Stručně: Paragraf 7 zákona o vyšších soudních úřednících stanoví, kdy musí vyšší soudní úředník předložit věc předsedovi senátu a kdy může předseda senátu odejmout věc vyššímu soudnímu úředníkovi.
§ 7
(1) Vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu, jestliže
a) se jedná o věc právně a skutkově mimořádně složitou,
b) ve věci je třeba provést úkony, k jejichž provedení není vyšší soudní úředník oprávněn.
(2) O odnětí věci vyššímu soudnímu úředníkovi rozhoduje předseda senátu. Jeho rozhodnutí je konečné.
Paragraf 7 zákona o vyšších soudních úřednících stanoví, kdy musí vyšší soudní úředník předložit věc předsedovi senátu a kdy může předseda senátu odejmout věc vyššímu soudnímu úředníkovi.
Co to znamená v praxi
Vyšší soudní úředník musí předat věc předsedovi senátu, pokud je věc právně nebo skutkově mimořádně složitá.
Vyšší soudní úředník musí předat věc předsedovi senátu, pokud pro provedení potřebných úkonů nemá oprávnění.
Předseda senátu může kdykoli rozhodnout o odnětí věci vyššímu soudnímu úředníkovi.
Rozhodnutí předsedy senátu o odnětí věci je konečné, což znamená, že proti němu nelze podat opravný prostředek.
Na co si dát pozor
Vyšší soudní úředník má povinnost sám posoudit složitost věci nebo své oprávnění a v případě pochybností věc předložit předsedovi senátu.
Předseda senátu má pravomoc zasáhnout do práce vyššího soudního úředníka a odejmout mu věc, aniž by musel své rozhodnutí zdůvodňovat nebo se obávat jeho přezkumu.