Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, jíž se mění vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Členu družstva (§ 7 zákona), který byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu) a jemuž z tohoto zaměstnání vznikl nárok na nemocenské podle předpisů platných pro pracovníky, se poskytuje nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, jen pokud toto nemocenské je vyšší, a to v částce, o kterou převyšuje nemocenské poskytované podle předpisů platných pro pracovníky. Skončila-li však výplata nemocenského jen proto, že podpůrčí doba v těchto předpisech stanovená je kratší než podpůrčí doba stanovená v předpisech o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků a již uplynula, poskytuje se od skončení výplaty nemocenského poskytovaného dosud podle předpisů platných pro pracovníky nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, a to v plné výši.

Ošetřování členky rodiny, která porodila, se posuzuje stejně jako ošetřování nemocného člena rodiny, jestliže jde o ošetřování v době následující bezprostředně po porodu.“

9. V oddílu třetím se pod nadpis „Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení matky a dítěte“ vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní:

K § 19a zákona

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci protože práce, kterou předtím konala,

a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám*) nebo

b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě**)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo

b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě**)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(3) Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů podle § 37.

(4) Průměrný pracovní příjem, jehož družstevnice dosáhla za posledních 12 kalendářních měsíců před převedením na jinou práci, se zjišťuje způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny u nemocenského (§ 2 a 3), nejvýše však z částky 100,- Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5.“

10. § 18 zní:

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Je-li družstevnice v době, kdy pečuje o své dítě v prvním roce jeho života, opětovně těhotná a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené, jestliže nastoupila novou mateřskou dovolenou

a) nejpozději do měsíce po tom, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, nebo

b) sice později, ale ode dne, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a ostatní dny jí družstvo omluvilo.

Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které družstevnice prokázaně ošetřovala člena rodiny za okolností, za nichž by člence družstva s vyšší úrovní hospodaření náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.“

11. § 24 odst. 2 písm c) zní:

„c) nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě obdobné dávky poskytované ze sociálního fondu družstva,“.

12. V § 39 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.

13. V § 44 se připojuje druhá věta, která zní: „Jestliže to je pro družstevnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství poskytován vyrovnávací příspěvek ani k příjmům dosaženým v této době.“

14. V § 82 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) o vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství,“.

Dosavadní ustanovení písmen d) až f) se označují písmeny e) až g).

15. § 85 odst. 1 zní:

„(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje na předepsaném tiskopise, který družstevnici vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.*) Družstvo uvede na tiskopise, ze kterého důvodu a od kterého dne byla družstevnice převedena na jinou práci, jakou práci dosud konala a na jakou byla převedena.“

Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

Čl. II

Kde se ve vyhlášce č. 104/1964 Sb. mluví o době nepřerušené činnosti v témže družstvu, rozumí se tím doba pracovní činnosti v družstvu.

Čl. III

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také družstevnici, která byla již před tímto dnem převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.

Čl. IV

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Předseda:

Štanceľ v. r.

*) § 150 odst. 1 a 2, § 153 a § 162 odst. 1 zákoníku práce a seznamy prací a pracovišť vydané podle § 150 zákoníku práce.

**) § 150 odst. 3, § 153 a § 162 odst. 1 zákoníku práce.

*) závodní, popřípadě obvodní lékař po vyjádření odborného ženského lékaře.