Jednací řád

Zúčastnil-li se prokurátor řízení ve věcech občanskoprávních (§ 6 o. s. ř.), vyznačí se to ve vyhotovení soudního rozhodnutí (§§ 157 a 170 o. s. ř.).

(1) Předseda senátu může vypracováním písemného vyhotovení rozhodnutí pověřit některého soudce z povolání, který je členem senátu; vypracování písemného vyhotovení usnesení jednoduché povahy může svěřit též správním zaměstnancům.

(2) Nemůže-li předseda senátu ani jiný člen senátu pro překážku delšího trvání vypracovat písemné vyhotovení vyhlášeného (vyneseného) rozhodnutí, může jej na příkaz předsedy soudu vypracovat jiný soudce z povolání, který nebyl členem senátu.

(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí se opatří datem jeho vyhlášení (vynesení).

(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí prokurátora schvaluje a podpisuje vedoucí prokurátor, který však může toto oprávnění v některých věcech buď zcela, nebo zčásti přenést na prokurátory-aprobanty.

(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí soudu podpisuje předseda senátu. Nemůže-li předseda senátu podepsat písemné vyhotovení rozhodnutí pro překážku delšího trvání, podpíše je za něho jiný člen senátu. Důvod, proč podpis předsedy senátu odpadl, se poznamená na písemném vyhotovení rozhodnutí.

(1) Při usneseních jednoduché povahy, která v plném rozsahu vyhovují podanému návrhu a která nemusí být odůvodněna, může být písemné vyhotovení usnesení nahrazeno stručným povolovacím záznamem („Návrhu se vyhovuje“).

(2) V povolovacím záznamu se dále uvede, zda se má pro pořízení stejnopisu vyhotovení rozhodnutí použít předepsaného vzoru („Návrhu se vyhovuje, vzor č. ...“) nebo povolovacího razítka („Návrhu se vyhovuje, raz.“).

(3) Povolovacího razítka lze použít, je-li po ruce dostatečný počet stejnopisů písemného podání nebo dostatečný počet stejnopisů rubrik; tato podání nebo tyto rubriky musí obsahovat určitý návrh souhlasný s písemným podáním, jakož i právní poučení o opravném prostředku.

(4) Je-li toho třeba, uvede se v povolovacím záznamu též výše určených nákladů.

(1) Povolovací razítko se otiskne na přední straně stejnopisu písemného podání nebo rubriky.

(2) Pro povolovací razítko se stanoví tento vzor:

V občanskoprávních věcech mohou účastníci v zájmu urychleného vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též potřebné stejnopisy usnesení, které navrhují a které se má vydat bez slyšení účastníků. Hodí-li se tyto stejnopisy, může jich soud po případném provedení doplňků použít.

(1) Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí prokurátora nebo soudu, listiny o ustanovení poručníka nebo opatrovníka (§ 253 odst. 2, § 262 o. s. ř.), listiny o ustanovení správce likvidační podstaty (§ 581 o. s. ř.), úřední vysvědčení (§ 39), ověřovací doložky (§ 171 odst. 2, § 174 odst. 3), jakož i všechny stejnopisy vyřízení určené pro cizozemské soudy nebo úřady opatří vedoucí úředník oddělení kulatým úředním razítkem.

(2) Stejnopisy vyhotovení usnesení ve zkrácené formě (§§ 67 a 68) se kulatým úředním razítkem neopatřují.

(3) Jsou-li stejnopisy uvedené v odstavci 1 určeny pro cizinu, podpisuje je prokurátor-aprobant nebo předseda senátu vlastnoručně; správnost ostatních stejnopisů potvrzuje vedoucí úředník oddělení.

Stejnopisy poukazů, kterými se nařizuje vydání peněz nebo jiných hodnot, podpisuje vlastnoručně prokurátor-aprobant nebo předseda senátu; vedoucí prokurátor nebo předseda soudu opatří je osmihranným úředním razítkem.

(1) Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí prokurátora nebo soudu mají být vypraveny nejpozději do 15 dnů po vyhlášení (vynesení) rozhodnutí. Tato lhůta může být prodloužena jen se souhlasem vedoucího prokurátora a v řízení před soudem se souhlasem předsedy soudu.

(2) Rozhodnutí opravné stolice se zašle v potřebném počtu stejnopisů i se spisy první stolici, která zařídí jeho doručení (§§ 29 a 64 tr. ř., §§ 189 a 196 o. s. ř.).

(1) Jakmile rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená vedoucí úředník oddělení na vyhotovení rozhodnutí tuto skutečnost, jakož i den, kdy právní moc nastala. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, má se to v záznamu přesně vyjádřit.

(2) Záznam uvedený v odstavci 1 se učiní též na stejnopisech vyhotovení rozhodnutí, kterými se vyrozumívají jiné soudy nebo úřady (orgány veřejné správy); na žádost osoby, které bylo rozhodnutí doručeno ještě před jeho právní mocí, učiní se tento záznam i na stejnopise, který tato osoba předloží.

Na žádost osoby, které bylo doručeno rozhodnutí vykonatelné ještě před tím, než nabylo právní moci, vyznačí vedoucí úředník oddělení vykonatelnost rozhodnutí na stejnopise, který tato osoba předloží.

(1) Doručení písemností a jeho způsob nařizuje prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. K písemnostem, jejichž doručení má být prokázáno, se připojí doručenka.

(2) Písemnosti prokurátora a soudu se zpravidla doručují poštou jako listovní zásilky, v naléhavých případech jako spěšné zásilky.

(3) Uzná-li to prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu za výhodnější, vykoná se doručení doručovatelem prokuratury nebo soudním doručovatelem.

(4) Ve zvláště naléhavých případech může prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu požádat o provedení doručení příslušný místní národní výbor nebo, zejména při nařízeném předvedení, příslušné velitelství Sboru národní bezpečnosti.

(5) Má-li být písemnost prokurátora nebo soudu doručena při nějakém úředním úkonu (na př. při domovní prohlídce nebo při výkonu exekuce zabavením movitých věcí), obstará její doručení orgán, který má úkon vykonat; v takových případech se doručenka nepřipojuje a výkon doručení se osvědčí v protokole, který byl o úkonu sepsán.

(6) Prokurátoru se doručují písemnosti soudu zpravidla současně se spisy, aby do nich mohl nahlédnout.

Několik písemností pro jednu osobu může být doručeno na jednu doručenku jen tehdy, jde-li o tutéž věc.

Adresátovi lze doručit v bytě, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižen.

Písemnosti určené úřadům (orgánům veřejné správy), soudům, ústavům, podnikům nebo právnickým osobám se doručí jejich zaměstnancům oprávněným přijímat písemnosti (podatelně). Není-li takových osob, doručí se kterémukoli přítomnému zaměstnanci, který je ochoten je přijmout.

Písemnosti, určené v trestním řízení příslušníkům ozbrojených sborů v činné službě, doručí se prostřednictvím jejich představeného; není-li znám představený vojenských osob v činné službě, doručí se takové písemnosti prostřednictvím místního velitele; není-li znám představený příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě, doručí se takové písemnosti prostřednictvím nejbližšího velitelství příslušného Sboru.

Písemnosti určené osobám, kterým přísluší právo exteritoriality, nebo osobám v bytech osob exteritoriálních nebo v exteritoriálních budovách nebo místnostech předloží se ministerstvu spravedlnosti, které zařídí jejich doručení.

(1) Jestliže adresát odepřel písemnost přijmout, vrátí ji doručovatel prokuratuře nebo soudu. Na doručence uvede datum a důvod odepření přijetí.

(2) Uznal-li prokurátor nebo soud, že odepření přijetí písemnosti bylo bezdůvodné, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno. Na tyto následky musí doručovatel adresáta upozornit a na doručence musí poznamenat, že se tak stalo.

(1) Nebyl-li adresát, kterému má být písemnost doručena v bytě, tam zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost doručena každé dorostlé osobě v bytě spolubydlící, a kdyby takové osoby nebylo, pronajimateli nebo osobě pověřené v domě dozorem, pokud tam bydlí a jsou ochotni písemnost přijmout.

(2) Nebyl-li adresát, kterému má být písemnost doručena na pracovišti, tam zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost určená zaměstnavateli doručena každému jeho zaměstnanci, pokud je ochoten ji přijmout; písemnost určená zaměstnanci může být doručena jeho zaměstnavateli nebo zástupci zaměstnavatele anebo spoluzaměstnancům, pokud jsou ochotni ji přijmout.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 lze na obálce písemnosti uvést osobu, které nesmí být písemnost pro její zájem na věci nebo z jiných důvodů při náhradním doručení doručena.

(4) Nezdržuje-li se adresát v místě určení a může-li doručovatel ihned zjistit nové místo jeho pobytu, zašle písemnost za adresátem, není-li na zásilce výslovně uvedeno, že doručení mimo místo určení je vyloučeno.

(1) Není-li možno doručit písemnost některým ze způsobů uvedených v § 82 odst. 1 a 2, uloží ji poštovní doručovatel u poštovního úřadu, doručovatel prokuratury u prokuratury, soudní doručovatel u soudu a orgán místního národního výboru u místního národního výboru. Adresáta o tom vyrozumí oznámením, které zanechá v jeho bytě nebo na pracovišti, a není-li to možné, ve schránce určené pro přijímání jeho pošty. Není-li takové schránky, upevní oznámení na dveřích vchodu do jeho bytu nebo na vhodném místě pracoviště a podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze sousedství nebo osoby zaměstnané na pracovišti. Tyto okolnosti uvede doručovatel na doručence, poznamená, kterého dne byla písemnost uložena, a vrátí doručenku prokuratuře nebo soudu.

(2) Den, kdy byla písemnost uložena, se považuje za den doručení písemnosti. Takové uložení má účinky doručení, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

(1) Do vlastních rukou adresátových musí být písemnost doručena

1. v případech stanovených zákonem,

2. uzná-li to prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu z důležitých důvodů za potřebné.

(2) Nebyl-li adresát, jemuž má být písemnost doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, vyzve ho doručovatel, aby byl v určitý den a hodinu přítomen k přijetí písemnosti. S výzvou naloží doručovatel jako s oznámením při náhradním doručení (§ 83 odst. 1 druhá a třetí věta). Nebude-li výzvě vyhověno, uloží poštovní doručovatel písemnost na poště, doručovatel prokuratury u prokuratury, soudní doručovatel u soudu a orgán místního národního výboru u místního národního výboru; o tom se adresát vyrozumí a současně se upozorní, že si má doručovanou písemnost do tří dnů vyzvednout.

(3) Jestliže si adresát písemnost ve lhůtě tří dnů nevyzvedl, považuje se poslední den této lhůty za den, kdy bylo doručení vykonáno, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

(4) Ustanovení odstavce 2 věty třetí a odstavce 3 nelze užít při doručování písemností, u nichž je náhradní doručení podle ustanovení § 65 odst. 2 druhé věty tr. ř. vyloučeno. V těchto případech se doručenka opatří nápadným označením „Náhradní doručení vyloučeno“.

(1) Při doručování do vlastních rukou adresáta se použije modrých doručenek, jinak se užije bílých doručenek.

(2) Zásilky s modrými doručenkami se podávají na poštu vždy doporučeně.

(1) K nákladům trestního řízení hrazeným zálohově státem (§ 67 tr. ř.) náležejí zejména:

1. náklady doručování (včetně poštovného),

2. náklady předvedení, dopravy a doprovodu obviněných a jiných osob,

3. cestovní výdaje prokurátorů, soudců, zapisovatele a jiných pomocných osob, jakož i náhrady poskytované soudcům z lidu,

4. náklady zajištění výkonu rozhodnutí, zejména zajištění výkonu trestu propadnutí jmění (§§ 283 a násl. tr. ř.),

5. svědečné,

6. znalečné a tlumočné, jakož i náhrada hotových výloh spojených se znaleckým a tlumočnickým úkonem,

7. nutná vydání obhájce ustanoveného podle § 45 tr. ř.,

8. nutná vydání spojená s uschováním věcí důležitých pro trestní řízení (§ 82 tr. ř.),

9. náklady spojené se zaopatřením obviněného ve vazbě,

10. náklady spojené s výkonem trestu a ochranného opatření,

11. náklady spojené se zajištěním nároků poškozeného vzešlých z trestného činu (§ 49 tr. ř.).

(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené se zaopatřením ve vazbě a s výkonem trestu odnětí svobody a ochranného opatření vyhlásí každoročně ministerstvo spravedlnosti v příslušném úředním listě určeném pro soudní vyhlášky. Náklady na zdravotní péči po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření se účtují podle skutečného vydání.

(3) Náklady na léčení úrazu, který utrpěla osoba, na níž se vykonává vazba, trest odnětí svobody nebo ochranné opatření, při práci nařízené vězeňským, výchovným nebo léčebným ústavem, se k nákladům trestního řízení nepočítají.

K nákladům řízení ve věcech občanskoprávních, hrazeným zálohově státem, náležejí zejména:

1. výdaje na soudní úkony, od nichž byl účastník osvobozen (§ 140 odst. 1, § 144 odst. 1 o. s. ř.),

2. nutná vydání zástupce ustanoveného podle § 142 odst. 1 nebo § 144 odst. 1 o. s. ř.,

3. náklady spojené s procesním úkonem, který soud vykonal, ačkoli účastník nesložil na ně zálohu, jejíž složení mu bylo podle § 128 odst. 1 o. s. ř. uloženo.

(1) Účastníku, který se osobně dostavil k soudu, poněvadž to bylo účelné k uplatnění nebo k obraně jeho práva, přísluší proti odpůrci, vůči němuž má nárok na náhradu nákladů řízení (§§ 129 až 132 o. s. ř.), náhrada nutných vydání a ušlé odměny za práci.

(2) K nutným vydáním účastníka náleží

1. jízdné (§§ 89 až 91),

2. stravné (§ 92),

3. nocležné (§ 93).

(3) Nárok na náhradu ušlé odměny za práci může uplatnit jen účastník, který pro svou účast u soudu byl nepřítomen v zaměstnání a nemá za tuto dobu nárok na mzdu (plat) vůči svému zaměstnavateli. Náhrada skutečně ušlé mzdy (platu) se přiznává na základě potvrzení účastníkova zaměstnavatele podle průměru za poslední výplatní období.

(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech průvodce, nahradí se i průvodci jeho nutná vydání a ušlá odměna, jako by průvodce sám byl účastníkem.

(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí v místě, kde se řízení koná.

(2) Použil-li účastník veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu jízdné za nejnižší vozovou třídu. Jízdné za použití rychlíku (vlaku, autobusu) se hradí při vzdálenostech přes 100 km, jinak jen tehdy, kdyby se účastník s ohledem na dobu jednání nemohl dostavit včas na místo řízení nebo kdyby bylo nutno hradit mu nocležné.

(3) Účastníku stiženému těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech se může uhradit i jízdné vyšší vozové třídy.

(1) Jestliže účastník (§ 89) při větší vzdálenosti místa řízení od stanoviště veřejného hromadného dopravního prostředku musil použít ještě místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2) Místní přepravné se hradí též účastníku, který bydlí v místě, kde se řízení koná, jestliže se zřetelem na vzdálenost místa řízení od místa svého bydliště nebo pracoviště použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta byla vykonána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, poskytne se účastníku při cestě

1. pěšky nebo jízdním kolem náhrada v částce 2 Kčs za každý kilometr,

2. najatým povozem (motorovým vozidlem) náhrada skutečně vzniklých výdajů do obvyklé výše,

3. vlastním povozem (motorovým vozidlem) náhrada ve výši dvou třetin obvyklých výdajů za nájemní povoz (motorové vozidlo).

Nárok na stravné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě, kde se řízení koná, trval-li jeho pobyt v tomto místě i s cestou tam a zpět déle než 6 hodin. V takovém případě má účastník nárok na stravné v částce 40 Kčs, a trval-li pobyt déle než 12 hodin, na stravné v částce 80 Kčs.

(1) Nárok na nocležné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě řízení, jestliže s ohledem na dobu řízení byl nucen se ubytovat mimo domov.

(2) Nocležné se poskytne ve výši skutečně zaplaceného výdaje za ubytování, nejvýše však v částce 70 Kčs za jednu noc. Za noc, které účastník s ohledem na dobu řízení použije k cestě, přísluší mu nocležné jen tehdy, musí-li se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.

(1) Pro určení výše nutných vydání a ušlé odměny za práci, které je obviněný povinen nahradit poškozenému na jeho žádost [§ 68 odst. 1 písm. b) tr. ř.], jakož i pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo poškozeného nebo jejich zmocněnců, kteří nejsou advokáty, a pro určení výše svědečného (§ 74 odst. 1 tr. ř., § 107 odst. 1 o. s. ř.) užije se ustanovení §§ 88 až 93 obdobně.

(2) Předseda senátu může rozhodování o svědečném svěřit vedoucímu úředníku oddělení (§ 107 odst. 2, § 677 o.s.ř.).

(1) Jestliže osoba odsouzená k trestu odnětí svobody není ve vazbě, vyzve ji na příkaz prokurátora vedoucí úředník oddělení, aby trest nastoupila.

(2) Není-li obava, že odsouzený uprchne, může mu prokurátor poskytnout lhůtu k nastoupení trestu tak, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 15 dní.

(3) Nenastoupil-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo jsou-li tu odůvodněné obavy, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.

(1) Prokurátor nařídí vězeňskému ústavu písemným příkazem, aby trest odnětí svobody byl vykonán.

(2) Velitel vězeňského ústavu potvrdí na písemném příkazu, že trest byl nastoupen, a vrátí příkaz prokurátoru. O odpykání trestu podá prokurátoru zvláštní zprávu.

(1) Shledá-li prokurátor, jemuž náleží dohled na výkon trestu odnětí svobody, že u odsouzeného jsou podmínky pro zařazení do tábora nucené práce (§ 36 tr. zák.), podá o tom zprávu krajskému prokurátoru (§ 279 tr. ř.).

(2) Jakmile komise pro podmíněné propuštění rozhodla, že se odsouzený po odpykání trestu zařazuje do tábora nucené práce, vyrozumí o tom krajský prokurátor velitelství vězeňského ústavu, dále krajské velitelství národní bezpečnosti a okresního prokurátora, v jejichž obvodu si odsouzený odpykává trest, krajského prokurátora, u něhož se vede rejstřík trestů, a krajský národní výbor, v jehož obvodu měl odsouzený před nastoupením trestu poslední bydliště.

Byly-li pravomocným rozsudkem vysloveny ztráta státního občanství (§ 42 tr. zák.), ztráta čestných práv občanských (§§ 43 a 44 tr. zák.), vyloučení z vojska (§ 45 tr. zák.) nebo ztráta vojenské hodnosti (§ 46 tr. zák.), vyrozumí o tom prokurátor stručným sdělením příslušné úřady nebo veřejné orgány se žádostí o další opatření, která jim náleží vykonat (§ 267 tr. ř.).

(1) Dojde-li k zajištění majetku obviněného (§ 283 tr. ř.), požádá neprodleně prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu okresní národní výbor, v jehož obvodu měl obviněný své poslední bydliště, aby podle směrnic vydaných ministerstvem financí zajištěný majetek v dohodě s finanční prokuraturou zabezpečil; současně vyrozumí o zajištění majetku finanční prokuraturu a orgán národní bezpečnosti, který podal na obviněného trestní oznámení.

(2) Jestliže nějaká osoba oznámí prokurátoru nebo soudu, který nařídil zajištění majetku, že má ve své moci věci, které náležejí k zajištěnému majetku (§ 284 odst. 2 tr. ř.), uvědomí o tom prokurátor nebo soud okresní národní výbor (odstavec 1) a finanční prokuraturu.

(1) Bylo-li vysloveno propadnutí jmění (§ 47 tr. zák.) rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci, zajistí soud majetek obviněného (§ 283 tr. ř.) a postupuje dále podle ustanovení § 99.

(2) Nabyl-li rozsudek, jímž bylo vysloveno propadnutí jmění, právní moci, zašle prokurátor stejnopis vyhotovení rozsudku, opatřený doložkou o jeho právní moci, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl odsouzený své poslední bydliště, se žádostí, aby učinil opatření potřebné k převzetí jmění. Další jeho stejnopis zašle finanční prokuratuře a ministerstvu financí.

Bylo-li pravomocným rozsudkem odsouzenému zakázáno dočasně nebo navždy vykonávat určitou činnost nebo určité povolání (§ 51 tr. zák.), vyrozumí o tom prokurátor stručným sdělením příslušné úřady nebo veřejné orgány se žádostí o další opatření, která jim náleží vykonat (§ 267 tr. ř.); byl-li vysloven dočasný zákaz činnosti, oznámí prokurátor současně pravděpodobný den, kdy tento zákaz pomine (§ 51 odst. 3 tr. zák.).

Byl-li pravomocným rozsudkem uložen trest vyhoštění (§ 52 tr. zák.), připojí prokurátor k písemnému příkazu, aby trest odnětí svobody byl vykonán (§ 96 odst. 1), dopis obsahující žádost, aby krajské velitelství národní bezpečnosti učinilo další opatření (§ 267 tr. ř.) týkající se výkonu vyhoštění; zároveň prokurátor nařídí velitelství vězeňského ústavu, aby nejpozději tři týdny před propuštěním odsouzeného z trestu odnětí svobody zaslalo dopis krajskému velitelství národní bezpečnosti, v jehož obvodě je vězeňský ústav, kde odsouzený odpykává poslední měsíc trestu.

Byl-li pravomocným rozsudkem vysloven zákaz pobytu (§ 53 tr. zák.), uvědomí o tom prokurátor, se žádostí o další opatření (§ 267 tr. ř.), okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti těch území, na které se zákaz pobytu vztahuje; vztahuje-li se zákaz na celé území kraje, vyrozumí krajské velitelství národní bezpečnosti tohoto kraje. Byl-li vysloven dočasný zákaz pobytu, oznámí prokurátor současně pravděpodobný den, kdy tento zákaz pomine.