142/1960 Sb. · 204 paragrafů
Je-li výdajový limit, popřípadě maximální hranice úvěru vyčerpána, zastavuje pobočka banky další poskytování úvěru s výjimkou úvěru na výkup, na přepravné a úvěru na debetní zůstatek započtení v mezipodnikové zúčtovně ze zvláštního úvěrového účtu až do stanovení dalšího výdajového limitu. V tomto případě se neproplacené zúčtovací doklady pozastavují. Nákup se však ani v takovémto případě neproplácí z obratového účtu.
Banka pomáhá organizacím úvěrem při dočasných poruchách v zásobování, výrobě a odbytu vedoucích k přechodnému nahromadění nepotřebných zásob, aby jim umožnila urychlené odstranění nedostatků a zajištění efektivního využívání zásob.
Na nově vzniklé nepotřebné zásoby, které se staly nepotřebnými v důsledku zhospodárnění výroby (např. snížení spotřeby při plnění plánu) nebo z jiných příčin organizací nezaviněných (např. vládou nebo ministrem nařízená změna plánu výroby), poskytují pobočky banky úvěr jen za těchto podmínek:
a) je-li vedena zvláštní evidence pro tyto zásoby podle pokynů jednotlivých ústředních orgánů, jsou-li tyto zásoby odděleně uskladněny nebo viditelně označeny;
b) zajistí-li organizace hospodárné využití těchto zásob ve lhůtách uvedených v § 57. Podmínka, aby organizace zajistila hospodárné využití nepotřebných zásob, je splněna zejména tehdy, prokáže-li organizace reálnost likvidace zásob prodejem těchto zásob jiným organizacím, nebo jejich spotřebou při plnění plánovaných úkolů v příštím roce.
(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na nepotřebné zásoby, které budou likvidovány do 6 měsíců, se souhlasem ředitele pobočky banky a na zásoby, které budou likvidovány do 12 měsíců, se souhlasem ředitele krajské pobočky banky.
(2) Tato doba se počítá ode dne, kdy byly tyto zásoby poprvé zahrnuty do výkazu, jímž byl vykázán vznik nepotřebných zásob, popřípadě ode dne, kdy byly zjištěny.
(3) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může ve výjimečných případech povolit poskytnutí úvěru na delší dobu.
(1) Jestliže nepotřebné zásoby vznikly zaviněním organizace (např. při nadměrném nákupu, neplnění plánu výroby nebo sortimentu), nebo jestliže soustavně rostou anebo jestliže se organizace nestará o jejich řádnou evidenci a likvidaci, banka úvěr na tyto zásoby neposkytuje.
(2) Ve výjimečných případech může dát ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky souhlas k tomu, aby banka tyto zásoby úvěrovala, s tím, že vůči organizaci uplatní sankce podle sedmé části, popř. že bude jako podmínku pro poskytnutí úvěru požadovat stanovení nákupního limitu nadřízeným orgánem, nebo předepsání úrokových nákladů k náhradě pracovníkům, kteří nahromadění těchto zásob zavinili.
Úvěrování zásob, které organizace vykázaly jako nepotřebné na počátku roku při sestavování ročního plánu a které není možno úvěrovat podle §§ 56–57, se podle potřeby upravuje zvláštními příkazy generálního ředitele banky.
(1) Úvěr na nepotřebné zásoby poskytuje banka na samostatném prostém úvěrovém účtě.
(2) Vyskytují-li se však nepotřebné zásoby v jednotlivých odvětvích v menším rozsahu, může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky pro celé odvětví, anebo ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci dát souhlas k jejich společnému úvěrování s ostatními zásobami. V takovém případě je však organizace i nadále povinna plánovat, evidovat a vykazovat nepotřebné zásoby odděleně.
(1) Organizace, která žádá o poskytnutí úvěru na nepotřebné zásoby, předkládá pobočce banky:
a) zprávu o stavu zásob (příloha č. 2),
b) plán likvidace nepotřebných zásob.
(2) Jestliže organizace žádá o úvěr na podkladě účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech. Přitom musí zvlášť uvést nepotřebné zásoby, které neodpovídají podmínkám pro poskytování úvěrů podle těchto směrnic.
Pro poskytování a splácení úvěru na nepotřebné zásoby platí, pokud není stanoveno něco jiného, ustanovení třetí části dílu 2 oddílu 1.
Organizace a pobočky banky jsou povinny soustavně prověřovat v úzké vzájemné spolupráci, zda se úvěrů na zásoby efektivně využívá a zda jsou materiálově zajištěny, odhalovat rezervy, hledat možnosti k odstranění zásob maloobrátkových a bezobrátkových, jakož i zásob s omezeným odbytem a tak působit k lepšímu a efektivnějšímu využití všech zásob. Současně prověřují, jak se plní úkoly v tvorbě zásob odbytových a kompletačních. Za tím účelem prověřují zajištění úvěru podle účetních výkazů, podle běžné účetní evidence a ve skladech organizací.
(1) Pobočky banky provádějí prověrky zajištění úvěru na zásoby především podle účetních výkazů; jde-li o samostatně úvěrovanou skupinu nebo druh zásob, který není uveden v účetních výkazech v samostatné položce, provádějí prověrku zajištění podle údajů běžné účetní evidence, které v těchto případech předkládají organizace bance s účetními výkazy.
(2) Prověrku zajištění úvěru na zásoby provádějí pobočky banky měsíčně tím způsobem, že vypočtou zajištění úvěru pro úhrn zásob úvěrovaných na jednom úvěrovém účtě, přičemž vycházejí ze zajištění úvěru podle jednotlivých skupin zásob (výrobní zásoby, nedokončená výroba, hotové výrobky a zboží, ostatní zásoby). Úvěruje-li se skupina nebo druh zásob na samostatném úvěrovém účtě, vypočte se zajištění úvěru odděleně pro každý úvěrový účet.
(3) Za poslední měsíc ve čtvrtletí provádějí pobočky banky prověrku zajištění úvěru i podle jednotlivých položek výrobních zásob uvedených ve čtvrtletních účetních výkazech; zásoby převyšující stav v plánu oběžných prostředků přejímají jako zajištění úvěru teprve po prozkoumání, zda je možno tyto zásoby úvěrovat.
(4) Úvěruje-li se podle stavu, postupují pobočky banky při prověrce zajištění úvěru s přihlédnutím zejména k §§ 32 až 36. Při úvěrování podle obratu se postupuje obdobně s tím, že se vždy v plné výši odečítají nadplánové závazky vůči neinvestičním dodavatelům.
Zjistí-li banka při prověrce zajištění u organizace zásoby, které neměly být přijaty k úvěrování a které organizace zvlášť neuvedla ve zprávě o stavu zásob podle § 29, odečítá pobočka banky částku odpovídající hodnotě takto zjištěných zásob od skutečného stavu zásob tak dlouho, dokud organizace neprokáže, že tyto zásoby byly spotřebovány, zkompletovány, popřípadě realizovány, nebo že byly odstraněny závady, pro něž nebylo možno tyto zásoby úvěrovat.
(1) Jestliže pobočka banky při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů zjistí nedostatek zajištění úvěru, uhradí ihned částku nezajištěného úvěru bez zvláštního příkazu organizace.
(2) Jestliže však v období od 1. dne měsíce do dne předložení účetních výkazů byl nezajištěný úvěr splacen, může organizace současně s účetními výkazy předložit pobočce banky zprávu o stavu zásob k pozdějšímu datu. V takovém případě pobočka banky přihlédne při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů ke zprávě o stavu zásob.
(1) Údaje uváděné ve zprávách o stavu zásob prověřuje pobočka banky podle údajů skladní a ostatní účetní evidence nejméně jednou za půl roku podle plánu schváleného ředitelem pobočky banky. Přitom se zaměřuje ve spolupráci s organizací zejména na zásoby s malou obrátkou a zásoby bezobrátkové. Organizace, které mají nechozrasčotní provozovny v jiných místech, musí předkládat k prověrce originály dokladů, hlášení a jiné podklady, které tvoří podklad pro sestavení zpráv o stavu zásob předkládaných organizací.
(2) Dále prověřuje pobočka banky správnost vedení skladní evidence namátkovým srovnáním originálů dokladů (přejímacích protokolů), železničních nákladních listů, faktur a jiných dokladů se zápisy ve skladních kartách. Namátková kontrola se musí provádět tak, aby mohla pobočka banky dělat závěry o celých zásobách. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popř. jemu na roveň postavený vedoucí pracovník organizace a úvěrový inspektor pobočky banky.
(1) Podle příkazu a plánu ředitele pobočky banky provádí pobočka banky prověrky zásob zjištěním na místě zejména v organizacích, které dostatečně nepečují o efektivní využití zásob a o mobilizaci rezerv, mají vážné závady v zásobování, ve skladování zásob, ve výrobě nebo odbytu, popřípadě v evidenci. Tyto prověrky provádí pobočka banky tak, aby působila na odstraňování nehospodárnosti a nepořádků v účetní evidenci a na likvidaci nepotřebných zásob a zásob s omezeným odbytem.
(2) Zjistí-li pobočka banky, že zboží a materiálové hodnoty jsou uskladněny špatně a že hrozí jejich znehodnocení, popřípadě že jsou takovým uskladněním částečně znehodnoceny, přejímá takové zásoby k úvěrování jen tehdy, jestliže organizace do stanovené lhůty zajistí nápravu a jestliže při částečném znehodnocení zásob provede jejich nové ocenění pro potřeby úvěrování.
(3) Má-li pobočka banky pochybnosti o správnosti provedeného nového ocenění, povolí úvěrování takových zásob s podmínkou, že budou na náklady organizace oceněny znalcem ve lhůtě, kterou pobočka banky s organizací sjedná.
(4) Jestliže pobočka banky při prověrce na místě zjistí nižší stav zásob ve srovnání se stavem vykázaným ve skladní a ostatní účetní evidenci, použije výsledku namátkové prověrky na všechny úvěrované hodnoty organizace. Rozsah prověrky zásob zjištěním na místě stanoví ředitel pobočky banky. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popřípadě jemu naroveň postavený vedoucí pracovník organizace, a za pobočku banky úvěrový inspektor.
Uvedenými úvěry pomáhá banka organizacím zejména při přípravě výroby technicky progresívních výrobků, při rozvoji prvovýroby a při překlenutí časového nesouladu mezi vývojem jejich příjmů a výdajů.
(1) Pobočky banky poskytují provozní úvěr na novou techniku organizacím, které jsou řešiteli, výrobci nebo uživateli nové techniky, přičemž tímto úvěrem podporují rychlejší vývoj nové techniky a její zavádění zejména tam, kde jde o vysoce efektivní opatření, vedoucí k odstranění úzkých profilů v zásobování, ke zvyšování produktivity práce cestou automatizace, mechanizace a chemizace a k rozšíření, zkvalitnění nebo zavedení služeb placených obyvatelstvem apod.
(2) Pobočky banky poskytují úvěr na plánované úkoly nové techniky, zejména na náklady spojené s výzkumem, aplikovaným výzkumem, výstavbou poloprovozů sloužících výzkumu, vývojem, výrobou prototypů a zaváděním nové výroby, jestliže vlastní zdroje podniku na krytí těchto nákladů dočasně nestačí.
(3) Tento úvěr se neposkytuje na pořizování nových investic.
Úvěr na novou techniku se poskytuje na financování nákladů převyšujících zdroje ve fondu technického rozvoje, popřípadě jiné zdroje organizace použitelné pro tento účel podle příslušných předpisů.
Potřebu úvěru, popřípadě jeho splácení v průběhu roku projednává organizace s úvěrující pobočkou banky v období sestavování ročního plánu, popřípadě při zařazení nového úkolu do plánu. Žádá-li organizace o poskytnutí úvěru na dobu delší než jeden rok, projedná s ní pobočka banky předběžně lhůty, v nichž bude splácení úvěru zahájeno, i konečnou lhůtu, do níž bude úvěr splacen.
Před poskytnutím úvěru pobočka banky prověřuje, jak je zajištěno financování technického rozvoje z vlastních zdrojů, jakým způsobem organizace používá vlastních prostředků na novou techniku a zda jsou tyto prostředky plánovanými akcemi nové techniky plně vyčerpány.
(1) Pobočka banky poskytuje úvěr a požaduje jeho splácení na podkladě plánu potřeby zdrojů na novou techniku, který organizace předkládá na začátku čtvrtletí (příloha č. 3).
(2) Jestliže během roku nedochází k odchylkám od ročního plánu potřeby zdrojů na novou techniku, popřípadě od splátek úvěru, postupuje pobočka banky v dohodě s organizací podle celoročního plánu a předkládání čtvrtletních plánů nepožaduje.
Organizace může čerpat úvěr jen na proplácení těch akcí, které je oprávněna financovat z fondu technického rozvoje. Částky poskytnutých úvěrů se převádějí na účet fondu technického rozvoje organizace.
Pobočka banky poskytuje úvěr i při existenci úvěru nesplaceného ve lhůtě, popřípadě při zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování, anebo při prohlášení organizace za neschopnou placení, pokud tato plní řádně úkoly související s novou technikou. V takovém případě se částky poskytovaného úvěru i nadále převádějí na účet fondu technického rozvoje.
Ředitel pobočky banky povoluje úvěr na novou techniku nejdéle na dobu dvou let; ve výjimečných případech, kdy jde o řešení zvlášť složitých úkolů nové techniky, může - se souhlasem ředitele krajské pobočky banky - povolit úvěr až na dobu pěti let.
Splátky úvěru stanoví pobočka banky v souladu s plánovanou tvorbou a s potřebou zdrojů na novou techniku, uvedenou v plánu potřeby zdrojů na novou techniku (příloha č. 3). Splatné úvěry vyúčtovává pobočka banky na vrub prostředků, které jsou soustředěny na účtě fondu technického rozvoje; nejsou-li na tomto účtě dostatečné prostředky, vyúčtovává je na vrub obratového účtu organizace.
(1) Jestliže organizace nemá dostatek vlastních prostředků k splácení úvěru, převádějí se nesplacené úvěry na účet provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě.
(2) Má-li organizace provozní úvěr nesplacený ve lhůtě, vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru na novou techniku nesplaceného ve lhůtě přednostně z prostředků zúčtovaných do fondu technického rozvoje a dále z účtu obratového.
Organizaci, která financuje novou techniku formou nákladů příštích období, poskytuje pobočka banky úvěr na tyto náklady, pokud převyšují stanovené normativy na financování nové techniky. V takovém případě projedná organizace s pobočkou banky plánovanou výši nákladů na novou techniku, výši nákladů, které budou kryty vlastními prostředky, popřípadě jinými zdroji, a potřebu úvěru při sestavování celoročního plánu; na počátku každého čtvrtletí předkládá plán nákladů příštích období na novou techniku v plánu oběžných prostředků (příloha č. 1).
Částky úvěrů poskytovaných podle předcházejícího paragrafu převádí pobočka banky podle příkazů organizace na obratový účet. Splátky úvěru vyúčtovává na vrub obratového účtu organizace, a nemá-li tato potřebné prostředky, na vrub účtu provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě. Při vzniku úvěru nesplaceného ve lhůtě nebo při zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování anebo při prohlášení organizace za neschopnou placení nezastavuje pobočka banky poskytování úvěru za předpokladu, že jsou řádně plněny plánované úkoly nové techniky. Lhůty splatnosti stanoví pobočka banky způsobem uvedeným v § 78.
Úroky z úvěru na novou techniku se účtují na vrub obratového účtu organizace, a to i v těch případech, kdy organizace financuje novou techniku z fondu technického rozvoje.
Úvěr na novou techniku se poskytuje na samostatném úvěrovém účtě. Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může zavést společné poskytování úvěru na novou techniku a úvěru na sezónní a jiné náklady příštích období.
(1) Pobočky banky namátkově kontrolují dodržování lhůt stanovených plánem pro výzkum, aplikovaný výzkum, výstavbu poloprovozů sloužících výzkumu, pro vývoj, pro výrobu prototypů, pro zavádění nové výroby, pro osvojení technologie nové výroby apod.
(2) Zjistí-li pobočka banky, že tyto lhůty se nedodržují, nebo jiné nedostatky, projedná s organizací opatření k zjednání nápravy. Jestliže se tato opatření neplní, postupuje pobočka banky podle ustanovení o uplatňování sankcí.
(1) Pobočky banky provádějí prověrku zajištění úvěru na novou techniku
a) u organizace, u níž je technický rozvoj financován z fondu technického rozvoje, na základě údajů o nákladech na technický rozvoj financovaných z fondu technického rozvoje,
b) u organizace, u níž je technický rozvoj financován formou nákladů příštích období, na základě údajů o tom, kolik v nákladech příštích období činí náklady na technický rozvoj a v jaké výši je tato položka financována z vlastních prostředků.
(2) Tyto údaje předkládá organizace pobočce banky současně s účetními výkazy.
Pobočky banky poskytují organizacím úvěr na sezónní náklady a na náklady příštích období, jestliže musí vynakládat náklady na přípravu výroby před zahájením výrobního procesu, při nerovnoměrnostech v průběhu výrobního procesu, při kompletaci výrobků, popřípadě v dalších případech nutného zajištění plánovaných úkolů a společensky žádoucího jejich překračování.
(1) Pobočky banky poskytují úvěr na tyto plánované sezónní náklady a náklady příštích období:
a) náklady na přípravu a rozvoj prvovýroby, zejména výroby stavebních hmot,
b) náklady na zařízení staveniště,
c) náklady příštích období související s přípravou nebo s organizováním sezónně přerušované výroby, anebo s organizováním dopravy nebo odbytu výrobků,
d) sezónní náklady na výrobní proces,
e) náklady příštích období, pokud souvisejí s jiným časovým rozložením výplat mezd, než odpovídá výrobě a odbytu (např. v souvislosti s výplatami mezd na dovolené).
(2) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může povolit poskytování úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období i v jiných případech za předpokladu, že organizace dodržuje předpisy o používání vlastních zdrojů a doplňování vlastních oběžných prostředků.
Pobočky banky vycházejí při poskytování úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období z plánovaných nákladů uvedených ve čtvrtletním, popřípadě ročním plánu oběžných prostředků.
Pobočky banky poskytují organizacím v dohodnutých lhůtách úvěr na sezónní náklady a na náklady příštích období na samostatném prostém úvěrovém účtě na podkladě čtvrtletního, popřípadě ročního plánu sezónních nákladů a nákladů příštích období po odečtení normativů, popřípadě příslušných výdajů příštích období, jakož i dalších zdrojů, pokud nejsou tyto zdroje použity ke krytí pohledávek za odběrateli.
Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může stanovit, že úvěr na všechny, popř. některé sezónní náklady a na náklady příštích období se poskytuje podle zpráv o vykonaných pracích.
Prověrky zajištění úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období provádějí pobočky banky podle účetních výkazů. Zjistí-li, že vynaložené náklady neodpovídají poskytnutému úvěru, vyúčtují splátku úvěru. Jsou-li vynaložené náklady vyšší než poskytnutý úvěr, mohou povolit zvýšení úvěru za předpokladu, že budou dodrženy plánované náklady, anebo že vyšší náklady souvisejí se společensky žádoucím překračováním plánu a dalším rozvojem výroby a odbytu.
Na počátku čtvrtletí, v němž podle plánu nákladů dochází ke snížení těchto nákladů, popřípadě k dokončení výroby, stanoví pobočka banky v dohodě s organizací splátky úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období v souladu s plánem výroby a realizace, a to tak, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace. Lhůty splatnosti úvěru stanoví pobočka banky tak, aby úvěr byl splacen nejpozději do konce kalendářního roku. Výjimky povoluje ředitel pobočky banky.
Úvěr na pohledávky za odběrateli poskytuje banka organizacím na dobu potřebnou k uskutečnění inkasa tržeb od odběratelů; tímto úvěrem současně působí na plynulé a rovnoměrné plnění odbytových úkolů, na včasnou fakturaci a inkaso tržeb. Úvěr se neposkytuje na pohledávky za organizacemi prohlášenými za neschopné placení a za soukromníky; výjimky povoluje ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky.