§ 20 zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Duchovní a sociální služby
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 zákona č. 169/1999 Sb. zajišťuje odsouzeným právo na duchovní a sociální služby ve věznici, přičemž specifikuje podmínky pro jejich poskytování a účast. Odsouzení mají právo na duchovní služby, které mohou zahrnovat bohoslužby, individuální rozhovory, studium náboženských textů nebo přístup k náboženské literatuře. (§ 20 zákona č. 169/1999 Sb., zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Duchovní a sociální služby
- Týká se: odsouzený, obec
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „…o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.“
- Judikatura: na § 20 odkazuje 11 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 169/1999 Sb.
(1) Odsouzenému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a dalších obdobných služeb sledujících humanitární cíle v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů.
(2) Věznice umožňují konat zpravidla v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí vnitřní řád věznice.
(3) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu8) (dále jen „církev“).
(4) Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména
a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,
b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,
c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,
d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,
e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců,
f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění,
g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu.
(5) Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem.
(6) Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví nucen. Požádá-li odsouzený o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.
(7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice.
(8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice.
(9) Věznice umožňují obecním úřadům obcí s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby9) mající za cíl pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek k tomu, aby mohli po propuštění vést soběstačný život v souladu se zákonem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Odsouzení mají právo na duchovní služby, které mohou zahrnovat bohoslužby, individuální rozhovory, studium náboženských textů nebo přístup k náboženské literatuře.
- Věznice musí umožnit konání společných náboženských obřadů, obvykle v době pracovního klidu, přičemž účast na nich je vždy dobrovolná.
- Duchovní služby mohou ve věznici poskytovat pouze registrované církve a náboženské společnosti, které k tomu mají oprávnění podle zvláštního zákona.
- Kromě duchovních služeb věznice také umožňuje obcím s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby, které jim mají pomoci připravit se na život po propuštění.
Na co si dát pozor
- Odsouzený nesmí být nucen k účasti na bohoslužbách, jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví.
- Věznice může odepřít výkon duchovní služby osobám, které porušily právní předpisy pro výkon trestu nebo vnitřní řád věznice.
- Pokud odsouzený požádá o návštěvu církví pověřené osoby, věznice je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 20
Jak soudy aplikují § 20
… č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů; služba duchovních v ozbrojených silách dle § 43 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání; poskytování duchovních služeb osobám ve výkonu trestu odnětí svobody dle ustanovení § 20 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, atd.].
Konstatoval, že k výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou dle § 20 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu.
S odkazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud považuje za nutné uvést, že např. podle § 20 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“), má odsouzený právo na poskytování duchovních služeb.
Související
§ 9 Osvobození od daně (Zákon České národní rady o dani z nemov)§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 15 Duchovní a sociální služby (Zákon o výkonu vazby)§ 55 Účast církví a náboženských společností (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 9 REGISTRACE CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ (Zákon o svobodě náboženské víry a postav)