Stručně: Paragraf 13 vyhlášky 184/1960 stanovuje, jak se pro účely důchodového zabezpečení v období od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960 určoval výdělek zaměstnanců v zahraničí, a umožňuje přepočet důchodů přiznaných v tomto období.
§ 13
(1) V době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960 se pro účely důchodového zabezpečení považuje za výdělek zaměstnance v zahraničí částka, která odpovídá podle rozhodnutí příslušného ústředního úřadu nebo orgánu vydaného v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení funkčnímu platu stanovenému v platném platovém řádě pro funkce, které zaměstnanec v zahraničí vykonával v uvedené době.
(2) Důchody, na něž vznikl zaměstnancům v zahraničí nárok v době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960, budou na žádost důchodce znovu vyměřeny s účinností od 1. ledna 1961 z průměrného ročního výdělku určeného z částek, které se považují za výdělek v době uvedené v odstavci 1.
Paragraf 13 vyhlášky 184/1960 stanovuje, jak se pro účely důchodového zabezpečení v období od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960 určoval výdělek zaměstnanců v zahraničí, a umožňuje přepočet důchodů přiznaných v tomto období.
Co to znamená v praxi
Pro výpočet důchodu zaměstnanců pracujících v zahraničí v letech 1957–1960 se za výdělek považoval funkční plat podle platového řádu, určený příslušným ústředním úřadem ve shodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení.
Důchody, které byly zaměstnancům v zahraničí přiznány v období od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960, mohly být na žádost důchodce znovu vyměřeny s účinností od 1. ledna 1961.
Přepočet důchodu se prováděl z průměrného ročního výdělku, který byl stanoven podle pravidel pro určení výdělku v zahraničí platných pro uvedené období.
Hlídat změny § 13 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.