§ 1
(1) Doba zaměstnání (pracovní činnosti) v cizině, popřípadě jiná započitatelná doba strávená v cizině, se započítává pracovníku (družstevníku), který jinak splňuje podmínky zápočtu této doby,
a) pro určení doby praxe požadované ve mzdových předpisech pro výkon funkce nebo pro stanovení výše platu,
b) do doby zaměstnání (pracovní činnosti) rozhodné pro určení dávek nemocenského pojištění a jiného obdobného zabezpečení
jen jestliže se pracovník (družstevník) zdržoval mimo území Československé socialistické republiky s povolením příslušného státního orgánu.
(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může povolit výjimku ústřední orgán nadřízený orgánu, který je příslušný rozhodnout o zápočtu doby zaměstnání (pracovní činnosti) v cizině.