143/1946 Sb. · 25 paragrafů
Proti nálezu rozhodčího soudu je přípustné odvolání pro vady řízení, nesprávné hodnocení provedených důkazů nebo nezákonnost k vrchnímu rozhodčímu soudu. Proti výroku o nákladech je přípustna stížnost. Odvolání (stížnost) musí býti podáno do patnácti dnů ode dne doručení nálezu u rozhodčího soudu, který nález vydal, a to odvolání ve dvou stejnopisech.
(1) Vrchní rozhodčí soudy se zřizují v sídlech zemských (hlavních) soudů. Skládají se z předsedy, jeho náměstka, z potřebného počtu soudců z povolání a z přísedících z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich náhradníků.
(2) Předsedu vrchního rozhodčího soudu (jeho náměstka) a ostatní soudce z povolání jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti.
(3) Přísedící vrchního rozhodčího soudu z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů jmenuje ministr ochrany práce a sociální péče, a to přísedící z řad zaměstnanců na návrh příslušného orgánu jednotného odborového hnutí a přísedící z řad zaměstnavatelů na návrh příslušného orgánu zájmového zastoupení zaměstnavatelů.
(4) Ustanovení § 4, odst. 4 a 5 a §§ 5, 6 a 7 platí přiměřeně.
(1) Vrchní rozhodčí soud rozhoduje v pětičlenném senátu, který se skládá z předsedy (jeho náměstka), dvou soudců z povolání a dvou přísedících, z nichž jeden je z řad zaměstnanců a druhý z řad zaměstnavatelů. Ustanovení § 8, odst. 1, věta druhá, platí obdobně.
(2) O vyloučení a odmítnutí členů vrchního rozhodčího soudu platí obdobně ustanovení § 8, odst. 2; o odmítnutí předsedy senátu a ostatních soudců z povolání rozhodne president příslušného zemského (hlavního) soudu, o odmítnutí přísedících z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů předseda vrchního rozhodčího soudu.
Pro řízení před vrchním rozhodčím soudem platí přiměřeně předpisy o řízení odvolacím před řádnými soudy, pokud není jinak stanoveno.
(1) Bylo-li odvolání podáno opožděně, odmítne je předseda senátu rozhodčího soudu. Jinak doručí stejnopis odvolání odpůrci, který může podati do patnácti dnů ode dne doručení odvolací sdělení ve dvou stejnopisech.
(2) Podal-li odpůrce odvolací sdělení nebo prošla-li marně lhůta k jeho podání, předloží předseda senátu rozhodčího soudu odvolání se všemi spisy vrchnímu rozhodčímu soudu.
(1) Vrchní rozhodčí soud usnáší se většinou hlasů; předseda hlasuje naposledy.
(2) Nález budiž do osmi dnů písemně vyhotoven, podepsán předsedou senátu a doručen pak stranám.
(3) Nález vrchního rozhodčího soudu jest konečný.
Nabude-li vrchní rozhodčí soud přesvědčení, že odvolání bylo podáno zřejmě bezdůvodně, uloží straně, která je podala, náhradu nákladů vrchního rozhodčího soudu, spojených s projednáním odvolání. Výše těchto nákladů bude stanovena podle směrnic, které vydá ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem ochrany práce a sociální péče a ministrem financí.
Pravomocné nálezy rozhodčích soudů a vrchního rozhodčího soudu a smíry před nimi ujednané jsou vykonatelné soudní exekucí.
(1) Funkce přísedících rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů jest čestná. Přísedící má však nárok na náhradu hotových vydání a po případě ušlé mzdy (platu). Nárok na náhradu musí býti uplatněn do patnácti dnů po dni zasedání u předsedy rozhodčího soudu, po případě vrchního rozhodčího soudu a ten rozhodne s konečnou platností.
(2) Přísedícím rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu z řad zaměstnanců musí zaměstnavatelé poskytnouti volný čas k výkonu funkce.
(1) Náklady spojené se zřízením a činností rozhodčích soudů a vrchního rozhodčího soudu hradí stát. Odměny předsedům (jejich náměstkům) a soudcům z povolání určí směrnice, které vydá ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.
(2) Dohled nad rozhodčími soudy a vrchním rozhodčím soudem přísluší presidentům zemských soudů, v jejichž obvodu je sídlo rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu. Nejvyšší dohled přísluší ministerstvu spravedlnosti obdobně podle ustanovení, která platí o dozoru nad řádnými soudy.
(3) Kancelářské místnosti a kancelářské zaměstnance pro rozhodčí soudy obstará president krajského soudu, v jehož obvodu je rozhodčí soud zřízen a pro vrchní rozhodčí soudy president příslušného zemského (hlavního) soudu.
(1) Soudní řízení ve sporech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, které vzešly ze zásahů do pracovního poměru, dotčených v § 1 tohoto zákona, zahájená přede dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, a dosud pravomocně neskončená, se zastavují; náklady stran se navzájem zrušují. O tom vyrozumí soud strany.
(2) Byly-li sporné otázky, které vzešly mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze zásahů do pracovního poměru, dotčených v § 1, a to došlo-li k nim z důvodů uvedených v § 1, odst. 1 a 2 tohoto zákona, vyřízeny smírem nebo pravomocným soudním rozsudkem přede dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, může se strana, jejíž práva nebo závazky byly upraveny odchylně od ustanovení § 1, domáhati žalobou u rozhodčího soudu (§§ 2 a násl.) přezkoumání věci a nového rozhodnutí. Žaloba musí býti podána ve lhůtě, stanovené v § 2 tohoto zákona. Toto ustanovení se netýká sporných otázek, které byly na Slovensku pravoplatně rozhodnuty podle nařízení č. 69/1945 Sb. n. SNR.
Ustanovení tohoto zákona neplatí pro osoby, na něž vztahují se předpisy dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, jakož i pro osoby, na něž se vztahuje zákon ze dne 11. dubna 1946, č. 83 Sb., o pracovních (učebních) poměrech Němců, Maďarů, zrádců a jejich pomahačů.
(1) Kde se v tomto zákoně mluví o Úředním listě, na Slovensku se tím rozumí Úřední Věstník.
(2) Zmocnění, daná tímto zákonem vládě, vykonává na Slovensku Sbor pověřenců, zmocnění daná ministrům, vykonávají na Slovensku ministři v dohodě s příslušnými pověřenci.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři ochrany práce a sociální péče a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
za ministra Dr. Šoltésze
Dr. Drtina v. r.