§ 28 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce – Federální ministerstvo práce a sociálních věcí…
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce · 158/1970 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 28 vyhlášky 158/1970 umožňuje Federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí a dalším určeným orgánům stanovit maximální výši (limit) mezd pro určité skupiny pracovníků nebo činnosti, přičemž tyto limity musí být dodržovány. Dále upravuje, jak se postupuje při výpočtu prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích, pokud pracovníkovi nepřísluší mzda. (§ 28 zákona č. 158/1970 Sb., vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Odkazuje na: § 25
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 158/1970 Sb.
(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech stanovit pro některé skupiny pracovníků nebo pro určité pracovní činnosti maximální výši (limit) mezd poskytovaných podle § 25 až 27. Tyto limity mohou stanovit též
a) federální ústřední orgány pro podřízené organizace,
b) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky pro odvětví řízená ústředními orgány České socialistické republiky, ústředními orgány Slovenské socialistické republiky, národními výbory a ústředními orgány spotřebního a bytového družstevnictví,
c) ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky, krajské národní výbory a národní výbory jim na roveň postavené a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví pro organizace v jejich působnosti.
(2) Pokud federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví pro některé skupiny pracovníků nebo pro určité pracovní činnosti maximální výši (limit) mezd, musí orgány uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vycházet z těchto limitů. Totéž platí pro orgány uvedené v odstavci 1 písm. c), jestliže limit stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.
(3) Jestliže výše prémií výkonnostních nebo jiných odměn a výše podílů na hospodářských výsledcích je odvozena ze základní mzdy, nepřihlíží se při výpočtu této výše k době, po kterou je pracovníkovi poskytována náhrada mzdy podle příslušných předpisů nebo peněžité dávky nemocenského pojištění, a k době, po kterou mu bylo poskytnuto neplacené pracovní volno. Není-li výše podílů na hospodářských výsledcích odvozena ze základní mzdy, stanoví se v kolektivní smlouvě pravidla pro krácení podílů za dobu, kdy pracovníkovi nepřísluší mzda.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Omezení výše mezd: Federální ministerstvo práce a sociálních věcí, ale i další ústřední orgány a národní výbory, mohly stanovit horní hranici pro mzdy v určitých oblastech, což znamenalo, že organizace nemohly vyplácet mzdy nad tento limit.
- Hierarchie stanovení limitů: Pokud Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo limit, musely se jím řídit všechny podřízené orgány. Podobně, pokud limit stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí České nebo Slovenské socialistické republiky, musely se jím řídit orgány v jejich působnosti.
- Vliv absence na odměny: Při výpočtu prémií, jiných odměn a podílů na hospodářských výsledcích, které jsou odvozeny ze základní mzdy, se nezapočítávala doba, po kterou pracovník pobíral náhradu mzdy, nemocenské dávky nebo měl neplacené volno.
- Pravidla pro krácení podílů: Jestliže podíly na hospodářských výsledcích nebyly odvozeny ze základní mzdy, musela kolektivní smlouva stanovit pravidla pro jejich krácení v době, kdy pracovník neměl nárok na mzdu.
Na co si dát pozor
- Limity mezd mohly být stanoveny pouze v odůvodněných případech.
- Orgány uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) musely vycházet z limitů stanovených Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
- Při výpočtu prémií a odměn se nepřihlíželo k době, po kterou pracovníkovi náležela náhrada mzdy, peněžité dávky nemocenského pojištění nebo neplacené pracovní volno.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.