§ 11 Zákon o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění – Příslušnost nositele pojištění.

§ 11 Příslušnost nositele pojištění. (1) K nárokům získaným v důchodovém a úrazovém pojištění přihlíží a důchody vyplácí, pokud tento zákon nestanoví jinak, v oboru a) invalidního pojištění dělníků příslušný nositel invalidního a starobního pojištění dělnického, b) pensijního pojištění úředníků nebo pojištění je nahrazujícího a pojištění osob samostatně hospodařících Všeobecný pensijní ústav v Praze (Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě), c) hornického pojištění příslušný nositel provisního pojištění, d) úrazového pojištění příslušný nositel úrazového pojištění. (2) Místně příslušným jest nositel pojištění, v jehož obvodu má nebo měla dotyčná osoba domovské právo; nemá-li ho, nositel pojištění, v jehož obvodu má své řádné bydliště. Rozhoduje právní stav v den podání návrhu (§ 12). Takto příslušný nositel pojištění jest příslušným beze zřetele na případné pozdější změny domovského práva, po případě bydliště. Jde-li však o výplatu důchodů za úrazy, které se přihodily na území Československé republiky, jest příslušný nositel úrazového pojištění, v jehož obvodu leží podnik, ve kterém došlo k úrazu. (3) Byl-li pojištěnec po prvé po skončení doby nesvobody pojištěn u náhradního ústavu nebo u nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, přihlíží k dobám pensijního pojištění (zaopatření) uvedeným v § 3 tento náhradní ústav, po případě nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah. (4) Byly-li v říšskoněmeckém (maďarském) důchodovém pojištění přiznány důchody na podkladě dob získaných v různých odvětvích tohoto pojištění, považuje se jejich úhrn stanovený říšskoněmeckým (maďarským) nositelem pojištění, za důchod onoho odvětví pojištění, jehož nositel jej stanovil. (5) Jde-li o důchod přiznaný původně československým náhradním ústavem nebo nositelem pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle ustanovení odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, je příslušný k výplatě důchodu náhradní ústav, nebo nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah, který důchod původně přiznal, a není-li ho, Všeobecný pensijní ústav v Praze. (6) Jde-li o důchod přiznaný cizozemským nositelem pojištění, na něhož za doby nesvobody přešly pojistné nároky od československého náhradního ústavu nebo od nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, je příslušný k výplatě důchodu tento náhradní ústav, po případě nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah. Není-li již tohoto československého nositele pojištění, nebo nebylo-li získáno v československém pensijním pojištění aspoň 60 započitatelných příspěvkových měsíců, je příslušný k výplatě Všeobecný pensijní ústav v Praze. Tato ustanovení o příslušnosti platí i tehdy, nebyl-li důchod přiznán cizozemským nositelem pojištění a nebyla-li získána po skončení doby nesvobody příspěvková doba v československém pensijním pojištění. (7) Výplaty podle předešlých ustanovení převezme však Fond pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců československých státních drah nebo Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců, po případě nositel úrazového zaopatření, jde-li o jeho účastníka přikázaného státní správou železniční nebo poštovní do Německa nebo do území jím dočasně obsazených na práce do podniků nebo zařízení, pro které jest v Československé republice zřízen fond (úrazové zaopatření), a nastal-li pojistný případ v tomto zaměstnání.