Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu

(1) Dopustila-li se osoba podléhající vojenské trestní soudní pravomoci několika trestných činů nebo zúčastnilo-li se téhož trestného činu několik osob této trestní soudní pravomoci podrobených jako pachatelé, spoluvinníci, účastníci nebo pomahači, má se zpravidla trestní řízení současně a společně provésti a ukončiti.

(2) K tomuto řízení je z několika soudů (prokurátorů), o něž jde, příslušný ten, který ostatní předstihl.

(3) Náležejí-li souvisící trestní věci jednak do pravomoci krajského vojenského soudu, jednak do pravomoci vrchního vojenského soudu, přísluší společné trestní stíhání vrchnímu vojenskému prokurátoru, a tudíž společné provedení trestního řízení vrchnímu vojenskému soudu.

(1) Jeví-li se to vhodným k zamezení průtahů a obtíží řízení nebo ke zkrácení vazby některého obviněného, může veřejný žalobce naříditi, aby jedna nebo několik souvisících trestních věcí byla vyloučena a odděleně provedena. Je-li pro vyloučenou trestní věc, která pro svou souvislost s jinou trestní věcí náleží podle § 36, odst. 3 do pravomoci vrchního vojenského soudu, sám o sobě příslušný krajský vojenský soud, náleží tato věc po vyloučení do pravomoci krajského vojenského soudu.

(2) Veřejný žalobce může naříditi vyloučení trestných činů i tehdy, jsou-li tyto činy pro výměru trestu bez podstatného významu. Dodatečné podání žaloby je v tomto případě dovoleno jen do jednoho měsíce poté, kdy rozsudek nabyl právní moci. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na trestné činy, které se stíhají jen na žádost oprávněného.

Zrušen zákonem č. 89/1918 Sb.

(1) Spor o příslušnost mezi vojenskými soudy (prokurátory) rozhoduje nejvyšší vojenský soud; jde-li o spor s obecnými trestními soudy, dohodne se s nejvyšším soudem.

(2) Vznikne-li spor o příslušnost mezi dvěma krajskými vojenskými soudy podřízenými témuž vrchnímu vojenskému soudu (dvěma vojenskými prokurátory u takových krajských vojenských soudů), rozhoduje tento soud.

Zrušen zákonem č. 89/1918 Sb.

Až do rozhodnutí o příslušnosti mají zúčastnění veřejní žalobcové a soudy opatřiti, čeho je třeba, aby se vyšetřil stav věci, a zvláště mají provésti všechny takové vyšetřovací úkony, u nichž je nebezpečí z prodlení.

(1) Z důvodů vojenské služby, veřejné bezpečnosti nebo z jiných důležitých příčin může býti na návrh veřejného žalobce, soudu nebo obviněného nebo z úřední moci výjimečně přenesena trestní věc z pravomoci místně příslušného soudu do pravomoci jiného soudu se stejným rozsahem věcné působnosti. O změně místní příslušnosti mezi dvěma krajskými vojenskými soudy, podřízenými témuž vrchnímu vojenskému soudu, rozhoduje tento soud; ve všech ostatních případech nejvyšší vojenský soud.

(2) Je též dovoleno přenésti jen některý nebo několik ze sbíhajících se trestných činů do pravomoci jiného soudu, který je pro vyloučenou trestní věc věcně příslušný.

(1) Veřejný žalobce je povinen naříditi trestní soudní řízení, doví-li se o činech náležejících do oboru jeho působnosti, které mají býti stíhány trestním soudem, a postupovati během řízení podle tohoto trestního soudního řádu.

(2) Veřejný žalobce může však upustiti od stíhání osoby, která byla vypověděna nebo má býti vydána nebo repatriována nebo odsunuta z území Československé republiky.

Veřejným žalobcem u krajských vojenských soudů je vojenský prokurátor, u vrchních vojenských soudů vrchní vojenský prokurátor v hodnosti generála justiční služby a u nejvyššího vojenského soudu generální vojenský prokurátor v hodnosti vyššího generála justiční služby.

(1) Vojenští a vrchní vojenští prokurátoři se ustanovují ze stavovské skupiny důstojníků justiční služby.

(2) Podle potřeby může býti pro vojenského prokurátora, jakož i pro vrchního vojenského prokurátora ustanoven z téže stavovské skupiny jeden nebo více náměstků.

(3) Vojenský a vrchní vojenský prokurátor, jakož i jejich náměstkové jsou na soudu nezávislí.

Vojenské prokurátory a vrchní vojenské prokurátory, jakož i jejich náměstky, jsou-li vyššími důstojníky justiční služby, ustanovuje president republiky, ostatní jejich náměstky ustanovuje ministr národní obrany.

(1) Generálního vojenského prokurátora a jeho stálé náměstky ustanovuje president republiky ze stavovské skupiny důstojníků justiční služby.

(2) Generální vojenský prokurátor a jeho náměstkové jsou na nejvyšším vojenském soudu nezávislí a jsou podřízeni jen ministru národní obrany.

Důstojníci justiční služby, kteří jsou povoláni k funkcím prokurátorským, nemohou po čas tohoto působení býti činní ani jako vyšetřující soudcové nebo členové nalézacího soudu ani jako obhájci.

(1) Vojenský a vrchní vojenský prokurátor je povolán mimo zastupování žaloby provádět vyhledávací řízení, není-li to podle § 143 svěřeno soudu účastniti se při soudním vyhledávacím řízení, podati písemnou žalobu (trestní návrh) a ohlásiti a provésti opravné prostředky.

(2) Přihlížejí k tomu, aby se náležitě použilo všech prostředků vhodných k zjištění pravdy.

Hlava IV.

A. Krajské vojenské soudy.

Krajské vojenské soudy zřizuje a zrušuje svým rozkazem president republiky jako vrchní velitel branné moci. Jsou pojmenovány podle místa svého sídla.

(1) V čele krajského vojenského soudu jako jeho president je vojenský soudce, kterého ustanovuje president republiky. President republiky ustanovuje též rady krajského vojenského soudu, a to z vyšších důstojníků justiční služby. Ministr národní obrany ustanoví u krajského vojenského soudu potřebný počet pomocných vojenských soudců.

(2) Rozhodnutí a opatření, která nepříslušejí shromážděnému soudu, učiní president soudu a podpisuje čistopisy. V nutných případech a na služebních cestách mohou tyto úkony, vztahují-li se na vyhledávací řízení, býti obstarány též vyšetřujícím soudcem.

Vyšetřující soudce ustanovuje od případu k případu president soudu z vojenských soudců (včetně pomocných vojenských soudců), kteří jsou u soudu ustanoveni nebo k němu přiděleni.

(1) U krajských vojenských soudů rozhoduje v případech uvedených v § 20, č. 1, písm. a) jeden vojenský soudce jako samosoudce. V případech uvedených v § 20, č. 1, písm. b) rozhoduje tříčlenný senát, složený z jednoho vojenského soudce jako předsedy a dvou přísedících; jedním přísedícím je důstojník zbraní starší 28 let, druhým přísedícím je příslušník stavovské skupiny a hodnostní skupiny žalovaného. Stavovské skupiny určují služební předpisy, hodnostními skupinami jsou důstojníci, rotmistři a osoby z počtu mužstva. Náleží-li žalovaní k různým stavovským skupinám, vybere se druhý přísedící ze stavovské skupiny zbraní. Oba přísedící musí býti hodností vyšší (služebně starší) než žalovaný (hodností nejvyšší ze spolužalovaných).

(2) Je-li žalovaným nebo spolužalovaným příslušník Sboru národní bezpečnosti, určí se druhý přísedící podle stejných zásad z příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

B. Vrchní vojenské soudy.

Vrchní vojenské soudy zřizuje a zrušuje svým rozkazem president republiky jako vrchní velitel branné moci. Jsou pojmenovány podle místa svého sídla.

V čele vrchního vojenského soudu je jako jeho president generál justiční služby, kterého ustanovuje president republiky. President republiky ustanovuje též rady vrchního vojenského soudu, a to z vyšších důstojníků justiční služby. Ministr národní obrany ustanoví u vrchního vojenského soudu potřebný počet pomocných vojenských soudců. Ministerstvo národní obrany přidělí vrchnímu vojenskému soudu potřebný počet kancelářských zaměstnanců pro vrchní vojenský soud i krajské vojenské soudy jemu podřízené.

Nalézací senát u vrchních vojenských soudů se skládá z předsedy a tří přísedících. Předsedou a jedním přísedícím jsou vojenští soudcové, druhým přísedícím - není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak - je důstojník zbraní starší 28 let, který musí býti hodností vyšší (služebně starší) než žalovaný (hodností nejvyšší ze spolužalovaných), třetím přísedícím je příslušník stavovské skupiny a hodnostní skupiny žalovaného; nepřísluší-li žalovaný stavovské skupině zbraní, má být tento přísedící vybrán ze stejné nebo aspoň příbuzné stavovské skupiny jako žalovaný.

Zrušen zákonem č. 89/1918 Sb.

Zrušen zákonem č. 226/1947 Sb.

Odvolací senát u vrchního vojenského soudu se skládá ze tří vojenských soudců, z nichž nejvyšší (služebně nejstarší) předsedá.

O personálu a o postupu jednání u vrchních vojenských soudů platí ustanovení §§ 51 a 52.

C. Nejvyšší vojenský soud.

Úřední sídlo nejvyššího vojenského soudu ustanoví president republiky.

(1) V čele nejvyššího vojenského soudu stojí jako president vyšší generál.

(2) Kde v tomto zákoně není výjimek, vydává president potřebná rozhodnutí a opatření mimo zasedání senátu, dohlíží na zachovávání jednacího řádu a zpravidla předsedá v senátních zasedáních.

(3) K jeho zastupování je ustanoven jeden nebo více generálů jako vicepresidenti.

(4) Presidenta, vicepresidenty a rady nejvyššího vojenského soudu ustanovuje president republiky.

(5) President, vicepresidenti a radové nejvyššího vojenského soudu náleží stavu důstojníků justiční služby.

Zrušen zákonem č. 226/1947 Sb.

(1) U nejvyššího vojenského soudu jsou zřízeny senáty.

(2) Každé rozhodnutí nejvyššího vojenského soudu se stane, není-li v tomto trestním soudním řádu stanoven výslovně opak, po sborové poradě v senátech po slyšení generálního vojenského prokurátora.

(3) Senáty se skládají z presidenta nebo jeho náměstka jako předsedy a 4 radů nejvyššího vojenského soudu.

Presidentu (vicepresidentu) je svěřeno vedení vnitřní služby u nejvyššího vojenského soudu.

Zrušen zákonem č. 226/1947 Sb.

Zrušen zákonem č. 89/1918 Sb.

(1) Chce-li se některý senát odchýliti v nějaké právní otázce od dřívějšího rozhodnutí některého senátu nebo plena, vyžádá si o této sporné otázce rozhodnutí plena.

(2) Jednání a rozhodování v plenu se děje za účasti aspoň dvou třetin radů nejvyššího vojenského soudu.

(3) Není-li u nejvyššího vojenského soudu po ruce aspoň dvanáct důstojníků justiční služby (radů), ustanoví ministr národní obrany k doplnění nedostávajícího se počtu pořadím nejvyšší důstojníky justiční služby v činné službě. Důstojníci justiční služby, kteří jsou povoláni k funkcím prokurátorským, jsou však z takového služebního určení vyloučeni.

(4) Jednání v plenu se děje za předsednictví presidenta, v neveřejném zasedání, k němuž kromě členů plena a zapisovatele má býti přibrán jen generální vojenský prokurátor. Říditi jednání přísluší presidentovi.

(5) O právní otázce bude rozhodnuto na podkladě písemného návrhu rady ustanoveného za zpravodaje po vyslechnutí generálního vojenského prokurátora, který předtím podal své písemné návrhy.

(1) Po rozhodnutí právní otázky plenem rozhodne senát, který si je vyžádal, sám ve věci, při čemž je vázán rozhodnutím plena.

(2) Rozhodující senát provede především jednání s účastníky, má-li podle tohoto zákona takové jednání předcházeti rozhodnutí ve věci samé, nebo je obnoví, bylo-li již dříve provedeno.

(3) Při obeslání účastníků bude jim zároveň oznámeno rozhodnutí plena o právní otázce.

(1) President nejvyššího vojenského soudu, vyslechnuv vicepresidenty, rozdělí začátkem jednacího roku pro tento rok vicepresidenty a rady na senáty, jakož i ustanoví jejich řádné zástupce, kdyby je něco zašlo.

(2) Toto rozdělení může býti během jednacího roku pozměněno jen tehdy, vyžaduje-li toho přetížení některého senátu nebo změní-li se někteří členové soudu nebo zajde-li je něco trvale.

Zrušen zákonem č. 89/1918 Sb.

Nejvyššímu vojenskému soudu se přidělí pro sekretariát, konceptní službu a k vedení protokolů důstojníci justiční služby a k obstarávání kancelářské služby potřebný kancelářský personál.

Postup prací u nejvyššího vojenského soudu, kde tento zákon o tom nic neustanovuje, jest upraven jednacím řádem schvalovaným vládou.

D. Hlasování rozhodujících soudů.

(1) Při rozhodováních v trestních věcech nesmí býti počet hlasujících ani větší ani menší, než jak je ustanoveno tímto trestním soudním řádem.

(2) Neveřejným poradám a hlasováním nesmí mimo hlasující soudce a zapisovatele nikdo býti přítomen, jinak jsou zmatečné.

(3) Způsob hlasování a jeho odůvodnění jednotlivými soudci musí býti chovány v tajnosti. Porušení této povinnosti podléhá trestním ustanovením o porušení příkazu mlčenlivosti (§ 263).

Rozhodují-li vojenské soudy v senátech, koná se před hlasováním porada. Je-li podle zákona ustanoven zpravodaj, hlasuje nejdříve, předseda hlasuje poslední. Přísedící hlasují podle služebního stáří, mladší před staršími.