(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět.“.
20. V § 156 odst. 2 v první větě se slova „na dobu tří dnů“ nahrazují slovy „na dobu deseti kalendářních dnů“.
21. § 157 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.“.
22. V § 158 odst. 2 se na konci první věty připojují slova „, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku“ a dále se vkládá druhá věta, která zní: „Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.“.
23. V § 168 odst. 2 se za slovo „odvolání“ vkládají slova „nebo dovolání“.
24. V § 172 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „nepřesahující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs, nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu“.
25. V § 178 odst. 2 věta první zní: „O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny s poměry.“.
26. § 200d se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.“.
27. V § 200f se slova „do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy“ nahrazují slovy „do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo zastupitelstev územních samosprávných celků“.
28. V § 202 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném právním posouzení věci.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
29. V § 205 odst. 1 se slova „(§ 42 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 42 odst. 4)“.
30. V § 207 odst. 2 se ve větě první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.“.
31. V § 214 se odstavec 2 doplňuje o písmeno h), které zní:
„h) odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání.“.
32. V § 220 odst. 2 se slova „skutečný stav“ nahrazují slovy „skutkový stav“.
33. § 221 zní: