Vyhláška federálního ministerstva financí o rozsahu a podmínkách smluvního pojištění socialistických organizací

Z pojištění odpovědnosti za škodu má organizace právo, aby za ni pojišťovna nahradila škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností nebo vztahem organizace, blíže označenými ve smlouvě

a) na zdraví nebo usmrcením,

b) poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud organizace za škodu odpovídá v důsledku svého jednání nebo vztahu z doby trvání pojištění. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěné organizace nahradit tuto škodu. Rozhoduje-li o náhradě této škody oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna plnit, nabylo právní moci.

(1) Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou

a) úmyslně nebo převzatou nad rámec stanovený právními předpisy, na odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody a k zamezení zvětšování již vzniklé škody,

b) provozem dopravních prostředků, pokud se na ni vztahuje zákonné pojištění,

c) emanací, exhalací, popílkem a znečištěním vod, nedošlo-li ke škodě v důsledku nenadálé poruchy ochranného zařízení,

d) na věcech dodaných organizací nebo na kterých organizace prováděla objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že dodané věci byly vadné jakosti nebo objednaná činnost byla vadně provedena.

(2) Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou

a) na věcech, které organizace užívá, a na věcech, které převzala za účelem zpracování, opravy, úpravy, prodeje, úschovy, uskladnění nebo poskytnutí odborné pomoci,

b) sesedáním a sesouváním půdy, poddolováním nebo pozvolným vnikáním vlhka,

c) na loukách, stromech, zahradních, polních i lesních kulturách, kterou způsobila pastvou zvířata, jejichž chovatelem je organizace.

(3) Na odpovědnost za škodu vzniklou z přepravních smluv se pojištění vztahuje, jen bylo-li to dohodnuto ve smlouvě.

Pojišťovna je povinna nahradit náklady

a) obhajoby pracovníka (člena) organizace v přípravném řízení a před soudem prvního stupně v trestním řízení vedeném proti němu v souvislosti se škodou, kterou má pojišťovna uhradit,

b) řízení o náhradě škody před příslušným orgánem bylo-li toto řízení nutné ke zjištění odpovědnosti organizace nebo výše plnění pojišťovny, pokud je organizace povinna tyto uhradit,

c) obhajoby pracovníka (člena) před odvolacím soudem, právního zastoupení organizace a mimosoudního projednání nároků poškozeného, vzniklé poškozenému nebo jeho zástupci, jestliže se pojišťovna k úhradě těchto nákladů zavázala.

(1) Organizace je povinna poskytnout pojišťovně součinnost, které je třeba ke zjištění příčiny a výše škody, zejména je povinna bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně sdělit, že

a) došlo k události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, a nastala-li již pojistná událost, učinit nutná opatření, aby škoda byla co nejmenší,

b) poškozený proti organizaci uplatnil právo na náhradu škody, kterou má uhradit pojišťovna, a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši,

c) v souvislosti se vzniklou škodou bylo zahájeno trestní řízení proti pracovníku (členu) organizace a pojišťovnu informovat o průběhu a výsledcích tohoto řízení,

d) poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu nebo u jiného příslušného orgánu.

(2) Organizace je dále povinna v řízení o náhradě škody, kterou má uhradit pojišťovna, postupovat v souladu s pokyny pojišťovny, zejména dohodnout se s pojišťovnou o tom, kdo bude organizaci zastupovat; nevznese-li organizace bez souhlasu pojišťovny námitku promlčení nebo zaváže-li se bez tohoto souhlasu uhradit promlčenou pohledávku, není pojišťovna povinna plnit.

Šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit12) je skončeno, jakmile byla dohodnuta s poškozeným výše náhrady škody nebo jakmile pojišťovna obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody.

(1) Má-li organizace vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky nebo na snížení důchodu či na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojišťovnu, pokud za organizaci tuto částku zaplatila nebo za ni vyplácí důchod.

(2) Na pojišťovnu přechází též právo organizace na úhradu těch nákladů řízení o náhradě škody, které organizaci byly přiznány proti odpůrci, pokud je pojišťovna za organizaci zaplatila.

(3) Organizace je povinna bez prodlení pojišťovně oznámit, že nastaly okolnosti odůvodňující práva uvedená v odstavcích 1 a 2, a odevzdat jí doklady potřebné k uplatnění těchto práv.

Plnila-li pojišťovna z důvodu škody způsobené zaviněným porušením pracovních povinností v pracovněprávních vztazích (povinností členů družstev) je organizace povinna uhradit jí až do výše 30 % vyplaceného plnění částku přiměřenou tomu, jaký vliv toto porušení mělo na rozsah povinnosti pojišťovny plnit. Plnění poskytované pojišťovnou podle § 31 se však do vyplaceného plnění nezapočítává. Uplatněním práva na úhradu této částky není dotčeno právo, které pojišťovně v důsledku vyplacení pojistného plnění přísluší vůči jinému.

Kromě případů upravených v hospodářském zákoníku zaniká pojištění též

a) převodem vlastnictví, popřípadě správy věci nebo skončením jejího užívání, je-li pojištěna odpovědnost za škody, která vyplývá z vlastnictví, správy nebo užívání této věci,

b) odpadne-li možnost, že pojistná událost nastane.

Pojišťovna může s organizací13) sjednat

a) úrazové pojištění,

b) pojištění pro případ smrti na přesně stanovenou dobu.

(1) Pojištění uvedené v § 37 může organizace sjednat ve prospěch občana, který

a) vykonává pro ni na základě pracovněprávního vztahu pracovní činnost, při níž může hradit organizace pojistné podle zvláštních předpisů;14) pokud to zvláštní předpisy umožňují, může organizace pojistit i rodinné příslušníky těchto občanů,

b) se účastní zájmové činnosti jí organizované a nejde o plnění pracovních úkolů nebo o přímou souvislost s ním, popřípadě o činnost, prováděnou v rámci branné výchovy,

c) uhradí organizaci pojistné (např. v ceně poskytované služby).

(2) Pojištění podle odstavce 1 písm. b) mohou uzavírat státní socialistické organizace pouze ve výjimečných případech, kdy vláda ČSSR nebo vlády ČSR a SSR rozhodnou o tom, že státní socialistické organizace mají organizovat a zajišťovat určitou zájmovou činnost.

(3) Pojištěni podle § 37 mohou být také děti, žáci, učni a studenti, jde-li o pojištění, sjednané

a) hromadně příslušnými ministerstvy,

b) organizátorem při rekreačních pobytech školní mládeže; toto pojištění může být sjednáno i ve prospěch osob, které přímo zajišťují a účastní se těchto pobytů.

(1) Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, lze pojištění sjednat i tehdy, má-li být ze smlouvy oprávněn občan, který je v právně vymezeném vztahu vůči pojištěnému (např. dědic).

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 až 4 se na pojištění osob nevztahuje.

Organizace může s pojišťovnou sjednat i jiný druh pojištění, jehož podmínky tato vyhláška neupravuje. Pokud takové pojištění nebude upraveno, platí pro ně ustanovení této vyhlášky, která jim budou svou povahou a účelem nejbližší, popřípadě nejbližší ustanovení podmínek pro zákonné pojištění socialistických zemědělských organizací.

Ve smlouvě uzavřené mezi organizací a pojišťovnou se lze odchýlit od této vyhlášky, s výjimkou ustanovení § 1 až 3, § 5 až 7 odst. 1 a 2, § 9 až 12, 28, § 30 odst. 1, § 31 až 39 a 42.

Ustanoveními této vyhlášky se řídí i pojištění vzniklá před 1. lednem 1983; vznik pojištění, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1983, se řídí dosavadními předpisy.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Ministr:

Ing. Lér CSc. v. r.

1) § 358 hosp. zák.

2) § 17 hosp. zák., k tomu též § 22 směrnic federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací, uveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 10/1972 a registrovaných v částce 7/1973 Sb.

3) § 352 obč. zák.

4) § 164 hosp. zák.

5) § 8 odst. 1 tr. ř.

6) Např. § 345 hosp. zák.

7) § 359 odst. 3 a § 360 odst. 1 hosp. zák.

8) § 359 odst. 5 hosp. zák.

9) § 4 odst. 2 zák. č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zák. č. 162/1968 Sb.

10) Toto pojištění je sjednáváno podle zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

11) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků.

12) § 359 odst. 1 hosp. zák.

13) § 358 odst. 2 písm. c) hosp. zák.

14) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 17/1978 Sb., o úhradě pojistného z pojistných smluv uzavíraných o pojištění osob socialistickými organizacemi.