom úvěrovém účtě, přičemž vycházejí ze zajištění úvěru podle jednotlivých skupin zásob (výrobní zásoby, nedokončená výroba, hotové výrobky a zboží, ostatní zásoby). Úvěruje-li se skupina nebo druh zásob na samostatném úvěrovém účtě, vypočte se zajištění úvěru odděleně pro každý úvěrový účet.

(3) Za poslední měsíc ve čtvrtletí provádějí pobočky banky prověrku zajištění úvěru i podle jednotlivých položek výrobních zásob uvedených ve čtvrtletních účetních výkazech; zásoby převyšující stav v plánu oběžných prostředků přejímají jako zajištění úvěru teprve po prozkoumání, zda je možno tyto zásoby úvěrovat.

(4) Úvěruje-li se podle stavu, postupují pobočky banky při prověrce zajištění úvěru s přihlédnutím zejména k §§ 32 až 36. Při úvěrování podle obratu se postupuje obdobně s tím, že se vždy v plné výši odečítají nadplánové závazky vůči neinvestičním dodavatelům.

Zjistí-li banka při prověrce zajištění u organizace zásoby, které neměly být přijaty k úvěrování a které organizace zvlášť neuvedla ve zprávě o stavu zásob podle § 29, odečítá pobočka banky částku odpovídající hodnotě takto zjištěných zásob od skutečného stavu zásob tak dlouho, dokud organizace neprokáže, že tyto zásoby byly spotřebovány, zkompletovány, popřípadě realizovány, nebo že byly odstraněny závady, pro něž nebylo možno tyto zásoby úvěrovat.

(1) Jestliže pobočka banky při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů zjistí nedostatek zajištění úvěru, uhradí ihned částku nezajištěného úvěru bez zvláštního příkazu organizace.

(2) Jestliže však v období od 1. dne měsíce do dne předložení účetních výkazů byl nezajištěný úvěr splacen, může organizace současně s účetními výkazy předložit pobočce banky zprávu o stavu zásob k pozdějšímu datu. V takovém případě pobočka banky přihlédne při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů ke zprávě o stavu zásob.

(1) Údaje uváděné ve zprávách o stavu zásob prověřuje pobočka banky podle údajů skladní a ostatní účetní evidence nejméně jednou za půl roku podle plánu schváleného ředitelem pobočky banky. Přitom se zaměřuje ve spolupráci s organizací zejména na zásoby s malou obrátkou a zásoby bezobrátkové. Organizace, které mají nechozrasčotní provozovny v jiných místech, musí předkládat k prověrce originály dokladů, hlášení a jiné podklady, které tvoří podklad pro sestavení zpráv o stavu zásob předkládaných organizací.

(2) Dále prověřuje pobočka banky správnost vedení skladní evidence namátkovým srovnáním originálů dokladů (přejímacích protokolů), železničních nákladních listů, faktur a jiných dokladů se zápisy ve skladních kartách. Namátková kontrola se musí provádět tak, aby mohla pobočka banky dělat závěry o celých zásobách. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popř. jemu na roveň postavený vedoucí pracovník organizace a úvěrový inspektor pobočky banky.

(1) Podle příkazu a plánu ředitele pobočky banky provádí pobočka banky prověrky zásob zjištěním na místě zejména v organizacích, které dostatečně nepečují o efektivní využití zásob a o mobilizaci rezerv, mají vážné závady v zásobování, ve skladování zásob, ve výrobě nebo odbytu, popřípadě v evidenci. Tyto prověrky provádí pobočka banky tak, aby působila na odstraňování nehospodárnosti a nepořádků v účetní evidenci a na likvidaci nepotřebných zásob a zásob s omezeným odbytem.

(2) Zjistí-li pobočka banky, že zboží a materiálové hodnoty jsou uskladněny špatně a že hrozí jejich znehodnocení, popřípadě že jsou takovým uskladněním částečně znehodnoceny, přejímá takové zásoby k úvěrování jen tehdy, jestliže organizace do stanovené lhůty zajistí nápravu a jestliže při částečném znehodnocení zásob provede jejich nové ocenění pro potřeby úvěrování.

(3) Má-li pobočka banky pochybnosti o správnosti provedeného nového ocenění, povolí úvěrování takových zásob s podmínkou, že budou na náklady organizace oceněny znalcem ve lhůtě, kterou pobočka banky s organizací sjedná.

(4) Jestliže pobočka banky při prověrce na místě zjistí nižší stav zásob ve srovnání se stavem vykázaným ve skladní a ostatní účetní evidenci, použije výsledku namátkové prověrky na všechny úvěrované hodnoty organizace. Rozsah prověrky zásob zjištěním na místě stanoví ředitel pobočky banky. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popřípadě jemu naroveň postavený vedoucí pracovník organizace, a za pobočku banky úvěrový inspektor.

Uvedenými úvěry pomáhá banka organizacím zejména při přípravě výroby technicky progresívních výrobků, při rozvoji prvovýroby a při překlenutí časového nesouladu mezi vývojem jejich příjmů a výdajů.

(1) Pobočky banky poskytují provozní úvěr na novou techniku organizacím, které jsou řešiteli, výrobci nebo uživateli nové techniky, přičemž tímto úvěrem podporují rychlejší vývoj nové techniky a její zavádění zejména tam, kde jde o vysoce efektivní opatření, vedoucí k odstranění úzkých profilů v zásobování, ke zvyšování produktivity práce cestou automatizace, mechanizace a chemizace a k rozšíření, zkvalitnění nebo zavedení služeb placených obyvatelstvem apod.

(2) Pobočky banky poskytují úvěr na plánované úkoly nové techniky, zejména na náklady spojené s výzkumem, aplikovaným výzkumem, výstavbou poloprovozů sloužících výzkumu, vývojem, výrobou prototypů a zaváděním nové výroby, jestliže vlastní zdroje podniku na krytí těchto nákladů dočasně nestačí.

(3) Tento úvěr se neposkytuje na pořizování nových investic.

Úvěr na novou techniku se poskytuje na financování nákladů převyšujících zdroje ve fondu technického rozvoje, popřípadě jiné zdroje organizace použitelné pro tento účel podle příslušných předpisů.

Potřebu úvěru, popřípadě jeho splácení v průběhu roku projednává organizace s úvěrující pobočkou banky v období sestavování ročního plánu, popřípadě při zařazení nového úkolu do plánu. Žádá-li organizace o poskytnutí úvěru na dobu delší než jeden rok, projedná s ní pobočka banky předběžně lhůty, v nichž bude splácení úvěru zahájeno, i konečnou lhůtu, do níž bude úvěr splacen.

Před poskytnutím úvěru pobočka banky prověřuje, jak je zajištěno financování technického rozvoje z vlastních zdrojů, jakým způsobem organizace používá vlastních prostředků na novou techniku a zda jsou tyto prostředky plánovanými akcemi nové techniky plně vyčerpány.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr a požaduje jeho splácení na podkladě plánu potřeby zdrojů na novou techniku, který organizace předkládá na začátku čtvrtletí (příloha č. 3).

(2) Jestliže během roku nedochází k odchylkám od ročního plánu potřeby zdrojů na novou techniku, popřípadě od splátek úvěru, postupuje pobočka banky v dohodě s organizací podle celoročního plánu a předkládání čtvrtletních plánů nepožaduje.

Organizace může čerpat úvěr jen na proplácení těch akcí, které je oprávněna financovat z fondu technického rozvoje. Částky poskytnutých úvěrů se převádějí na účet fondu technického rozvoje organizace.

Pobočka banky poskytuje úvěr i při existenci úvěru nesplaceného ve lhůtě, popřípadě při zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování, anebo při prohlášení organizace za neschopnou placení, pokud tato plní řádně úkoly související s novou technikou. V takovém případě se částky poskytovaného úvěru i nadále převádějí na účet fondu technického rozvoje.

Ředitel pobočky banky povoluje úvěr na novou techniku nejdéle na dobu dvou let; ve výjimečných případech, kdy jde o řešení zvlášť složitých úkolů nové techniky, může - se souhlasem ředitele krajské pobočky banky - povolit úvěr až na dobu pěti let.

Splátky úvěru stanoví pobočka banky v souladu s plánovanou tvorbou a s potřebou zdrojů na novou techniku, uvedenou v plánu potřeby zdrojů na novou techniku (příloha č. 3). Splatné úvěry vyúčtovává pobočka banky na vrub prostředků, které jsou soustředěny na účtě fondu technického rozvoje; nejsou-li na tomto účtě dostatečné prostředky, vyúčtovává je na vrub obratového účtu organizace.

(1) Jestliže organizace nemá dostatek vlastních prostředků k splácení úvěru, převádějí se nesplacené úvěry na účet provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě.

(2) Má-li organizace provozní úvěr nesplacený ve lhůtě, vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru na novou techniku nesplaceného ve lhůtě přednostně z prostředků zúčtovaných do fondu technického rozvoje a dále z účtu obratového.

Organizaci, která financuje novou techniku formou nákladů příštích období, poskytuje pobočka banky úvěr na tyto náklady, pokud převyšují stanovené normativy na financování nové techniky. V takovém případě projedná organizace s pobočkou banky plánovanou výši nákladů na novou techniku, výši nákladů, které budou kryty vlastními prostředky, popřípadě jinými zdroji, a potřebu úvěru při sestavování celoročního plánu; na počátku každého čtvrtletí předkládá plán nákladů příštích období na novou techniku v plánu oběžných prostředků (příloha č. 1).