Nastoupení dovolené.
Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1951 · 143/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy
(1) Nastoupení dovolené určuje se zřetelem na jednotný hospodářský plán zaměstnavatel po projednání se závodním zastupitelstvem zaměstnanců. Při tom přihlíží v mezích provozních potřeb závodu též k oprávněným požadavkům zaměstnanců. Dovolená ve vedlejším zaměstnání budiž podle možnosti poskytnuta zároveň s dovolenou v hlavním zaměstnání. Zaměstnavatel oznámí zaměstnanci den nastoupení dovolené zpravidla alespoň 14 dnů předem.
(2) Je-li to v zájmu plnění jednotného hospodářského plánu, může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a po slyšení jednotné odborové organisace stanoviti vyhláškou v Úředním listě, že někteří zaměstnanci jsou povinni vyčerpati část své dovolené v zimním období.
(3) Zaměstnanci lze poskytnout dovolenou nebo její část za kalendářní rok také po jeho uplynutí, požádá-li o to nebo nemohl-li ji vyčerpat z důvodů naléhavé potřeby provozu závodu nebo pro některou z příčin uvedených v § 4 odst. 1. V takových případech musí však zaměstnanec nastoupit dovolenou tak, aby skončila nejpozději 31. března příštího roku; jinak pozbývá nároku na dovolenou bez újmy případného nároku na peněžitou náhradu za nevyčerpanou dovolenou (§ 11).
Stručně
Paragraf 7 zákona 143/1950 upravuje, jak se určuje nástup na dovolenou, kdo o něm rozhoduje a za jakých podmínek je možné dovolenou čerpat i po skončení kalendářního roku.
Co to znamená v praxi
- O termínu nástupu na dovolenou rozhoduje zaměstnavatel, ale musí to projednat se zástupci zaměstnanců a zohlednit hospodářský plán.
- Zaměstnavatel má přihlížet k přáním zaměstnanců, pokud to dovolují provozní potřeby podniku.
- Zaměstnavatel musí oznámit zaměstnanci den nástupu dovolené zpravidla alespoň 14 dnů předem.
- Dovolená z vedlejšího zaměstnání by měla být, pokud možno, poskytnuta ve stejnou dobu jako dovolená z hlavního zaměstnání.
Na co si dát pozor
- Ministerstvo práce a sociální péče mohlo vyhláškou nařídit, aby někteří zaměstnanci čerpali část dovolené v zimě, pokud to bylo v zájmu plnění hospodářského plánu.
- Dovolenou nebo její část lze výjimečně čerpat i po skončení kalendářního roku (nejpozději do 31. března následujícího roku), pokud o to zaměstnanec požádá, nebo pokud ji nemohl vyčerpat kvůli naléhavým provozním potřebám nebo z důvodů uvedených v § 4 odst. 1.
- Pokud zaměstnanec nevyčerpá dovolenou do 31. března následujícího roku, ztrácí na ni nárok, ale může mu vzniknout nárok na peněžitou náhradu (§ 11).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.