179/2024 Sb. · 93 paragrafů
Nastane-li v průběhu hromadného řízení skutečnost, která odůvodňuje změnu v postupu soudu, soud změní plán hromadného řízení, bez zbytečného odkladu tuto změnu uveřejní v rejstříku hromadných řízení a doručí ji účastníkům hromadného řízení.
(1) Soud určí s ohledem na konkrétní okolnosti hromadného řízení a jeho průběh den, do kterého nejpozději mohou účastníci hromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. Ustanovení § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu se použije obdobně.
(2) K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů, jestliže nastaly po rozhodném dni, jestliže je účastník bez své viny nemohl včas uvést anebo jestliže je účastník uvedl po výzvě podle § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu.
(3) Ustanovení občanského soudního řádu o zmeškání přípravného jednání a o povinnosti účastníků uvést rozhodné skutečnosti nebo označit důkazy jen do skončení přípravného jednání, a nebyla-li provedena příprava jednání, do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí dodatečné lhůty, se v hromadném řízení nepoužijí.
(1) Zúčastněný člen skupiny se může vyjádřit na určených jednáních nařízených soudem.
(2) Záměr uplatňovat právo vyjádřit se musí zúčastněný člen skupiny sdělit soudu předem ve lhůtě, kterou k tomu soud určil.
(3) Nesdělil-li zúčastněný člen skupiny soudu svůj záměr uplatňovat právo vyjádřit se podle odstavce 2, může zúčastněný člen skupiny na určených jednáních uplatňovat své právo vyjádřit se pouze se souhlasem soudu.
(4) Výkon práva vyjádřit se nesmí nad míru přiměřenou omezit nebo narušit rychlost a účelnost projednávání věci.
Mimo jednání určená soudem může zúčastněný člen skupiny uplatňovat své právo vyjádřit se pouze prostřednictvím žalobce, nestanoví-li soud jinak.
(1) Účastníci hromadného řízení mohou toto řízení skončit soudním smírem.
(2) Předloží-li účastníci soudu návrh smíru, soud jej bez zbytečného odkladu uveřejní v rejstříku hromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak.
(3) Pokud si účastníci hromadného řízení sjednali, že se návrh smíru neuveřejňuje, žalobce seznámí zúčastněné členy skupiny s jeho obsahem.
(1) K návrhu smíru může zúčastněný člen skupiny podat ve lhůtě 15 dnů od jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízení, a nebyl-li návrh smíru uveřejněn v rejstříku hromadných řízení, od okamžiku, kdy byl zúčastněný člen skupiny s návrhem smíru seznámen podle § 49 odst. 3, námitku.
(2) K opožděným námitkám a k námitkám, které neobsahují zákonem stanovené náležitosti, soud nepřihlíží.
Po uplynutí lhůty k uplatňování námitek nařídí soud jednání, jehož předmětem bude projednání návrhu smíru a případných námitek.
Soud posoudí, zda je návrh smíru spravedlivý zejména s ohledem na zájem skupiny. Při posouzení soud přihlédne k uplatněným námitkám a dále zejména k tomu, zda
a) žalobce při vyjednávání s řádnou péčí zastupoval zájem skupiny,
b) návrh smíru nebyl sjednáván způsobem, který zavdává pochybnosti o vzájemné nezávislosti nebo nepropojenosti žalobce a žalovaného,
c) právo nebo oprávněný zájem, které jsou v návrhu smíru přiznávány zúčastněným členům skupiny, jsou spravedlivé, při zohlednění
1. nákladů, rizik a délky hromadného řízení,
2. účinnosti způsobu vypořádání práv zúčastněných členů skupiny a
3. výše případné navržené odměny pro žalobce a způsobu její výplaty,
d) je v návrhu smíru se stejnými nebo obdobnými právy nebo oprávněnými zájmy zúčastněných členů skupiny nakládáno rovnocenným způsobem.
(1) Po projednání návrhu smíru a jeho posouzení soud rozhodne, zda smír schvaluje; neschválí jej také tehdy, je-li smír zejména s ohledem na zájem skupiny nespravedlivý.
(2) Usnesení o schválení smíru nebo usnesení, kterým smír schválen nebyl, soud uveřejní bez zbytečného odkladu od jeho vydání v rejstříku hromadných řízení, ledaže se účastníci hromadného řízení v návrhu smíru dohodli jinak. Ustanovení § 49 odst. 3 se použije obdobně.
Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku také vůči všem zúčastněným členům skupiny.
(1) Změnu hromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li změna hromadné žaloby nespravedlivá zejména s ohledem na zájem skupiny.
(2) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupiny se soud vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na změnu hromadné žaloby.
(3) Pokud soud změnu žaloby připustí, může určit nový den, ke kterému nejpozději mohou účastníci hromadného řízení uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání.
(1) Zpětvzetí hromadné žaloby soud nepřipustí také tehdy, je-li zpětvzetí žaloby nespravedlivé zejména s ohledem na zájem skupiny.
(2) Ustanovení § 49 odst. 2 a 3 a § 50 se pro projednání a rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí hromadné žaloby použijí obdobně. S námitkami zúčastněných členů skupiny se soud vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí hromadné žaloby.
(3) Je-li hromadné řízení zastaveno, vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupiny o tom, že mohou zahájit individuální řízení.
(4) Došlo-li v důsledku zpětvzetí hromadné žaloby zcela nebo zčásti k zastavení hromadného řízení, k přihláškám zúčastněných členů skupiny se v rozsahu tohoto zastavení dále nepřihlíží, aniž by o tom soud vydával rozhodnutí; o tom musí být zúčastnění členové skupiny v usnesení o zastavení řízení poučeni. Ustanovení § 71 odst. 2 tím není dotčeno.
(1) Soud uloží žalobci na návrh žalovaného nebo v případě pochybností i bez návrhu povinnost, aby doložil přehled zdrojů peněžních prostředků určených na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízení.
(2) Proti usnesení podle odstavce 1 není odvolání přípustné.
(1) Je-li v přehledu zdrojů peněžních prostředků uvedeno, že peněžní prostředky na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízení poskytuje právnická osoba, zjistí soud údaje o jejím skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(2) Je-li právnická osoba podle odstavce 1 zahraniční osobou, doloží žalobce v přehledu zdrojů peněžních prostředků také výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů. Není-li takové evidence, doloží žalobce čestné prohlášení právnické osoby o tom, jaké osoby jsou jejími skutečnými majiteli, s uvedením identifikačních údajů těchto osob a skutečností zakládajících postavení skutečného majitele.
(3) Pro peněžní prostředky pocházející ze svěřenského fondu nebo strukturou nebo funkcemi podobného zařízení se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(4) Oprávnění soudu zjistit i z jiných zdrojů skutečné majitele právnické osoby, poskytující peněžní prostředky na placení nákladů spojených se zahájením a vedením hromadného řízení, tím není dotčeno.
(5) Údaje získané z evidence skutečných majitelů nebo postupem podle odstavce 2 jsou součástí spisu, k jejich obsahu má však přístup pouze soud.
Vyplývá-li z původu zdrojů peněžních prostředků, že podmínky § 15 písm. b), e) nebo f) nejsou splněny, zejména je-li financující osoba závislá na žalovaném nebo se spolu s ním účastní hospodářské soutěže na relevantním trhu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, vyzve soud žalobce k tomu, aby v přiměřené lhůtě peněžní prostředky odmítl nebo ve zdrojích těchto peněžních prostředků provedl změny. Proti usnesení soudu není odvolání přípustné.
(1) Na návrh účastníka hromadného řízení, který navrhl přiměřeně dostupné důkazní prostředky na podporu svých tvrzení a poukázal na důkazní prostředky, které má jiná osoba pod svou kontrolou, může soud této osobě uložit povinnost tyto důkazní prostředky předložit podle § 129 odst. 2 nebo § 130 odst. 1 občanského soudního řádu.
(2) Odstavcem 1 není dotčena povinnost mlčenlivosti nebo jiná obdobná povinnost stanovená nebo uznaná zákonem, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo právem Evropské unie.
(3) Nesplní-li některý z účastníků hromadného řízení uloženou povinnost předložit důkazní prostředky, aniž pro to má spravedlivý důvod, může soud skutečnost, která měla být důkazními prostředky v neprospěch tohoto účastníka prokázána, pokládat za prokázanou.
(1) Náklady hromadného řízení jsou také účelně vynaložené náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny, náklady na uveřejňování informací o hromadném řízení a na předložení důkazních prostředků.
(2) Způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Výše odměny za zastupování advokátem se pro účely náhrady nákladů hromadného řízení určuje podle ustanovení o mimosmluvní odměně podle jiného právního předpisu.
(1) Právo na náhradu nákladů hromadného řízení lze přiznat a povinnost k náhradě nákladů hromadného řízení lze uložit jen účastníkovi hromadného řízení nebo státu; tím není dotčeno ustanovení občanského soudního řádu o povinnosti k náhradě nákladů způsobených zaviněním nebo náhodou, která se osobě přihodila.
(2) Zúčastněnému členovi skupiny může soud uložit, aby nahradil náklady hromadného řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním.
Je-li v hromadném řízení více žalobců, jsou povinni nahradit náklady hromadného řízení společně a nerozdílně. Jsou-li tu však důvody zvláštního zřetele hodné, může soud povinnost k náhradě nákladů hromadného řízení mezi žalobce rozdělit podle poměru účastenství na věci a na řízení.
(1) Směřuje-li hromadná žaloba k uložení povinnosti něco konat, může žalobce v hromadné žalobě navrhnout, aby mu byla vůči žalovanému přiznána peněžitá odměna v procentuální části z přisouzeného plnění; právo zúčastněných členů skupiny z přisouzeného plnění se v odpovídající hodnotě sníží.
(2) Vylučuje-li povaha povinnosti něco konat, aby byla její procentuální část poskytnuta žalobci jako odměna v penězích, zejména spočívá-li povinnost v provedení prací a výkonů, může žalobce v hromadné žalobě navrhnout, aby mu byla peněžitá odměna přiznána v paušální výši.
(3) Aniž by tím bylo dotčeno právo zúčastněných členů skupiny z přisouzeného plnění, žalobce a žalovaný se mohou na podobě odměny žalobce dohodnout odchylně od zákona.
Odměna žalobce musí být určena ve výši, která se zejména vzhledem k očekávané složitosti a délce hromadného řízení jeví jako přiměřená; odměna však nesmí přesáhnout 16 % z přisouzeného plnění nebo 2 500 000 Kč, byla-li stanovena paušálně.
(1) Je-li v hromadném řízení více žalobců, mohou se písemně dohodnout na tom, jak má být mezi ně odměna rozdělena.
(2) Nedohodnou-li se žalobci na způsobu rozdělení odměny, rozdělí soud odměnu mezi žalobce rovným dílem. Jsou-li tu však důvody zvláštního zřetele hodné, může soud odměnu mezi žalobce rozdělit podle poměru účastenství na věci a na řízení.
Přiznáním odměny není dotčeno právo žalobce požadovat náhradu nákladů hromadného řízení, včetně odměny za zastupování advokátem.
(1) V odůvodnění rozhodnutí, kterým se hromadné řízení končí, se soud vypořádá s vyjádřením podle § 12.
(2) Ustanovení občanského soudního řádu o rozsudku pro uznání, je-li vydán na základě fikce uznání, a o rozkazním řízení se pro hromadné řízení nepoužijí.
(3) Byla-li hromadná žaloba podána ve sporu vyplývajícím z poměrů soukromého práva, k jejichž rozhodování by jinak byl příslušný správní orgán, doručí soud rozhodnutí, kterým se hromadné řízení končí, také tomuto orgánu.
(1) Rozsudek ve věci nebo jiné rozhodnutí vydané v hromadném řízení ve věci samé, kterým se hromadné řízení končí, uveřejní soud bez zbytečného odkladu v rejstříku hromadných řízení.
(2) Bylo-li hromadné žalobě alespoň částečně vyhověno, je žalovaný povinen zúčastněné členy skupiny o výsledku řízení vhodným způsobem informovat; v ostatních případech má tuto povinnost žalobce. Při určení vhodného způsobu vychází účastník řízení z § 84 odst. 2 a 3; § 84 odst. 1 věta druhá se použije obdobně.
(1) Ve výroku rozsudku vydaného v hromadném řízení uvede soud také
a) identifikační údaje všech zúčastněných členů skupiny s uvedením, zda je jim přiznáno právo nebo oprávněný zájem, a
b) u rozsudku, kterým byla žalovanému uložena povinnost něco konat, plnění náležející jednotlivým zúčastněným členům skupiny, způsob splnění povinnosti a lhůtu k plnění.
(2) Údaje podle odstavce 1 uvede soud v rozsudku zpravidla odkazem na seznam zúčastněných členů skupiny. Seznam zúčastněných členů skupiny je přílohou rozsudku a považuje se za součást jeho výroku.
(3) Ve výroku rozsudku, kterým bylo hromadné žalobě alespoň částečně vyhověno, uloží soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci odměnu ve výši odpovídající tomu, jak byla uvedena v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby. Jestliže však byla výše odměny stanovena procentem z přisouzeného plnění a toto plnění přesáhne částku 100 000 000 Kč, může soud i bez návrhu procentuální výši odměny až o polovinu snížit, pokud se tato výše vzhledem ke skutečné složitosti a délce hromadného řízení již nejeví jako přiměřená.
(4) Výrok pravomocného rozsudku vydaného v hromadném řízení je závazný pro všechny zúčastněné členy skupiny ke dni vydání rozhodnutí.
(1) Je-li vedeno hromadné řízení, staví se běh promlčecí lhůty podle § 648 věty první občanského zákoníku u práv zúčastněných členů skupiny, která jsou hromadnou žalobou uplatňována, přihlášením do hromadného řízení s účinky ke dni podání hromadné žaloby u soudu.
(2) Vezme-li člen skupiny svoji přihlášku řádně zpět nebo rozhodne-li soud o vyloučení osoby ze seznamu zúčastněných členů skupiny, o zastavení hromadného řízení nebo o odmítnutí hromadné žaloby, nepromlčí se právo zúčastněného člena skupiny dříve než za 6 měsíců ode dne zpětvzetí přihlášky nebo ode dne, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.
(1) Tomu, kdo nesplnil povinnost podle tohoto zákona, zejména neuveřejnil informace o zahájení a průběhu hromadného řízení nebo nepředložil důkazní prostředky, může soud usnesením uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč.
(2) Při určení výše pokuty soud přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům osoby, které se ukládá, likvidační účinky.
Pro posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření podaného před zahájením hromadného řízení ve věci samé právnickou osobou zapsanou na seznam oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele se použijí § 8, 9, § 13 odst. 1 písm. a) až c), § 14 a 15 obdobně. O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 14 dnů poté, co byl podán.
Ztratí-li žalobce v průběhu hromadného řízení způsobilost být účastníkem řízení nebo nesplňuje-li již podmínky podle tohoto zákona, nesplňuje-li právní nástupce žalobce podmínky podle tohoto zákona nebo nemá-li právní nástupce žalobce zájem v hromadném řízení pokračovat, uveřejní soud tuto skutečnost v rejstříku hromadných řízení s poučením, že nevstoupí-li nový žalobce do hromadného řízení ve lhůtě 3 měsíců od uveřejnění, soud hromadné řízení zastaví.
(1) Zúčastněný člen skupiny může po uveřejnění skutečnosti podle § 74 soudu navrhnout, aby na místo žalobce vstoupil do hromadného řízení nový žalobce, který bude v hromadném řízení pokračovat.
(2) V návrhu podle odstavce 1 musí být uvedena identifikace nově navrhovaného žalobce jako účastníka hromadného řízení a musí k němu být připojeno prohlášení navrhovaného žalobce, že se svým vstupem do hromadného řízení souhlasí. Podpis nově navrhovaného žalobce na prohlášení musí být úředně ověřen nebo v případě, že dokument obsahující prohlášení je zpracován v digitální podobě, musí k němu být připojen uznávaný elektronický podpis nově navrhovaného žalobce.
(3) Splňuje-li navržený žalobce podmínky podle tohoto zákona, soud o jeho vstupu do hromadného řízení rozhodne usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Je-li podáno návrhů více, rozhodne soud o vstupu žalobce, který byl navržen jako první.
(4) Nesplňuje-li navržený žalobce podmínky podle tohoto zákona nebo bylo-li již o vstupu žalobce rozhodnuto, soud návrh zamítne.
(5) Nevstoupí-li nový žalobce do hromadného řízení ve lhůtě 3 měsíců od uveřejnění skutečnosti podle § 74 v rejstříku hromadných řízení, soud hromadné řízení zastaví a poučí zúčastněné členy skupiny o
a) možnosti zahájení individuálního řízení, nebo
b) tom, že se stali ze zákona zúčastněnými členy skupiny jiného hromadného řízení a mohou vzít svoji přihlášku zpět, došlo-li ke změně hromadného řízení podle § 27.
(1) Postup podle § 74 a 75 se nepoužije, pokud je v řízení žalobců více a je-li možné alespoň s jedním z nich v hromadném řízení pokračovat. Vůči žalobci, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo který již nesplňuje podmínky podle tohoto zákona, soud hromadné řízení zastaví.
(2) Usnesení podle odstavce 1 soud uveřejní v rejstříku hromadných řízení. Odvolání proti usnesení mohou podat pouze žalobci.
(1) Jestliže soud návrhu žalobce ve věci samé zcela nevyhověl, je žalobce povinen zúčastněným členům skupiny umožnit, aby se k podání odvolání proti rozsudku vyjádřili ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho uveřejnění v rejstříku hromadných řízení. Vyjádření se zasílá žalobci. O právu podle věty první a způsobu jeho výkonu musí být zúčastnění členové skupiny v rozsudku poučeni.
(2) Lhůta 15 dnů pro podání odvolání běží ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty podle odstavce 1.
(3) Po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání žalobce vyrozumí zúčastněné členy skupiny o tom, že odvolání nepodal.
(1) V řízení o dovolání se § 77 použije obdobně.
(2) V řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost se § 77 použije přiměřeně.
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na výkon rozhodnutí soudu podle tohoto zákona ustanovení občanského soudního řádu a exekučního řádu.
(1) Ukládá-li rozhodnutí soudu podle tohoto zákona povinnost, při jejímž nesplnění se podle občanského soudního řádu povinnému ukládá pokuta, uloží mu soud nebo exekutor za porušení této povinnosti přiměřenou pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(2) Při určení výše pokuty se přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům povinného likvidační účinky.
Bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku žalovaného, vyrozumí žalobce zúčastněné členy skupiny o tom, že mohou uplatnit svá práva v insolvenčním řízení podáním přihlášky pohledávky nebo písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními v insolvenčním řízení.
(1) Hromadné řízení se nepřerušuje prohlášením konkursu na majetek zúčastněného člena skupiny nebo schválením jeho oddlužení.
(2) Insolvenční správce zúčastněného člena skupiny je oprávněn vykonávat práva tohoto zúčastněného člena skupiny v hromadném řízení namísto něj v rozsahu, ve kterém nabyl dispozičních oprávnění; o tom, že probíhá insolvenční řízení, vyrozumí insolvenční správce soud písemně bez zbytečného odkladu.
(1) Údaje o hromadném řízení a písemnosti, o nichž tak stanoví zákon, soud uveřejňuje v rejstříku hromadných řízení.
(2) Jiné písemnosti vydané v hromadném řízení nebo údaje o tomto řízení může soud v rejstříku hromadných řízení uveřejnit, je-li to nezbytné k ochraně práv dotčených osob.
(3) Není-li možné uveřejňovat údaje a písemnosti podle odstavců 1 a 2 v rejstříku hromadných řízení, zajistí ministerstvo jiné vhodné místo, jehož prostřednictvím bude soud tyto údaje a písemnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Žalobce je povinen uveřejňovat informace o zahájení a průběhu hromadného řízení ve věci samé způsobem, který určil soud v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby. Žalobce je povinen uveřejňovat informace o hromadném řízení vždy také na svých internetových stránkách.
(2) Způsob, rozsah a formu uveřejňování určí soud tak, aby byla podle okolností případu zajištěna nejvyšší možná informovanost všech členů skupiny včetně případných členů skupiny, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky, a zároveň šetřena práva žalovaného. Je-li při vynaložení rozumného úsilí možné členy skupiny jednotlivě identifikovat, může soud uložit žalobci povinnost, aby členy skupiny vyrozuměl jednotlivě.
(3) Způsobem uveřejňování informací podle odstavce 2 může být také uveřejňování v celostátních nebo místních médiích, v rozhlasovém a televizním vysílání, na jiných internetových stránkách nebo jiným způsobem v místě obvyklým.
Uveřejňuje-li žalobce informace o průběhu hromadného řízení způsobem, který odporuje usnesení soudu o přípustnosti hromadné žaloby a zároveň neoprávněně zasahuje do práv žalovaného, může soud na návrh žalovaného žalobci uložit, aby se takového jednání zdržel nebo aby odstranil závadný stav.
(1) Rejstřík hromadných řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo.
(2) Rejstřík hromadných řízení vedou příslušné soudy.
(1) Rejstřík hromadných řízení obsahuje chronologický výčet jednotlivých hromadných řízení, v nichž bylo rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby.
(2) V rejstříku hromadných řízení se u jednotlivých hromadných řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňují alespoň
a) spisová značka hromadného řízení,
b) označení soudu, který je k projednání hromadného řízení příslušný,
c) identifikační údaje o účastnících hromadného řízení a popřípadě také jejich právních zástupcích,
d) předmět hromadného řízení a skutkový základ hromadné žaloby,
e) předpoklady členství ve skupině,
f) den, kdy byla hromadná žaloba podána,
g) den, kdy bylo zahájeno hromadné řízení ve věci samé, a
h) písemnosti, u nichž tak stanoví tento zákon, nebo o jejichž uveřejnění rozhodl soud, které se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují chronologicky s uvedením okamžiku jejich vložení.
(3) Součástí rejstříku hromadných řízení je také chronologický výčet řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu; odstavec 2 písm. a) až d) a f) se použijí obdobně.
(1) Údaje a písemnosti se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují bez zbytečného odkladu. Uveřejňuje-li se podle tohoto zákona rozhodnutí soudu, uvede soud v rejstříku hromadných řízení bez zbytečného odkladu vždy i den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(2) Údaje a písemnosti uveřejněné v rejstříku hromadných řízení jsou veřejně přístupné a každý má právo se s nimi seznámit, nestanoví-li jiný právní předpis nebo nerozhodne-li soud z důvodu ochrany zákonem chráněného tajemství, utajovaných informací nebo osobních údajů jinak.
(3) Obsahuje-li uveřejňovaná písemnost identifikační údaje o zúčastněných členech skupiny, je třeba písemnost před jejím uveřejněním upravit tak, aby z jejího textu nebylo možné jednotlivé zúčastněné členy skupiny identifikovat.
Pro postup při uveřejňování údajů a písemností v hromadném řízení podle § 83 odst. 3 se § 87 odst. 2 a 3 a § 88 použijí obdobně.
(1) Ministerstvo oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný rejstřík hromadných řízení.
(2) Ministerstvo poskytuje Evropské komisi informace o
a) počtu a druhu skončených řízení o hromadných žalobách a žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu,
b) druhu porušení předpisů a stranách řízení o žalobách podle písmene a),
c) výsledcích řízení o žalobách podle písmene a).
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) náležitosti rejstříku hromadných řízení, způsob jeho vedení a správy a rozsah a způsob uveřejňování údajů a písemností,
b) náležitosti a datový formát formulářů podle § 32, 36 a 43,
c) podrobnosti o způsobu vedení, náležitosti a datový formát seznamu zúčastněných členů skupiny podle § 38 a
d) způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny.
(1) Podle tohoto zákona lze projednat a rozhodnout spory o práva nebo oprávněné zájmy, které vznikly po dni 24. listopadu 2020.
(2) Individuální řízení zahájené přede dnem 25. června 2023 se dokončí podle dosavadních právních předpisů; § 28 odst. 2 se nepoužije.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.