§ 33 zákon o kybernetické bezpečnosti – Společná ustanovení
Zákon o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) · 181/2014 Sb. · IT právo a ochrana dat
Stručně: Paragraf 33 zákona o kybernetické bezpečnosti stanovuje, na které informační a komunikační systémy a na které poskytovatele digitálních služeb se tento zákon vztahuje, a upřesňuje rozsah jeho působnosti. (§ 33 zákona č. 181/2014 Sb., zákon o kybernetické bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Tento zákon se vztahuje pouze na takové informační nebo komunikační systémy zpravodajských služeb, které splňují podmínky pro určení kritické informační infrastruktury, a to v rozsahu § 12 a 16; ustanovení § 4 se na tyto systémy použije přiměřeně a Úřad je jako prvky kritické infrastruktury podle § 22 odst. 2 písm. m) nenavrhuje.
(2) Na informační systém Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů pro analytickou činnost v trestním řízení se tento zákon vztahuje pouze v rozsahu § 12 a 16; ustanovení § 4 se na tento systém použije přiměřeně. To neplatí, pokud je tento systém kritickou informační infrastrukturou.
(3) Tento zákon se vztahuje pouze na poskytovatele digitální služby, který je právnickou osobou a není mikropodnikem nebo malým podnikem16).
(4) Tento zákon se nevztahuje na poskytovatele digitální služby, který má sídlo v jiném členském státě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zákon se vztahuje na informační a komunikační systémy zpravodajských služeb pouze tehdy, pokud splňují podmínky pro určení kritické informační infrastruktury, a to jen v rozsahu § 12 (řešení kybernetických bezpečnostních událostí) a § 16 (kontaktní údaje). Úřad tyto systémy nenavrhuje jako prvky kritické infrastruktury.
- Na informační systém Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů pro analytickou činnost v trestním řízení se zákon vztahuje pouze v rozsahu § 12 a § 16, pokud tento systém není kritickou informační infrastrukturou.
- Zákon se vztahuje pouze na poskytovatele digitální služby, který je právnickou osobou a není mikropodnikem nebo malým podnikem.
- Zákon se nevztahuje na poskytovatele digitální služby, který má sídlo v jiném členském státě.
Na co si dát pozor
- Rozsah působnosti zákona je pro některé subjekty (zpravodajské služby, Policie ČR, GIBS) omezen pouze na konkrétní paragrafy, pokud splňují určité podmínky.
- Poskytovatelé digitálních služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky, nepodléhají tomuto zákonu.
- Sídlo poskytovatele digitální služby v jiném členském státě vylučuje aplikaci tohoto zákona.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 111 Společná ustanovení (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 35 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)§ 108 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU S (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 15 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)§ 38 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)