Zákon o národohospodářském plánování

(1) V plánovacím procesu se vytvářejí a používají rezervy ve státních plánech a v hospodářských plánech, a to jednak rezervy bilanční, jednak rozpisové, tvořené zpevňováním úkolů při jejich rozpisu na nižší stupně řízení. Rezervy se používají k realizaci cílů a úkolů národohospodářských plánů. Mají být přiměřené rizikům nebo účelům, pro něž se tvoří.

(2) Ústředními rezervami ve státním plánu disponuje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný, a to podle stanovených pravidel. S rezervami v hospodářských plánech disponuje orgán (organizace), který je vytvořil.

(3) Orgán (organizace), který vytváří rezervy ve státních plánech a v hospodářských plánech, je povinen evidovat jejich tvorbu, stav a použití.

(1) Součástí plánovací a řídící činnosti všech orgánů a organizací je kontrola plnění národohospodářských plánů, prováděná v návaznosti na statistické hodnocení jejich plnění a na kontrolní činnost jiných orgánů.

(2) Socialistické organizace jsou povinny provádět periodickou kontrolu plnění svého hospodářského plánu spojenou s rozbory hospodaření a o výsledcích této kontroly informovat nadřízený orgán. Orgány středního článku řízení zahrnující organizace na území obou republik jsou povinny informovat též příslušný ústřední orgán druhé republiky. Kontrola se provádí za účasti příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí.

(3) Ústřední orgány informují o celkových závěrech vyplývajících z kontroly plnění státního plánu v oboru své působnosti příslušný ústřední orgán a ústřední orgány republik též příslušný federální ústřední orgán.

(4) Zjistí-li se při kontrole ohrožení cílů a úkolů prováděcích a střednědobých státních plánů, jsou příslušné orgány povinny provést nebo navrhnout účinná opatření k nápravě.

(1) Změnu státního plánu i hospodářského plánu je možno navrhnout a provést, jen prokáže-li se účelnost změny.

(2) Změny vlastního hospodářského plánu, jimiž se rozumí úprava stanovených úkolů, navrhuje orgán nebo organizace, která je požaduje, vždy nadřízenému orgánu, ústřední orgán příslušné vládě a ústřednímu plánovacímu orgánu. Ústřední orgány a orgány středního článku řízení mohou, vyžadují-li to naléhavé potřeby národního hospodářství, stanovit i po rozpisu prováděcího plánu nové úkoly nebo změnit úkoly dosavadní, a to po předchozím projednání důsledků s organizací, která bude nový nebo změněný úkol plnit. Pokud nadřízený orgán změnou nebo stanovením nového úkolu naruší plán podřízeného orgánu (organizace) nebo jeho závazky, je povinen zároveň řešit případnou změnu jeho hospodářského plánu, jakož i důsledky pro jeho hospodaření.

(3) Návrh na změnu hospodářského plánu musí být řádně zdůvodněn propočty a rozbory a musí vyčíslit všechny podstatnější důsledky jak pro vlastní hospodářský plán, tak pro plány dotčených organizací, zejména hlavních dodavatelů a odběratelů. Důsledky změn musí navrhovatel řešit příslušnými návrhy opatření.

(1) Změna státního plánu a hospodářského plánu nesmí být provedena se zpětnou platností. Pokud má nepříznivé důsledky pro státní rozpočet, musí být dohodnuta s příslušným ministerstvem financí. Změnu hospodářského plánu nelze provést bez souhlasu nadřízeného orgánu.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, ke kterým datům lze změny státních plánů a hospodářských plánů provádět. Další náležitosti, postupy, způsob řešení důsledků a působnost orgánů při změnách státních plánů a hospodářských plánů může stanovit Státní plánovací komise, pokud to neupraví zvláštní předpisy.

(3) Všechny orgány a organizace jsou povinny schválené změny promítnout do svých hospodářských plánů a sdělit je příslušným orgánům státní statistiky.

(1) Nadřízený orgán nařídí socialistické organizaci, aby odvedla do příslušného státního rozpočtu dvojnásobek částky, kterou získala porušením povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Nenařídí-li odvod nadřízený orgán do 30 dnů poté, kdy toto porušení povinnosti zjistil nebo byl na ně upozorněn, může být nařízen odvod jemu revizním orgánem. Odvod může být nařízen nejdéle do tří let od neoprávněně získaného majetkového prospěchu.

(2) Nesplní-li socialistická organizace úkol plánu vlastním zaviněním, může jí nadřízený ústřední orgán uložit pokutu do jednoho miliónu Kčs. Nadřízený ústřední orgán může uložit pokutu do stejné výše též orgánu, který způsobil nesplnění úkolu tím, že jej nerozepsal podřízené socialistické organizaci, popřípadě orgánu. Pokuta, kterou lze uložit nejdéle do jednoho roku následujícího poté, kdy měl být úkol splněn, připadá do příslušného státního rozpočtu.

(3) Ustanoveními podle odstavců 1 nebo 2 zůstává nedotčena odpovědnost socialistické organizace za způsobenou škodu i odpovědnost pracovníků socialistické organizace podle zvláštních předpisů. Ustanovení odstavců 1 a 3 se však nevztahují na ústřední orgány.

(1) Pracovníci státních orgánů mají při plnění svých úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, přístup do prostorů socialistických organizací, které jsou povinny předložit jim k nahlédnutí písemnosti a jiné pomůcky a podat zprávy a vysvětlivky, týkající se zjišťovaných skutečností; podobné oprávnění mají vůči orgánům středního článku řízení a národním výborům.

(2) Ústřední plánovací orgány jsou povinny se vyjádřit k návrhům opatření jiných ústředních orgánů, mají-li nepříznivé důsledky pro státní plány a jejich realizaci.

(1) Obsah, jakož i způsob vypracování, předkládání, projednání, zajišťování, vyhlašování a kontroly zvláštních částí státních plánů, zejména za oblasti obrany a bezpečnosti, i úkoly zvláštních částí těchto plánů stanoví vláda Československé socialistické republiky zpravidla na návrh Státní plánovací komise, popřípadě federálního ministerstva financí.

(2) Předpisy o plánování vojenské vědy a techniky, výroby a dodávek vojenské techniky, o tvorbě cen vojenské techniky, o vojenském školství a pracovních silách, o mezinárodní vědeckotechnické a hospodářské spolupráci a o statistice, týkající se zvláštních částí státních plánů, jejichž vydání by jinak příslušelo jiným orgánům, vydává Státní plánovací komise po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem.

(3) Státní plánovací komise stanoví v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra odchylky od tohoto zákona nutné z hlediska zájmů obrany a bezpečnosti.

(4) Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě na základě jejího zmocnění vlády republik, mohou povolit výjimky z tohoto zákona nezbytné pro experimentální ověřování nových forem plánovitého řízení. Na návrh Státní plánovací komise může vláda Československé socialistické republiky některé orgány a organizace zprostit povinnosti předkládat komplexní návrhy jejich hospodářských plánů nebo stanovit zásadu, že hospodářské plány se schvalují podle postupu, který určí.

(1) Předkládání hospodářských plánů a jejich návrhů mimo plánovací proces upravují zvláštní předpisy.

(2) Pokud se v hospodářském zákoníku a jiných předpisech jedná o dlouhodobém plánu, rozumí se jím střednědobý (zpravidla pětiletý) plán podle tohoto zákona.

Zrušují se § 2 odst. 1 a 2, § 5 až 14, § 16, § 67, § 68 odst. 1 písm. a) a § 91 odst. 3 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148/1968 Sb. a č. 169/1969 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Dr. Štrougal v. r.