§ 5 vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění – Denní vyměřovací základ
Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění · 143/1965 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 143/1965 upravuje, jak se počítá denní vyměřovací základ pro nemocenské dávky, konkrétně jak se započítávají dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu. Pokud zaměstnanec v den omluvené nepřítomnosti, za kterou mu nenáleží náhrada příjmu, měl započitatelný příjem za část dne, tento den se nepovažuje za den omluvené nepřítomnosti pro účely výpočtu denního vyměřovacího základu. (§ 5 zákona č. 143/1965 Sb., vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Denní vyměřovací základ
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu…“
- Odkazuje na: Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců (54/1956 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 143/1965 Sb.
(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni zaměstnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku pracovní neschopnosti (karantény), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
(2) U zaměstnance, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,41) za něž nenáležel započitatelný příjem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec v den omluvené nepřítomnosti, za kterou mu nenáleží náhrada příjmu, měl započitatelný příjem za část dne, tento den se nepovažuje za den omluvené nepřítomnosti pro účely výpočtu denního vyměřovacího základu.
- Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec měl v daném dni příjem za část pracovní doby a zbytek dne měl omluvenou nepřítomnost kvůli vzniku pracovní neschopnosti (nebo karantény) – v takovém případě se tento den nezahrnuje do počtu kalendářních dnů rozhodného období.
- Pokud je rozhodné období kratší než šest kalendářních dnů, započítávají se do dnů omluvené nepřítomnosti, za které nenáleží náhrada příjmu, i dny pracovního klidu, za které zaměstnanci nenáležel započitatelný příjem.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je, zda zaměstnanci náležel započitatelný příjem, byť jen za část dne, a jaký byl důvod omluvené nepřítomnosti.
- Zvláštní pravidla platí pro krátká rozhodná období (méně než šest dnů).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 20 (Zákon o nemocenském pojištění)§ 19 (Zákon o nemocenském pojištění)§ 18 DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD (Zákon o nemocenském pojištění)§ 18a (Zákon o důchodovém pojištění)§ 37c Stanovení denního vyměřovacího základu pro vý (Zákon o nemocenském pojištění)