§ 178
Soudce, jemuž jest věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených správním zaměstnancům, a to buď vůbec, nebo případ od případu.
Nařízení, kterým se vydávají podrobnější předpisy pro řízení v trestních a občanskoprávních věcech (jednací řád) · 192/1950 Sb. · 184 paragrafů
Soudce, jemuž jest věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených správním zaměstnancům, a to buď vůbec, nebo případ od případu.
(1) Rozhodnutí vydanému ve věci vyřízené pověřeným správním zaměstnancem lze odporovat stejným opravným prostředkem jako rozhodnutí soudce. Opravný prostředek předloží se však nejprve soudci, který o něm sám rozhodne, má-li za to, že se mu má vyhovět, jinak předloží opravný prostředek soudu druhé stolice, aby o něm rozhodl.
(2) Rozhodne-li soudce sám o opravném prostředku podle odstavce 1, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu první stolice. Odporovat mu lze podle obecných ustanovení.
Odměna správců konkursní podstaty a vyrovnacích správců (§§ 671 a 672 o. s. ř.) se stanoví podle dosavadních předpisů.
Kde se v tomto nařízení mluví o předsedovi senátu, rozumí se tím i soudce jediný (§ 54 odst. 2 tr. ř., § 4 o. s. ř.), po případě člen senátu (§ 55 tr. ř., § 95 odst. 3 o. s. ř.).
Platnosti pozbývají všechna ustanovení týkající se věcí upravených tímto nařízením.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.
Zápotocký v. r.
Dr. Rais v. r.