Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 184/1960 stanoví, že na zaměstnance československých organizací pracující v zahraničí se vztahují obecné předpisy o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení, pokud tato vyhláška nestanoví něco jiného.
§ 1 Zaměstnanci v zahraničí
Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení zaměstnanců československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou občany Československé socialistické republiky a jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky (dále jen „zaměstnanci v zahraničí“) platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této části vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.
Paragraf 1 vyhlášky 184/1960 stanoví, že na zaměstnance československých organizací pracující v zahraničí se vztahují obecné předpisy o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení, pokud tato vyhláška nestanoví něco jiného.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanci československých organizací vyslaní do zahraničí mají v zásadě stejná práva a povinnosti v oblasti nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako zaměstnanci pracující v Československu.
Tato vyhláška zavádí specifická pravidla, která mají přednost před obecnými předpisy, pokud se týkají zaměstnanců v zahraničí.
Ustanovení se týká pouze občanů Československé socialistické republiky, kteří jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro čs. organizace mimo území ČSSR.