§ 7 zákon o ochraně oznamovatelů – Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli
Zákon o ochraně oznamovatelů · 171/2023 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 7 zákona o ochraně oznamovatelů stanovuje, za jakých podmínek náleží oznamovateli ochrana před odvetnými opatřeními, a to v závislosti na způsobu podání oznámení. Ochrana se vztahuje na oznamovatele, kteří podali oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému (např. ve firmě) nebo přímo Ministerstvu spravedlnosti. (§ 7 zákona č. 171/2023 Sb., zákon o ochraně oznamovatelů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který oznámení
a) podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,
b) podal ministerstvu, nebo
c) uveřejnil, pokud
1. podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu nebo pouze ministerstvu a ve lhůtách stanovených tímto zákonem nebylo přijato vhodné opatření, zejména příslušná osoba neposoudila důvodnost oznámení podle § 12 odst. 3, povinný subjekt nepřijal k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření podle § 12 odst. 5, nebo státní zaměstnanec podle § 13 neposoudil oznámení podle § 17 odst. 1,
2. má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo
3. má oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou on nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) vystaveni odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III.
(2) Ochrana před odvetným opatřením podle tohoto zákona náleží rovněž osobě, která oznámení podala orgánu veřejné moci příslušnému podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(3) Ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích (dále jen „vědomě nepravdivé oznámení“).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ochrana se vztahuje na oznamovatele, kteří podali oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému (např. ve firmě) nebo přímo Ministerstvu spravedlnosti.
- Ochrana náleží i oznamovateli, který oznámení uveřejnil, ale pouze za specifických podmínek, například pokud vnitřní systém nebo ministerstvo nereagovaly včas, nebo pokud existuje bezprostřední ohrožení veřejného zájmu či riziko odvetných opatření.
- Ochrana se vztahuje i na osoby, které podaly oznámení jinému příslušnému orgánu veřejné moci podle jiných právních předpisů.
- Osoba, která podala oznámení, aniž by měla oprávněné důvody se domnívat, že je pravdivé (tzv. vědomě nepravdivé oznámení), ochranu podle tohoto zákona nezíská.
Na co si dát pozor
- Pro získání ochrany je klíčové, aby oznamovatel měl oprávněné důvody se domnívat, že informace v oznámení jsou pravdivé.
- Uveřejnění oznámení je chráněno jen za velmi specifických podmínek, které je nutné pečlivě posoudit.
- Zákon rozlišuje mezi různými způsoby podání oznámení a s tím spojenými podmínkami pro nárok na ochranu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.