Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 35

§ 35 zákon ČNR o daních z příjmů – Sleva na dani

Zákon České národní rady o daních z příjmů · 586/1992 Sb. · účinné od 19. 7. 2024 · Daňové právo

Stručně: Paragraf 35 zákona o daních z příjmů umožňuje poplatníkům snížit si daň z příjmů za zdaňovací období o pevnou částku za každého zaměstnance se zdravotním postižením, přičemž výše slevy se liší podle stupně zdravotního postižení zaměstnance. Podniky, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, mohou ušetřit na dani z příjmů. (§ 35 zákona č. 586/1992 Sb., zákon ČNR o daních z příjmů, znění účinné od 19. 7. 2024)

Klíčová fakta

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

(4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

(5) Slevu na dani podle odstavců 1 a 4 nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Podniky, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, mohou ušetřit na dani z příjmů.
  • Výše slevy je 18 000 Kč za zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením.
  • Pro výpočet slevy se používá průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců, který zohledňuje odpracované hodiny.
  • U společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti se sleva snižuje poměrně k rozdělenému základu daně.

Na co si dát pozor

  • Do počtu hodin pro výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se nezapočítávají některé neodpracované hodiny (např. neomluvená nepřítomnost, mateřská/rodičovská dovolená).
  • Je třeba správně rozlišit mezi zaměstnancem se zdravotním postižením a zaměstnancem s těžším zdravotním postižením, neboť pro každou skupinu platí jiná výše slevy.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 35

13
ÚS
Ústavní soud
3. 4. 2014
NSS
Krajský soud v Praze
29. 8. 2023
NSS
Městský soud v Praze
30. 9. 2022
NSS
Krajský soud v Praze
30. 7. 2020

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 35 zákona 586/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 35

Ve svém daňovém přiznání pro daň z příjmů právnických osob pro rok 2006 stěžovatelka uplatnila slevu na dani podle tehdy platného § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.

I.ÚS 4664/12 · Ústavní soud · 3. 4. 2014

Již v odůvodnění první výzvy za zdaňovací období 2011 ze dne 28. 11. 2014 bylo žalobkyni sděleno, že podle výsledku kontroly provedené finančním ředitelstvím nesplnila dané podmínky a tudíž nemůže čerpat slevu na dani podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

55 Af 20/2021 · Krajský soud v Praze · 29. 8. 2023

Žalobkyně poukazuje na to, že podle Zprávy 3/19 byla oprávněna započíst slevu na dani podle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“), ale podle Zprávy ze dne 5. 9.2018, na základě níž byl vydán i dodatečný platební výměr, nikoli.

3 Af 51/2019 · Městský soud v Praze · 30. 9. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 5 Sleva na mýtném (Nařízení vlády o výši časových poplatků,)§ 4a Sleva na mýtném (Nařízení vlády o výši časových poplatků )§ 4a Sleva na mýtném (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení )§ 7 Sleva (Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské s)§ 7c Sleva na pojistném zaměstnance, který je poži (Zákon České národní rady o pojistném na )