Dovolená jiných zaměstnanců.
Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1951 · 143/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy
(1) Zaměstnancům přijatým na práce sezonní nebo kampaňové přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 dnů konané práce peněžitá náhrada ve výši jedné dvanáctiny požitků, které by jim příslušely po dobu dovolené stanovené podle § 2, kdyby u nich byly splněny podmínky pro vznik nároku na dovolenou (§ 1).
(2) Peněžitá náhrada podle odstavce 1 se nezapočítává do vyměřovacího základu podle předpisů o národním pojištění.
Stručně
Paragraf 13 zákona č. 143/1950 Sb. upravuje nárok na peněžitou náhradu místo dovolené pro zaměstnance na sezonní nebo kampaňové práce při skončení jejich pracovního poměru.
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanci na sezonních nebo kampaňových pracích nemají nárok na klasickou dovolenou, ale na peněžitou náhradu.
- Tato náhrada se vypočítá za každých 25 odpracovaných dnů a její výše odpovídá jedné dvanáctině požitků, které by zaměstnanci náležely za dovolenou, kdyby na ni měli nárok.
- Peněžitá náhrada se vyplácí až při skončení pracovního poměru.
- Tato peněžitá náhrada se nezapočítává do vyměřovacího základu pro národní pojištění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 84 Dovolená (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 105 Dodatková dovolená a další dovolená (Zákoník práce)§ 35 Sleva na dani (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 30a Mimořádné odpisy (Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 )