§ 59 Vyhláška o úplném znění vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah – Výplata služebního příjmu (platu).

§ 59 Výplata služebního příjmu (platu). (1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jich splatnosti, určí vláda. (2) Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., se vyměří ze služebního platu a doplňovacího přídavku ženatých (§ 93). Měsíční částka příspěvků připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného. (3) Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti. (4) Není-li roční částka daně důchodové připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelná dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti. (5) Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy. (6) Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň důchodovou připadající na jejich služební příjmy.