Vyhláška o provádění pokladních operací

(1) Organizace a její složky jsou oprávněny si ponechat ve svých pokladnách mimo stanovený limit

a) hotovosti, které si vybraly v bance (spořitelně, poštovním úřadě) na výplaty mezd nebo jiné hromadné výplaty nejdéle po dobu tří pracovních dnů následujících po dnu jejich splatnosti. Po uplynutí této doby musí být nepoužité hotovosti vráceny na účet u banky nebo spořitelny; na příslušném dokladu musí být vyznačeno, že jde o vratky;

b) hotovosti, zadržované se souhlasem banky z tržeb na výplaty mezd zaměstnanců prodejen, jídelen a provozoven, zásadně však ne dříve, než den před splatností mezd;

c) hotovosti určené k běžnému proplácení plánovaného výkupu;

d) přijaté cizí peníze (peněžní depozita).

(2) Organizace, které vybírají příjmy pro státní rozpočet, jsou povinny odvést přijaté hotovosti na tyto příjmy na svůj příjmový účet v bance, jakmile přesáhnou částku 200 Kčs; koncem každého čtvrtletí jsou však povinny odvést všechny takové příjmy bez ohledu na výši částky.

(3) Lhůty, stanovené v odstavci 1 písm. a) - b), může v odůvodněných případech prodloužit ředitel pobočky banky.

(1) Organizace mohou vyplácet z hotovostí svým pracovníkům nebo funkcionářům (dále jen „pracovník“), po případě i jednotlivým složkám přiměřené zálohy k vyúčtování na

a) drobné a neodkladné provozní výdaje [např. na nákupy v maloobchodě placené hotově*) apod.],

b) cestovní, stěhovací apod. výdaje,

c) výkup zemědělských a jiných výrobků, surovin a materiálů.

(2) Zálohy na drobné a neodkladné výdaje [odstavec 1 písm. a)] se poskytují zpravidla jako jednorázové, které musí být vyúčtovány s předložením dokladů do tří dnů po provedení stanoveného účelového výdaje.

(3) V odůvodněných případech mohou organizace poskytnout svým pracovníkům, nebo složkám na drobné provozní výdaje stálé zálohy k vyúčtování, stanovené tak, aby odpovídaly nejvýše měsíční potřebě. V jednotlivém případě může však stálá záloha dosáhnout nejvýše částky 600 Kčs; vyšší zálohy lze poskytnout jen se souhlasem banky. Stálá záloha se doplňuje na podkladě předloženého vyúčtování s doklady, které musí být provedeno nejméně jednou za měsíc, a to nejpozději do 7 dnů po uplynutí měsíce. Stálou zálohu je vždy nutno vyúčtovat ke konci roku se současným vrácením jejího zbytku nebo uhrazením jejího překročení. Jestliže hotovosti stálé zálohy není plně využito, je třeba stálou zálohu přiměřeně snížit nebo zrušit.

(4) Zálohy k vyúčtování na cestovní, stěhovací apod. výdaje [odstavec 1 písm. b)] se poskytují nejvýše do částky očekávaných nákladů.

Tyto zálohy musí být vyúčtovány předložením příslušného účtu na náhrady v těchto lhůtách:

a) při pracovních cestách do 3 dnů po skončení pracovní cesty, s výjimkou záloh poskytnutých na více pracovních cest v jednom měsíci, které musí být vyúčtovány do 7 dnů po uplynutí měsíce, kterého se výdaje týkají,

b) při přechodném přidělení (odlučné) do 7 dnů po uplynutí každého měsíce, po případě nejpozději do 7 dnů po zastavení jejich výplaty,

c) při přestěhování nejdéle do 7 dnů ode dne složení nábytku v novém bytě.

(5) Pracovníkům vykonávajícím převážně a pravidelně pracovní činnost na cestách, může být - zjednoduší-li se tím podstatně administrativa - poskytována přiměřená stálá záloha na cestovní výdaje, která se stanoví tak, aby odpovídala nejvýše průměrné měsíční potřebě. Tato stálá záloha se doplňuje a vyúčtuje podle zásad stanovených v odstavci 3.

(6) Zálohy k vyúčtování, určené k běžnému proplácení výkupu [odstavec 1 písm. c)], lze poskytovat se souhlasem banky pracovníkům organizace na dobu a do částek stanovených organizací.

(7) Pracovníci, kterým byla záloha vyplacena, jsou povinni ji ve stanovené lhůtě řádně vyúčtovat a vyúčtování s doklady předložit orgánu, který dal příkaz k vyplacení zálohy.

Jestliže nedojde k provedení výkonu nebo úkolů, na které byla záloha poskytnuta, musí být záloha ihned vrácena. Témuž pracovníku nebo téže složce lze vydat na týž účel další zálohu jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení zálohy se nepovažuje za další zálohu a proto se vyúčtuje společně s původní zálohou.

(8) Výplatu nebo doplnění záloh pracovníkům mimo sídlo organizace lze provést také přímo z účtu organizace u banky nebo spořitelny, a to i poštovní poukázkou.

(9) U rozpočtových organizací je přípustné vyplatit zálohu ke konci roku jen tehdy, je-li zajištěno její vyúčtování a vypořádání do konce roku; zálohu na cestovní výdaje lze však poskytnout i koncem roku, jde-li o cestu spadající do následujícího roku.

(1) Organizace a jejich složky, které přijímají tržby nebo jiné hotovosti od obyvatelstva (dále jen „tržby“) jsou povinny je odvádět zásadně nezkráceně na své účty u banky nebo u spořitelny; na dokladech, jimiž skládají tyto tržby, musí organizace uvést symbol příslušné položky pokladního plánu.

(2) Na žádost organizace může banka písemně povolit, aby organizace a jejich složky hradily určité výdaje přímo z tržeb; k tomu účelu jim banka stanoví normu výdajů hotovostí z tržeb. Hotovosti z tržeb mohou být v rámci normy vydávány např.:

a) na krytí neodkladných provozních výdajů (úhrada faktur za odběr elektřiny a plynu v drobném apod.),*)

b) na výkup zemědělských výrobků a surovin podle výkupních plánů,

c) na nákup různých předmětů od obyvatelstva,

d) na výdaje spojené s obstaratelskou (komisionářskou) činností,

e) na výplatu mezd pracovníkům prodejen, jídelen a provozoven.

Tržeb však nesmí být použito k výplatám mimořádných odměn a odměn ze zvláštních fondů.

(3) Organizace a jejich složky, které přijímají tržby od obyvatelstva a vyplácejí z nich se souhlasem banky mzdy zaměstnancům prodejen, jídelen a provozoven, nejsou oprávněny zadržovat ve svých pokladnách hotovosti k tomu účelu dříve než den před splatností mezd. Ředitel pobočky banky může v odůvodněných případech povolit výjimku.

(4) Organizace, které žádají o povolení hradit určité výdaje z přijatých tržeb, uvedou všechny své příjmy a výdaje v hotovosti; pobočka banky určí z nich ty výdaje, které mohou být propláceny z tržeb a pro něž je použití tržeb účelné.

(5) Normu výdajů hotovostí z tržeb ve výši nejnutnější potřeby stanoví organizacím ředitel pobočky banky buď procentem nebo pevnou částkou, a to obchodním organizacím a organizacím veřejného stravování z měsíční částky maloobchodního obratu, jiným nevýrobním organizacím z měsíční částky očekávaných tržeb v hotovosti; výrobním organizacím vždy jen pevnou částkou. Normu výdajů hotovostí z tržeb stanoví tak, aby s přihlédnutím k místním podmínkám bylo zajištěno účelnější a hospodárnější používání hotovostí u jednotlivých organizací.

(6) Banka prověřuje stanovené normy výdajů hotovostí z tržeb podle údajů ve schválených obchodně-finančních plánech nebo plánech tržeb, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvyšování částek, které může vydat organizace z tržeb.

(7) Organizace jsou povinny hlásit bance do 9. dne každého měsíce za uplynulý měsíc výši použitých tržeb podle účelu číselnými symboly pokladního plánu a v členění podle okresů (obvodů).

(1) Pokladnu spravuje a pokladní operace provádí pracovník k tomu písemně ustanovený vedoucím organizace (dále jen „pokladník“). Při svém ustanovení podepíše pokladník písemnou smlouvu o převzetí odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování (dále jen „smlouva o odpovědnosti“ - vzor v příloze)**).

(2) Pokladník nesmí svěřit vykonávání prací, které jsou mu uloženy, jiným pracovníkům.

(3) Při dočasné nepřítomnosti pokladníka (pro nemoc, dovolenou apod.) pověří vedoucí organizace po provedené inventarizaci pokladny písemně jiného pracovníka jeho zastupováním. Tento pracovník musí rovněž podepsat smlouvu o odpovědnosti a má práva a povinnosti pokladníka.

(1) Pokladny, ve kterých jsou uloženy hotovosti a ceniny organizací a jejich složek, musí být po skončení pokladních hodin uzamčeny. Uložení hotovostí je třeba věnovat zvýšenou pozornost, zejména v případech, kdy jsou v pokladně uloženy hotovosti přesahující limit (viz § 5).

(2) Organizace a její složky, které mají pokladní zůstatek do 600 Kčs, mohou jej ukládat do příručních pokladen (plechových kazet), jež musí být po skončení pokladních hodin uloženy v uzamčených skříních nebo uzamčených stolech, po případě na jiném bezpečném místě.

(3) Klíč od pokladny má pokladník. Má-li pokladna více zámků, mají další klíče, zpravidla jako kontrolní, jiní pracovníci, určení vedoucím organizace. Organizace si vedou záznam o tom, kterým z jejich pracovníků byly klíče k pokladně svěřeny s vyznačením data převzetí klíčů a podpisy pracovníků, kteří klíče převzali; tento záznam uschovává vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník. Duplikáty klíčů se uloží v obálce, zapečetěné pracovníky, jimž byly svěřeny originály klíčů, u vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka, nebo se souhlasem vedoucího organizace na jiném bezpečném místě.

(4) Před otevřením pokladního prostoru a pokladny je pokladník povinen prohlédnout, zda nejsou zámky a dveře porušeny.

(5) Je-li podezření, že byl spáchán trestný čin, oznámí vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník zjištěné okolnosti bezpečnostním orgánům. Vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník a pracovníci jimi určení zajistí provedení inventarizace pokladny zpravidla za účasti bezpečnostních orgánů, a to před započetím pokladních operací. O výsledku inventarizace se sepíše protokol, který podepíší všichni pracovníci, kteří se jí zúčastnili.

(1) V organizacích i jejich složkách je třeba provést nejméně jednou za měsíc inventarizaci pokladny podle předpisů o inventarizaci a kromě toho též při každé změně pokladníka; alespoň jednou za dva měsíce musí být inventarizace provedena náhle.*)

(2) Členem inventarizační komise nesmí být pracovník, který provádí běžně kontrolu pokladní knihy podle § 15 odst. 5, pokud nejde o organizace, kde je jen jeden účetní pracovník. Zjištěné přebytky nebo neuhrazené schodky se ihned zapíší do pokladní knihy, do níž se také může zapsat protokol o inventarizaci pokladny. Nezapíše-li se protokol do pokladní knihy, je nutno vyhotovit o vykonané inventarizaci zvláštní zápis a v pokladní knize provedení inventarizace poznamenat.

(1) Organizace mohou provádět pokladní operace jen na podkladě příjmových nebo výdajových pokladních dokladů, jejichž vzory stanoví ministerstvo financí v dohodě se Státním úřadem statistickým.**)

(2) Považuje-li to vedoucí organizace za účelné, lze provádět pokladní operace i na podkladě původních dokladů (např. faktur, příkazů k výplatě cestovních účtů aj.), obsahují-li všechny náležitosti pokladních dokladů podle stanovených vzorů nebo jsou-li jimi doplněny.

(3) Příjmové a výdajové pokladní doklady vyhotovují pracovníci, které pověří vedoucí organizace. Číslování příjmových a výdajových pokladních dokladů provádí při provedení pokladní operace pokladník podle pořadí zápisů v pokladní knize. Pokladník může být pověřen vyhotovováním pokladních dokladů jen v nezbytných případech.

(4) Výdajové pokladní doklady musí být podepsány před výplatou - pokud zvláštní předpisy (statutární apod.)***) nestanoví jinak - vedoucím organizace a po případě ještě pracovníkem pověřeným jím nebo jiným příslušným orgánem organizace (výborem, představenstvem apod.) spolupodepisovat s ním tyto doklady organizace anebo nejméně dvěma jinými pracovníky k tomu zmocněnými vedoucím nebo jiným příslušným orgánem organizace (výborem, představenstvem apod.). Jména a podpisy pracovníků oprávněných podepisovat výdajové pokladní doklady musí být oznámeny pokladníkovi a útvaru vedoucímu účetní evidenci.

Podpisů oprávněných pracovníků na výdajových pokladních dokladech není třeba, jsou-li jimi podepsány přílohy, na jejichž podkladě byl pokladní doklad vystaven.

Příjmové pokladní doklady musí být před příjmem podepsány alespoň jedním z pracovníků oprávněných k podepisování výdajových pokladních dokladů. Tohoto podpisu není třeba, je-li oprávněným pracovníkem podepsána příloha, na jejímž podkladě byl pokladní doklad vystaven, nebo jde-li o příjem hotovostí, které je pokladník oprávněn přijímat podle příslušných předpisů nebo zvláštních pokynů vedoucího organizace (vybírání poplatků, vrácení nepoužitých záloh a jejich zbytků apod.).

Pokladník je povinen přezkoušet, zda doklady jsou podepsány oprávněnými osobami a potvrdit na nich svým podpisem provedení pokladní operace.

(5) Pro náležitosti pokladních dokladů a pro provádění oprav v nich platí předpisy o účetních dokladech.†)

(6) Výdajové pokladní doklady smějí být proplaceny jen do tří dnů od jejich vystavení. U rozpočtových organizací musí být koncem roku výdajové pokladní doklady proplaceny nejpozději poslední pracovní den v roce, jestliže jsou výdaje splatné do konce rozpočtového roku.

(7) U příjemců, kteří nejsou pokladníkovi osobně známi, poznamená pokladník na pokladním dokladu průkaz totožnosti (jeho označení a číslo).

(8) Výplata peněz zmocněncům se provádí na základě písemné plné moci příjemcovy,††) kterou připojí pokladník k výdajovému pokladnímu dokladu.

(9) Opětované výplaty peněz osobě zmocněné příjemcem lze provádět na podkladě jedné písemné plné moci příjemcovy zmocňující k opětovaným výběrům; takovou plnou moc si pokladník ponechá v úschově, což vždy poznamená na pokladním dokladu. Na pokyn vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka je však pokladník povinen předložit takovou plnou moc ke kontrole. Plná moc se po jejím odvolání nebo po uplynutí doby její platnosti uschová v účetním archivu a poznamená se na ní datum zániku její platnosti.

(1) Při příjmu hotovosti musí být plátci vždy vydána podepsaná stvrzenka, obsahující název organizace, číslo stvrzenky, datum, jméno nebo název plátce, účel platby, částku číslicemi i slovy a podpis pokladníka nebo inkasisty. Stvrzenka je buď kopií příjmového pokladního dokladu nebo je ve zvláštních knížkách.

(2) Zvláštní knížky stvrzenek vede v evidenci v evidenční knize stvrzenek pověřený pracovník, který je vydává na potvrzení pokladníkovi nebo inkasistovi; stvrzenky musí být před vydáním očíslovány. Prvopis stvrzenky obdrží plátce, jedna kopie se připojí k pokladnímu dokladu a druhá (juxta) musí zůstat trvale v knížce, k níž se také připojí zkažené stvrzenky. Použité knížky stvrzenek musí být vráceny pracovníku, který je odpovědný za jejich evidenci a vydávání. Při vrácení použitých knížek s juxtami musí pracovník, který vede jejich evidenci kontrolovat, zda jsou v knížkách všechny juxty a připojeny zkažené stvrzenky.

(3) Při výběru hotovostí z banky nebo ze spořitelny, nebo při příjmu došlém prostřednictvím poštovního úřadu se stvrzenky uvedené v odstavci 1 nevydávají.

(4) Opravování stvrzenek není dovoleno.

(1) Výplaty mezd se provádějí na podkladě súčtovacích a výplatních listin (dále jen „výplatní listina“) obsahujících seznam zaměstnanců a částek, určených k výplatě, jakož i dobu, za kterou se výplata mezd provádí. Výplatní listiny nebo jejich úhrn musí být před výplatou podepsány pracovníky oprávněnými k podepisování výdajových pokladních dokladů (viz § 12 odst. 4).

(2) Na podkladě obdobných seznamů jaké obsahuje výplatní listina podle odstavce 1 mohou se provádět i jiné výplaty, např. deponovaných peněz apod. Pokud nebyly vyplaceny v jednom dnu všechny částky uvedené v seznamu, vyhotoví se na výplaty, provedené každého dne, jeden výdajový pokladní doklad a k poslednímu výdajovému dokladu se seznam připojí.

(3) U příjemců, kteří nejsou pokladníkovi osobně známi, pokladník poznamená na výplatní listině nebo v jiném seznamu průkaz totožnosti (jeho označení a číslo).

(4) Při výplatách mezd mohou být podpisy příjemců ve výplatní listině nahrazeny podpisem na výplatním sáčku nebo na zvláštních stvrzenkách, nebo svědeckým zápisem o provedení výplaty ve výplatní listině nebo na zvláštním listě. Vedoucí organizace je povinen zajistit včasné vrácení a řádné uschování výplatních sáčků a svědeckých zápisů.

(5) Po skončení výplaty, nejpozději však v poslední den lhůty, stanovené pro vrácení nevyplacených mezd na účet organizace u banky nebo spořitelny [§ 6 odst. 1 písm. a)] je pokladník povinen

a) ve výplatní listině u jmen pracovníků, kteří neobdrželi mzdu, poznamenat „deponováno“ a sestavit soupis těchto deponovaných částek,

b) na podkladě výplatní listiny provést rekapitulaci skutečně vyplacených a nevyplacených částek mezd, porovnat ji s celkovým součtem výplatní listiny a potvrdit její správnost svým podpisem.

Po kontrole těchto zápisů ve výplatní listině se vystaví téhož dne výdajový pokladní doklad na úhrn skutečně vyplacených částek nebo se k tomu účelu použije výplatní listiny.

(6) V organizacích s velkým počtem organizačních složek mohou provádět výplatu mezd na základě písemného příkazu vedoucího organizace vedle pokladníků též jiní pracovníci; výplaty mezd však nesmějí provádět pracovníci, kteří tyto mzdy sami súčtovali, pokud vedoucí organizace nepovolí výjimku. Pracovníci zmocnění k výplatě mezd potvrdí pokladníkovi řádné převzetí vyplacených jim částek a odpovídají za správnou výplatu a bezpečné uložení nevyplacených částek až do jejich vrácení; tito pracovníci podepíší při svém zmocnění smlouvu o odpovědnosti. V těchto organizacích se celá částka vydaná na mzdy ihned vyúčtuje a úhrn nevyplacených mezd se vyúčtuje až v den jeho vrácení jako příjem (vratky).

(7) Složkám, umístěným mimo okres sídla organizace, poukazuje organizace částky na výplaty mezd zásadně bezhotovostně ze svého účtu k hotové výplatě s udáním data, kdy má být částka výplatním místem (bankou, spořitelnou, poštovním úřadem) vyplacena.

(1) Každá organizace a každá její složka, která má pokladnu a provádí pokladní operace podle ustanovení této vyhlášky, je povinna vést pokladní knihu podle vzoru, který stanoví ministerstvo financí v dohodě se Státním úřadem statistickým;*) pokud jí banka nepovolí výjimku, může vést organizace a každá její složka jen jednu pokladní knihu.

(2) Pokladní kniha musí být vázaná a platí pro ni, jakož i pro provádění zápisů a oprav v ní předpisy o účetních knihách.**) Na úvodní stránce pokladní knihy musí být vyznačen limit a případně též norma výdajů hotovostí z tržeb.

(3) V pokladní knize musí být u každé příjmové i výdajové položky uváděn příslušný číselný symbol pokladního plánu.

(4) V pokladní knize musí být denně vykazován zůstatek pokladní hotovosti, s nímž pokladník odsouhlasí stav hotovosti v pokladně. Uzavírání pokladní knihy se provádí ve lhůtách stanovených vedoucím organizace nebo pracovníkem jím pověřeným s ohledem na počet denních pokladních případů, vždy však k poslednímu dnu každého měsíce.

(5) Po skončení pokladních hodin odevzdá pokladník všechny doklady o provedených operacích denně nebo ve lhůtách stanovených vedoucím organizace nebo pracovníkem jím pověřeným útvaru pověřenému vedením účetní evidence, kterému současně předloží pokladní knihu nebo průpis zápisů pokladní knihy. Pověřený pracovník útvaru účetní evidence potvrdí v pokladní knize převzetí dokladů a provede kontrolu zápisů, zejména také z hlediska účelového použití peněz. Bylo-li použito hotovostí výjimečně na jiný účel, než pro který byly vybrány, provede se vyrovnání v účelovém použití při nejbližším výběru peněz.

Za pokladní schodek se považuje i výplata hotovostí, která není doložená řádným výdajovým dokladem nebo jejíž převzetí není příjemcem potvrzeno. Hotovosti nacházející se v pokladně, ale nedoložené řádným příjmovým pokladním dokladem se považují za přebytek a vyúčtují se na účet zisků a ztrát, po případě na jiný příjmový účet podle ustanovení směrnic k účtové osnově pro podniky příslušného odvětví. U rozpočtových organizací se odvede přebytek do příjmů rozpočtu.

V organizacích i jejich složkách, kde je několik pokladníků, vydá vedoucí pokladník před začátkem pokladní doby na potvrzení ostatním pokladníkům potřebnou zálohu. Pokladníci jsou povinni po skončení pokladních hodin vyúčtovat s vedoucím pokladníkem převzaté zálohy a odevzdat přijaté hotovosti se všemi pokladními doklady. Vedoucí pokladník vede k tomu účelu zvláštní evidenční knihu.

(1) Způsob přijímání hotovostí obchodními, dopravními, zábavními a kulturními podniky a organizacemi, které poskytují služby a provádějí opravy podle příslušných dokladů (šeků, lístků, pokladních bloků apod.) za prodané zboží nebo provedené služby stanoví jejich příslušné ústřední úřady a orgány. Na záznam o příjmu a výdaji peněz v deníku (výkazu) prodejny (závodu nebo provozovny) se nevztahuje ustanovení § 15 této vyhlášky.

V deníku (výkazu) prodejny (závodu nebo provozovny) musí však být vykazován také zůstatek pokladní hotovosti.

(2) Organizace provádějící výkup vyplácejí hotovosti za dodávky zemědělských a jiných výrobků a surovin podle zvláštních předpisů.*)

Za zajištění řádného provádění pokladních operací a jejich kontroly a za zajištění bezpečného uložení hotovostí a cenin, jakož i bezpečnosti jejich přepravy je odpovědný vedoucí organizace. Za veškeré hotovosti a ceniny v pokladně je odpovědný pokladník.

(1) Dodržování pokladní kázně v organizacích prověřují jejich nadřízené orgány při svých kontrolách (u společenských organizací revizní komise všech stupňů) a banka při namátkových prověrkách.

(2) Organizace jsou povinny kontrolovat dodržování pokladní kázně ve svých organizačních složkách.

(3) Organizace jsou povinny pro účely kontroly pokladních operací sdělit bance na její požádání veškeré údaje a předložit jí doklady o svých pokladních operacích.

(4) Zjistí-li banka při namátkové prověrce v organizaci porušování pokladní kázně, oznámí to vedoucímu organizace a zároveň navrhne opatření k zjednání nápravy do určité lhůty. Jestliže vedoucí organizace nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, uplatní banka přiměřené sankce podle § 21 a po případě požádá o zákrok orgán organizaci nadřízený.

(1) Pro porušení pokladní kázně může banka

a) zrušit až na dobu tří měsíců povolení k používání hotovostí z tržeb,

b) snížit normu určenou k proplácení denních neodkladných výdajů z obratových účtů organizací mimo pořadí,

c) požadovat uplatnění sankcí u odpovědných pracovníků,

d) uplatňovat další sankce podle předpisů o poskytování úvěrů a o platebním a zúčtovacím styku.**)

(2) Banka je povinna upozornit organizaci na zamýšlená opatření.

V podrobnostech se pracovníci organizací řídí pokyny, které jim v rámci této vyhlášky uděluje vedoucí organizace.

Ministerstvo financí může na žádost příslušného ústředního úřadu nebo orgánu nebo krajského národního výboru povolit odchylky a výjimky z ustanovení této vyhlášky.

Zrušují se:

a) vyhláška ministra financí č. 196/1956 Ú. l., o provádění pokladních operací v organizacích socialistického sektoru;

b) vyhláška ministra financí č. 197/1956 Ú. l., o provádění pokladních operací v rozpočtových organizacích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1961.

První náměstek ministra:

inž. Sucharda v. r.

Příloha vyhlášky č. 187/1960 Sb.

*) Směrnice ministerstva financí „Účetní evidence a evidence o majetku malých obcí“, uveřejněné jako svazek č. 11 - Otázky finančního hospodaření.

*) Směrnice ministerstva financí a Správy pro rozvoj místního hospodářství pro organizování provozoven místních národních výborů, uveřejněné pod poř. č. 56 v částce 15 a 16/1960 Sb. instr.

**) Směrnice Státní banky československé č. 222/1959 Ú. l., o sestavení pokladního plánu a o zajištění a kontrole jeho plnění.

*) Vyhláška ministrů vnitřního obchodu a financí a hlavního arbitra ČSSR č. 188/60 Sb., o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě socialistickými organizacemi.

*) Např. vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 83/1955 Ú. l., o podmínkách pro dodávku a odběr elektřiny a plynu v drobném, resp. vyhláška bývalého ministerstva energetiky a vodního hospodářství č. 7/1959 Ú. l., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny.

**) Zákon č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru (§ 4).

*) Vyhláška ministerstva financí č. 102/1958 Ú. l., o účetní evidenci hospodářských, rozpočtových a jiných organizací.

**) Úřední sdělení ministerstva financí, otištěné v částce č. 53/1960 Úředního listu.

***) Např. směrnice ministerstva financí o provádění hospodářských dispozic u národních výborů a jejich rozpočtovaných a zálohovaných organizací, uveřejněné pod poř. č. 81 v částce 23 - 24/1960 Sb. instr. aj.

†) Vyhláška ministerstva financí č. 102/1958 Ú. l., o účetní evidenci hospodářských, rozpočtových a jiných organizací.

††) Ustanovení §§ 66 a násl. občanského zákoníka č. 141/1950 Sb. a § 20 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném.

*) Úřední sdělení ministerstva financí otištěné v částce č. 53/1960 Úředního listu.

**) Vyhláška ministerstva financí č. 102/1958 Ú. l., o účetní evidenci hospodářských, rozpočtových a jiných organizací.

*) Např. směrnice ministerstva financí, uveřejněné v částce 27/1954 Úředního listu.

**) Vyhláška ministra financí č. 66/1958 Ú. l., o poskytování úvěrů Státní bankou československou a o platebním a zúčtovacím styku, vyhláška generálního ředitele Státní banky československé č. 142/1960 Sb., o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí.