2 Afs 24/2005 — Nejvyšší správní soud

6 A 66/2017- 57 - text 25 pokračování 6A 66/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Přípravný výbor Lvů kulatého stolu, Řádu Zemí Koruny české se sídlem Roudníček 8, Budyně nad Ohří zastoupený advokátem JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D. se sídlem Teplého 2786, Pardubice proti žalovanému: Ministerstvo kultury se sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra kultury ze dne 22. 12. 2016 č.j. MK 78904/2016 OLP takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž ministr kultury (dále jen „orgán rozhodující o rozkladu“) zamítl rozklad žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 31. 5. 2016 č.j. MK 36991/2016 OC o zamítnutí návrhu na registraci Lvů kulatého stolu, Řádu Zemí Koruny české (dále „Řád LKS“ nebo jen „řád“) jako církve a náboženské společnosti dle § 14 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 3/2002 Sb.“). 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí orgán rozhodující o rozkladu nejprve shrnul průběh řízení o návrhu na registraci Řádu LKS. Tento návrh byl správnímu orgánu I. stupně doručen dne 22.12.2014, obsahoval však nedostatky. Na podpisových arších odpovídalo pouze 220 z 354 zde uvedených osob požadavkům zákona, přičemž v § 10 odst. 2 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., je vyžadováno nejméně 300 osob. Základní dokument vykazoval nedostatečně specifikované poslání církve a chybějící základní články víry, uvedení způsobu ustanovení statutárního orgánu, nebylo v něm uvedeno sídla, vyřešena otázka členství žen, panovaly nejasnosti stran některých orgánů církve a nebyly uvedeny osobní údaje členů statutárního orgánu. Správní orgán I. stupně proto žalobce vyzval k doplnění návrhu a odstranění shora uvedených vad. Žalobce na základě této výzvy zaslal správnímu orgánu I. stupně přepracovaný základní dokument a postupně doplnil požadované dokumenty a jednotlivé podpisové archy. Správní orgán I. stupně poté základní dokument přezkoumal a shledal, že splňuje formální požadavky zákona, na základě přezkoumání podpisových archů pak shledal, že údaje 335 podepsaných osob odpovídají zákonným požadavkům. Následně na základě dotazníkového šetření ověřoval, zda se podepsané osoby skutečně k Řádu LKS hlásí. Vzhledem k velkému množství případů (150), v nichž se nepodařilo adresátům dotazník doručit, požádal správní orgán I. stupně žalobce o poskytnutí doručovacích adres těchto osob, což však žalobce dopisem ze dne 20. 11. 2015 odmítl a správnímu orgánu I. stupně poskytl pouze údaje o třech koordinátorech Řádu LKS působících ve věznicích. Na základě vyjádření žalobce o působení koordinátorů Řádu LKS ve věznicích správní orgán I. stupně oslovil Vězeňskou službu s dotazem, zda je možné, aby ve věznicích působili koordinátoři Řádu LKS, na což Vězeňská služba odpověděla, že jí o působení koordinátorů řádu ve věznicích není nic známo. Správní orgán I. stupně také zjistil u některých osob, které uvedly, že se k Řádu LKS nehlásí, avšak nevyjádřily se ohledně pravosti svého podpisu, značnou odlišnost podpisu uvedeného na podpisovém archu od podpisu uvedeného na dotazníku. Za účelem posouzení činnosti a učení Řádu LKS správní orgán I. stupně ustanovil soudního znalce Mgr. Františka Fojtíka, jehož posudek byl správnímu orgánu I. stupně doručen dne 4. 3. 2016. Znalec v něm vyslovil závěr, že část učení Řádu LKS je náboženského charakteru a že učení řádu je v otázkách náboženství minimalistické. Z eklesiologického hlediska znalec označil Řád LKS za církev, ovšem v počtu osob v řádech desítek, nikoliv stovek. 3. Správní orgán I. stupně následně vydal prvostupňové rozhodnutí, kterým návrh žalobce na registraci Řádu LKS jako církve zamítl. Uvedl v něm celkem pět důvodů pro zamítnutí registrace rozdělených do tří tematických okruhů. Předně odkázal na § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., s tím, že každé náboženské společenství, které žádá o registraci jako církev či náboženská společnost dle uvedeného zákona, musí mít atributy církve a náboženské společnosti ve smyslu zákonné definice zakotvené v tomto ustanovení. Nenaplňuje-li daná entita tyto znaky, je vyloučeno, aby byla jako církev či náboženská společnost registrována. Řád LKS je dobrovolným společenstvím osob s vlastní strukturou, orgány a vnitřními předpisy, nesplňuje ale definici církve a náboženské společnosti v dalších dvou bodech. Jedním z definičních znaků církve a náboženské společnosti podle § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., je založení za účelem vyznávání určité náboženské víry a případně obecně prospěšné činnosti. Základní dokument upravuje v čl. 2.1. poslání Řádu LKS, jímž má být upevnění víry v Boha, napravení morálních hodnot upadající společnosti, výchova k lásce k bližnímu, pomoc trpícím a potřebným a láska k vlasti. Základní články víry jsou pak uvedeny v řádovém desateru, Kodexu cti Řádu LKS a Základech učení Řádu LKS ve znění po doplnění, neboť v původním návrhu byly základní články víry formulovány nedostatečně. Otázkou však dle správního orgánu I. stupně zůstalo, do jaké míry je účelem založení a existence Řádu LKS vyznávání určité náboženské víry, neboť z podkladů vyplynulo, že hlavním smyslem existence Řádu LKS je obecně prospěšná činnost. Základní poslání Řádu LKS je dle čl. 2.7. základního dokumentu zaměřeno směrem k Bohu (uctívání Božích principů), směrem ke členům Řádu LKS (duchovně-výchovná, vzdělávací a pastorační činnost) a směrem k okolnímu světu (šíření lásky, Boží pravdy a morálního učení lidu vezdejšího). Jak jsou tato poslání plněna, je uvedeno v čl. 2.8. základního dokumentu, který obsahuje 15 bodů, z nichž se však vyznávání určité náboženské víry týkají pouze tři; ostatní se týkají obecně prospěšné činnosti. Dle poznatků znalce navíc Řád LKS v oblasti vyznávání určité náboženské víry v současné době praktikuje pouze bod č. 15 týkající se modliteb. Evangelizace a zakládání kaplí se v současné době neděje. Dále je v menší míře prováděna pastorační činnost ve věznicích nebo vůči menšímu okruhu osob z řad členů či věřících. Uvedeným závěrům svědčí také vyjádření jednotlivých členů Řádu LKS (správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí citoval zmocněnce žalobce J. O. D., člena Rady starších A. W. a člena žalobce T. J.). Správní orgán I. stupně dále konstatoval, že podstatou existence Řádu LKS je obecně prospěšná činnost, což bylo potvrzeno ve znaleckém posudku. Co se týče vnějších projevů náboženské víry, tyto v případě Řádu LKS chybí. Poslední shromáždění věřících se konalo dne 6. 2. 2016 a bylo svoláno na základě dotazu znalce. Účastnilo se jej na 30 osob a byl na něm přítomen kazatel Církve bratrské J. V., který vedl kázání a chvalozpěvy. Uvedený obřad a projevy víry byly tedy iniciativou hosta shromáždění, nikoliv Řádu LKS. Ze strany věřících či členů řádu LKS byly jediným náboženským prvkem společné modlitby, které však každý pronášel postupně svými slovy a v různé formě, což odráželo míru jinakosti pojetí víry jednotlivých účastníků. Na základě poznatků znalce se ani v případě modlitby nedá hovořit o projevech určitosti náboženské víry. Další část shromáždění již náboženské prvky nevykazovala. Kromě uvedeného shromáždění Řád LKS pořádá každoročně na konci srpna oslavy dne Svatého Rufa, které jeho členové označili za jediné dosud pořádané celocírkevní shromáždění. Dle správního orgánu I. stupně se však nejedná o akci s náboženským charakterem a je pořádána v partnerství se soukromými společnostmi a městem Zákupy. Jeho minimální četnost potvrdil i zmocněnec přípravného výboru, z jehož odpovědi vyplynulo, že náboženským shromážděním řád nepřikládá větší význam a podmiňuje je vnějším podnětem či důležitou událostí. Další druhy shromáždění jsou určeny pro členy Řádu LKS, přičemž se jedná o schůze a zasedání. I v tomto případě však chybí projevy určité náboženské víry. Obsahem současné činnosti Řádu LKS nejsou ani bohoslužby a vyučování, chybí tak náboženské obřady, projevy víry a s jejím vyznáváním spojené shromažďování, bohoslužba, vyučování a duchovní služba. 4. Správní orgán I. stupně dále uvedl, že znalci nebylo v rámci znaleckého zkoumání sděleno kompletní složení Rady starších Řádu LKS a řád chtěl ponechat jako neveřejné i některé další informace, jako např. řádovou modlitbu a řádový slib, což potvrdili i členové žalobce. Uvedené informace nebyly sděleny ani správnímu orgánu I. stupně a nelze je dohledat ani na internetových stránkách řádu či v jeho prezentaci na sociálních sítích. Radu starších je přitom nutno považovat za součást organizační