Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o povinnostech organizací a občanů při zabezpečování práce občanům

(1) Občané, jejichž pracovní (učební) poměr se skončil v případech uvedených v § 1 písm. a) a v § 2 odst. 2 a 3 tohoto nařízení výpovědí, projednávají s okresním národním výborem zpravidla již v průběhu výpovědní lhůty své další pracovní uplatnění.

(2) Občané, kteří neprojednají s okresním národním výborem své další pracovní uplatnění již v průběhu výpovědní lhůty, a ti občané, jejichž pracovní (učební) poměr se skončil okamžitým zrušením nebo dohodou [§ 1 písm. b), § 2 odst. 2 a 3], a studenti, kteří přerušili studium nebo byli ze studia vyloučeni (§ 4 odst. 1), dostaví se k projednání dalšího pracovního uplatnění na okresní národní výbor do tří pracovních dnů po skončení jejich pracovního (učebního) poměru, popřípadě studia, pokud ve stejné lhůtě nepředloží doklad o tom, že již uzavřeli pracovní (učební) smlouvu. Stejnou povinnost mají mladiství, jestliže odstoupili od pracovní (učební) smlouvy.

(3) Další své pracovní uplatnění občan projedná s okresním národním výborem, popřípadě doklad podle odstavce 2 předloží okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má sídlo organizace (její nižší složka), s kterou byl v pracovním poměru. Stejně učiní mladiství občané (učni, studenti) u okresního národního výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

(1) Občané, propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dostaví se k projednání pracovního uplatnění nejpozději do tří pracovních dnů po propuštění k okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají bydliště, popřípadě k okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu si zvolili místo svého pobytu po výkonu trestu (§ 5 odst. 2), pokud ve stejné lhůtě nepředloží doklad o tom, že již uzavřeli pracovní (učební) smlouvu.

(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na občany propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, jimž po dobu výkonu trestu neskončil pracovní (učební) poměr. Jsou však povinni předložit neprodleně okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má sídlo organizace (její nižší složka), písemné potvrzení organizace o tom, že znovu nastoupili do práce a pokračují v zaměstnání.

Občané, kteří nejsou v pracovním poměru nebo nemají příjem z jiné pracovní činnosti, i když vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu mohou pracovat, a jejich výživa není zajištěna jiným způsobem v souladu s právním řádem (např. příjmy z umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z důchodového zabezpečení, péčí o rodinného příslušníka), dostaví se neprodleně k projednání pracovního uplatnění k okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

Povinnosti vyplývající z předchozích ustanovení tohoto nařízení, které se vztahují na pracovní poměry, se ve stejném rozsahu vztahují i na členské poměry ve výrobních družstvech a v jednotných zemědělských družstvech. Pokud se v tomto nařízení odkazuje na ustanovení zákoníku práce v souvislosti s rozvazováním pracovního poměru, rozumějí se tím u členů výrobních družstev a u členů jednotných zemědělských družstev odpovídající ustanovení stanov těchto družstev o zrušení členského poměru.

(1) Lidová družstva,*) podniky a hospodářská zařízení společenských organizací**) hlásí volná pracovní (učební) místa okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu jsou tato místa, a vyžádají si předchozí souhlas k náboru pracovníků (učňů). Výrobní družstva si vyžadují předchozí souhlas též k náboru členů na volná pracovní místa. Výjimku z těchto povinností může udělit okresní národní výbor.*)

(2) Předchozí souhlas k náboru pracovníků se nevyžaduje při krátkodobých zemědělských špičkových pracích.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Ing. Hanus v. r.

*) § 274 odst. 2 zákoníku práce

*) § 77 odst. 2 hospodářského zákoníku

**) § 102 odst. 1 hospodářského zákoníku

*) § 4 odst. 1 zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly