§ 148 zákon ČNR o služebním poměru příslušníků Policie České republiky – Promlčecí lhůty pro uplatnění peněžitých nároků…
Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky · 186/1992 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 148 zákona 186/1992 stanovuje promlčecí lhůty pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru příslušníků Policie České republiky, přičemž rozlišuje obecnou lhůtu, lhůtu pro opakující se plnění a lhůty pro náhradu škody. Většina peněžitých nároků ze služebního poměru, například nevyplacené odměny nebo příplatky, musí být uplatněna do tří let, jinak se promlčí. (§ 148 zákona č. 186/1992 Sb., zákon ČNR o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky“
- Judikatura: na § 148 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 186/1992 Sb.
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
(2) Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.
(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Většina peněžitých nároků ze služebního poměru, například nevyplacené odměny nebo příplatky, musí být uplatněna do tří let, jinak se promlčí.
- Pokud jde o pravidelné platby, jako je například mzda, každá jednotlivá platba se promlčuje zvlášť, a to do tří let od data, kdy měla být zaplacena.
- Nárok na náhradu škody se promlčuje do dvou let od zjištění škody a osoby odpovědné za ni, ale nejpozději do tří let od vzniku škody (nebo deseti let u úmyslně způsobené škody, s výjimkou škody na zdraví).
Na co si dát pozor
- U náhrady škody je důležité si uvědomit, že existují dvě promlčecí lhůty – subjektivní (od zjištění škody) a objektivní (od vzniku škody), přičemž platí ta, která uplyne dříve, s výjimkou škody na zdraví.
- Pokud je škoda způsobena úmyslně, objektivní promlčecí lhůta je prodloužena na deset let, opět s výjimkou škody na zdraví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 148
Jak soudy aplikují § 148
Podle § 148 odst. 1 zákon č. 186/1992 Sb. pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
Pokud žalobce odkazoval na § 148 zákona č. 186/1992 Sb., nyní § 207 zákona č. 361/2003 Sb., s tím, že subjektivní dvouletá promlčecí doba marně uplynula již předtím, než se poškozený se svým nárokem připojil k trestnímu řízení, neboť neexistovala žádná zákonná překážka, aby bylo podle zákona o služebním poměru (zákona č. 186/1992 Sb.) postupováno i v průběhu trestního řízení, a že poškozenému byla již …