Jednací řád

(1) K nákladům trestního řízení hrazeným zálohově státem (§ 67 tr. ř.) náležejí zejména:

1. náklady doručování (včetně poštovného),

2. náklady předvedení, dopravy a doprovodu obviněných a jiných osob,

3. cestovní výdaje prokurátorů, soudců, zapisovatele a jiných pomocných osob, jakož i náhrady poskytované soudcům z lidu,

4. náklady zajištění výkonu rozhodnutí, zejména zajištění výkonu trestu propadnutí jmění (§§ 283 a násl. tr. ř.),

5. svědečné,

6. znalečné a tlumočné, jakož i náhrada hotových výloh spojených se znaleckým a tlumočnickým úkonem,

7. nutná vydání obhájce ustanoveného podle § 45 tr. ř.,

8. nutná vydání spojená s uschováním věcí důležitých pro trestní řízení (§ 82 tr. ř.),

9. náklady spojené se zaopatřením obviněného ve vazbě,

10. náklady spojené s výkonem trestu a ochranného opatření,

11. náklady spojené se zajištěním nároků poškozeného vzešlých z trestného činu (§ 49 tr. ř.).

(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené se zaopatřením ve vazbě a s výkonem trestu odnětí svobody a ochranného opatření vyhlásí každoročně ministerstvo spravedlnosti v příslušném úředním listě určeném pro soudní vyhlášky. Náklady na zdravotní péči po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření se účtují podle skutečného vydání.

(3) Náklady na léčení úrazu, který utrpěla osoba, na níž se vykonává vazba, trest odnětí svobody nebo ochranné opatření, při práci nařízené vězeňským, výchovným nebo léčebným ústavem, se k nákladům trestního řízení nepočítají.

K nákladům řízení ve věcech občanskoprávních, hrazeným zálohově státem, náležejí zejména:

1. výdaje na soudní úkony, od nichž byl účastník osvobozen (§ 140 odst. 1, § 144 odst. 1 o. s. ř.),

2. nutná vydání zástupce ustanoveného podle § 142 odst. 1 nebo § 144 odst. 1 o. s. ř.,

3. náklady spojené s procesním úkonem, který soud vykonal, ačkoli účastník nesložil na ně zálohu, jejíž složení mu bylo podle § 128 odst. 1 o. s. ř. uloženo.

(1) Účastníku, který se osobně dostavil k soudu, poněvadž to bylo účelné k uplatnění nebo k obraně jeho práva, přísluší proti odpůrci, vůči němuž má nárok na náhradu nákladů řízení (§§ 129 až 132 o. s. ř.), náhrada nutných vydání a ušlé odměny za práci.

(2) K nutným vydáním účastníka náleží

1. jízdné (§§ 89 až 91),

2. stravné (§ 92),

3. nocležné (§ 93).

(3) Nárok na náhradu ušlé odměny za práci může uplatnit jen účastník, který pro svou účast u soudu byl nepřítomen v zaměstnání a nemá za tuto dobu nárok na mzdu (plat) vůči svému zaměstnavateli. Náhrada skutečně ušlé mzdy (platu) se přiznává na základě potvrzení účastníkova zaměstnavatele podle průměru za poslední výplatní období.

(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech průvodce, nahradí se i průvodci jeho nutná vydání a ušlá odměna, jako by průvodce sám byl účastníkem.

(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí v místě, kde se řízení koná.

(2) Použil-li účastník veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu jízdné za nejnižší vozovou třídu. Jízdné za použití rychlíku (vlaku, autobusu) se hradí při vzdálenostech přes 100 km, jinak jen tehdy, kdyby se účastník s ohledem na dobu jednání nemohl dostavit včas na místo řízení nebo kdyby bylo nutno hradit mu nocležné.

(3) Účastníku stiženému těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech se může uhradit i jízdné vyšší vozové třídy.

(1) Jestliže účastník (§ 89) při větší vzdálenosti místa řízení od stanoviště veřejného hromadného dopravního prostředku musil použít ještě místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2) Místní přepravné se hradí též účastníku, který bydlí v místě, kde se řízení koná, jestliže se zřetelem na vzdálenost místa řízení od místa svého bydliště nebo pracoviště použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta byla vykonána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, poskytne se účastníku při cestě

1. pěšky nebo jízdním kolem náhrada v částce 2 Kčs za každý kilometr,

2. najatým povozem (motorovým vozidlem) náhrada skutečně vzniklých výdajů do obvyklé výše,

3. vlastním povozem (motorovým vozidlem) náhrada ve výši dvou třetin obvyklých výdajů za nájemní povoz (motorové vozidlo).

Nárok na stravné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě, kde se řízení koná, trval-li jeho pobyt v tomto místě i s cestou tam a zpět déle než 6 hodin. V takovém případě má účastník nárok na stravné v částce 40 Kčs, a trval-li pobyt déle než 12 hodin, na stravné v částce 80 Kčs.

(1) Nárok na nocležné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě řízení, jestliže s ohledem na dobu řízení byl nucen se ubytovat mimo domov.

(2) Nocležné se poskytne ve výši skutečně zaplaceného výdaje za ubytování, nejvýše však v částce 70 Kčs za jednu noc. Za noc, které účastník s ohledem na dobu řízení použije k cestě, přísluší mu nocležné jen tehdy, musí-li se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.

(1) Pro určení výše nutných vydání a ušlé odměny za práci, které je obviněný povinen nahradit poškozenému na jeho žádost [§ 68 odst. 1 písm. b) tr. ř.], jakož i pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo poškozeného nebo jejich zmocněnců, kteří nejsou advokáty, a pro určení výše svědečného (§ 74 odst. 1 tr. ř., § 107 odst. 1 o. s. ř.) užije se ustanovení §§ 88 až 93 obdobně.

(2) Předseda senátu může rozhodování o svědečném svěřit vedoucímu úředníku oddělení (§ 107 odst. 2, § 677 o.s.ř.).

(1) Jestliže osoba odsouzená k trestu odnětí svobody není ve vazbě, vyzve ji na příkaz prokurátora vedoucí úředník oddělení, aby trest nastoupila.

(2) Není-li obava, že odsouzený uprchne, může mu prokurátor poskytnout lhůtu k nastoupení trestu tak, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 15 dní.

(3) Nenastoupil-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo jsou-li tu odůvodněné obavy, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.

(1) Prokurátor nařídí vězeňskému ústavu písemným příkazem, aby trest odnětí svobody byl vykonán.

(2) Velitel vězeňského ústavu potvrdí na písemném příkazu, že trest byl nastoupen, a vrátí příkaz prokurátoru. O odpykání trestu podá prokurátoru zvláštní zprávu.

(1) Shledá-li prokurátor, jemuž náleží dohled na výkon trestu odnětí svobody, že u odsouzeného jsou podmínky pro zařazení do tábora nucené práce (§ 36 tr. zák.), podá o tom zprávu krajskému prokurátoru (§ 279 tr. ř.).

(2) Jakmile komise pro podmíněné propuštění rozhodla, že se odsouzený po odpykání trestu zařazuje do tábora nucené práce, vyrozumí o tom krajský prokurátor velitelství vězeňského ústavu, dále krajské velitelství národní bezpečnosti a okresního prokurátora, v jejichž obvodu si odsouzený odpykává trest, krajského prokurátora, u něhož se vede rejstřík trestů, a krajský národní výbor, v jehož obvodu měl odsouzený před nastoupením trestu poslední bydliště.

Byly-li pravomocným rozsudkem vysloveny ztráta státního občanství (§ 42 tr. zák.), ztráta čestných práv občanských (§§ 43 a 44 tr. zák.), vyloučení z vojska (§ 45 tr. zák.) nebo ztráta vojenské hodnosti (§ 46 tr. zák.), vyrozumí o tom prokurátor stručným sdělením příslušné úřady nebo veřejné orgány se žádostí o další opatření, která jim náleží vykonat (§ 267 tr. ř.).

(1) Dojde-li k zajištění majetku obviněného (§ 283 tr. ř.), požádá neprodleně prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu okresní národní výbor, v jehož obvodu měl obviněný své poslední bydliště, aby podle směrnic vydaných ministerstvem financí zajištěný majetek v dohodě s finanční prokuraturou zabezpečil; současně vyrozumí o zajištění majetku finanční prokuraturu a orgán národní bezpečnosti, který podal na obviněného trestní oznámení.

(2) Jestliže nějaká osoba oznámí prokurátoru nebo soudu, který nařídil zajištění majetku, že má ve své moci věci, které náležejí k zajištěnému majetku (§ 284 odst. 2 tr. ř.), uvědomí o tom prokurátor nebo soud okresní národní výbor (odstavec 1) a finanční prokuraturu.

(1) Bylo-li vysloveno propadnutí jmění (§ 47 tr. zák.) rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci, zajistí soud majetek obviněného (§ 283 tr. ř.) a postupuje dále podle ustanovení § 99.

(2) Nabyl-li rozsudek, jímž bylo vysloveno propadnutí jmění, právní moci, zašle prokurátor stejnopis vyhotovení rozsudku, opatřený doložkou o jeho právní moci, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl odsouzený své poslední bydliště, se žádostí, aby učinil opatření potřebné k převzetí jmění. Další jeho stejnopis zašle finanční prokuratuře a ministerstvu financí.

Bylo-li pravomocným rozsudkem odsouzenému zakázáno dočasně nebo navždy vykonávat určitou činnost nebo určité povolání (§ 51 tr. zák.), vyrozumí o tom prokurátor stručným sdělením příslušné úřady nebo veřejné orgány se žádostí o další opatření, která jim náleží vykonat (§ 267 tr. ř.); byl-li vysloven dočasný zákaz činnosti, oznámí prokurátor současně pravděpodobný den, kdy tento zákaz pomine (§ 51 odst. 3 tr. zák.).

Byl-li pravomocným rozsudkem uložen trest vyhoštění (§ 52 tr. zák.), připojí prokurátor k písemnému příkazu, aby trest odnětí svobody byl vykonán (§ 96 odst. 1), dopis obsahující žádost, aby krajské velitelství národní bezpečnosti učinilo další opatření (§ 267 tr. ř.) týkající se výkonu vyhoštění; zároveň prokurátor nařídí velitelství vězeňského ústavu, aby nejpozději tři týdny před propuštěním odsouzeného z trestu odnětí svobody zaslalo dopis krajskému velitelství národní bezpečnosti, v jehož obvodě je vězeňský ústav, kde odsouzený odpykává poslední měsíc trestu.

Byl-li pravomocným rozsudkem vysloven zákaz pobytu (§ 53 tr. zák.), uvědomí o tom prokurátor, se žádostí o další opatření (§ 267 tr. ř.), okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti těch území, na které se zákaz pobytu vztahuje; vztahuje-li se zákaz na celé území kraje, vyrozumí krajské velitelství národní bezpečnosti tohoto kraje. Byl-li vysloven dočasný zákaz pobytu, oznámí prokurátor současně pravděpodobný den, kdy tento zákaz pomine.

Má-li být vykonán trest uveřejnění rozsudku (§ 54 tr. zák., § 294 tr. ř.), určí prokurátor, zda bude rozsudek uveřejněn bez odůvodnění, či zda a v jakém rozsahu bude uveřejněno též odůvodnění rozsudku.

(1) Neučinil-li prokurátor jiné opatření, odevzdá věc, která byla pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena za propadlou nebo byla zabrána (§§ 55 a 74 tr. zák.) a je v jeho úschově nebo v úschově soudu (§§ 82 a 56 tr. ř.), k dalšímu opatření okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě měl odsouzený své poslední bydliště.

(2) Je-li věc uvedená v odstavci 1 dosud v držení odsouzeného nebo jiné osoby, učiní prokurátor návrh, aby byla odňata podle ustanovení §§ 553 a 554 o. s. ř. Byla-li takto odňatá věc odevzdána prokurátoru, postupuje prokurátor podle ustanovení odstavce 1.

(3) Byla-li prohlášena za propadlou určitá peněžitá částka, vymáhá se podle ustanovení platných pro vymáhání peněžitých trestů (§ 163).

Byla-li pravomocným rozsudkem prohlášena za propadlou věc nemovitá, zašle prokurátor stejnopis vyhotovení rozsudku, opatřený doložkou o jeho právní moci, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je nemovitá věc, se žádostí, aby učinil opatření potřebné k jejímu převzetí. Další jeho stejnopis zašle finanční prokuratuře.

(1) Nařídil-li soud odevzdání pachatele do léčebného ústavu (§ 70 odst. 1 tr. zák.), požádá prokurátor orgán národní bezpečnosti, aby pachatele do ústavu (§ 295 odst. 1 tr. ř.) dodal; současně tento ústav vyrozumí, že pachatel smí být z ústavu propuštěn jen na základě rozhodnutí soudu.

(2) Rozhodl-li soud, že se pachatel z ochranného léčení propouští (§ 70 odst. 2 tr. zák.), nařídí prokurátor, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, aby byl pachatel z léčebného ústavu neprodleně propuštěn.

(1) Je-li mladistvý, u něhož byla trestním soudem nařízena ochranná výchova (§ 71 odst. 1 tr. zák.) na svobodě, vyzve jej na příkaz prokurátora vedoucí úředník oddělení, aby se přihlásil ve výchovném ústavu (§ 295 odst. 1 tr. ř.), v němž bude ochranná výchova vykonána.

(2) Není-li obava, že mladistvý uprchne, může mu prokurátor poskytnout přiměřenou lhůtu, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 15 dní.

(3) Nepřihlásil-li se mladistvý k výkonu ochranné výchovy ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo jsou-li tu odůvodněné obavy, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.

(1) Prokurátor nařídí výchovnému ústavu písemným příkazem, aby ochranná výchova byla vykonána, a uvědomí o tom zákonného zástupce mladistvého a orgán veřejné péče o mládež.

(2) Výchovný ústav potvrdí na písemném příkazu, že s výkonem ochranné výchovy bylo započato a vrátí příkaz prokurátoru. O skončení ochranné výchovy podá výchovný ústav prokurátoru zvláštní zprávu.

Před podáním návrhu na upuštění od ochranné výchovy (§ 235 odst. 2 tr. ř.), na propuštění z ochranné výchovy (§ 235 odst. 3 tr. ř.) nebo na její prodloužení (§ 73 odst. 1 tr. zák.) vyžádá si prokurátor zprávu vězeňského nebo výchovného ústavu.

Nařídil-li poručenský nebo opatrovnický soud ochrannou výchovu (§ 71 odst. 2 tr. zák., § 60 zák. o pr. rod.), požádá předseda senátu okresní národní výbor, v jehož obvodu mladistvý bydlí, o zařízení výkonu ochranné výchovy.

(1) Uplynula-li podmíněně odsouzenému zkušební doba, vyžádá si vedoucí úředník oddělení prokuratury u místního národního výboru a u příslušného velitelství stanice Sboru národní bezpečnosti, v jejichž obvodu odsouzený bydlí nebo předtím delší dobu bydlel, zprávu o jeho chování; současně si vyžádá i doplnění výpisu z rejstříku trestů.

(2) Výsledky šetření předloží prokurátor soudu se spisy a s návrhem, aby soud vyslovil, zda se podmíněně odsouzený ve zkušební době osvědčil (§ 27 tr. zák.).

(3) Rozhodl-li soud pravomocně, že se trest, jehož výkon byl podmíněně odložen, vykoná, zařídí prokurátor výkon trestu.

Doví-li se prokurátor, který koná přípravné řízení, nebo soud, u něhož byla podána žaloba, že obviněný byl v jiné trestní věci podmíněně odsouzen nebo podmíněně propuštěn, oznámí to prokurátoru, který vede podmíněně odsouzeného nebo podmíněně propuštěného v evidenci. Tohoto oznámení není třeba, uplynula-li při podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění doba dvou roků od konce zkušební doby.

(1) Shledá-li prokurátor, jemuž náleží dohled na výkon trestu odnětí svobody, že u odsouzeného jsou podmínky pro podmíněné propuštění (§ 33 tr. zák.), podá o tom zprávu krajskému prokurátoru (§ 278 odst. 3 tr. ř.).

(2) Jakmile komise pro podmíněné propuštění rozhodla, že se odsouzený podmíněně propouští, vyrozumí o tom krajský prokurátor, nehodlá-li navrhnout, aby rozhodnutí komise bylo přezkoumáno ministrem spravedlnosti (§ 278 odst. 4 tr. ř.), okresního prokurátora, v jehož obvodu odsouzený odpykává trest, aby zařídil jeho okamžité propuštění. Současně vyrozumí krajského prokurátora, u něhož se vede rejstřík trestů.

(1) Chování podmíněně propuštěného vede v patrnosti krajský prokurátor, který si podle potřeby vyžádá u místního národního výboru a u velitelství stanice Sboru národní bezpečnosti, v jejichž obvodu podmíněně propuštěný bydlí nebo předtím delší dobu bydlel, zprávu, jak se podmíněně propuštěný chová.

(2) Rozhodla-li komise pro podmíněné propuštění, že se zbytek trestu vykoná, vyrozumí o tom krajský prokurátor okresního prokurátora, činného u soudu, který konal řízení v první stolici (u něhož jsou uloženy trestní spisy). Tento prokurátor učiní opatření, aby byl zbytek trestu vykonán. Kromě toho krajský prokurátor vyrozumí o nařízení výkonu zbytku trestu krajského prokurátora, který vede rejstřík trestů.

Doví-li se soud nebo úřad o okolnosti, která může odůvodnit návrh na obnovu trestního stíhání, je povinen to oznámit prokurátoru, který je činný u soudu, který konal řízení v první stolici. Jestliže by tyto skutečnosti mohly odůvodnit návrh na obnovu trestního řízení ve prospěch odsouzeného a nepodá-li takový návrh prokurátor sám, zpraví o tom odsouzeného, nebo není-li to možné, jinou osobu oprávněnou k podání návrhu (§ 221 odst. 2 tr. ř.).

(1) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem (§ 431 o. s. ř.), předloží vedoucí úředník oddělení, v němž byla exekuce povolena, příslušný spis oddělení, které obstarává výkonnou službu; zvláštního příkazu soudce není k výkonu exekuce třeba.

(2) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem dožádaného soudu, nařídí soudce, který u tohoto soudu obstarává exekuční agendu, aby exekuční úkon byl vykonán (exekuční příkaz); příkaz se dává na zaslaném stejnopise vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

(3) Zvláštní pokyny, které se týkají provedení exekučního výkonu (na př. určení času a místa výkonu), uvede soudce, jestliže je nedá výkonnému úředníku ústně, přímo na spise (odstavec 1) nebo na exekučním příkaze (odstavec 2). Současně se spisem nebo s exekučním příkazem se odevzdají oddělení, které obstarává výkonnou službu, usnesení a jiné písemnosti, které mají být při výkonu exekuce doručeny (na př. § 510 odst. 1 o. s. ř.).

(4) Má-li výkonný úředník pochybnosti, jak nejlépe vyhovět příkazu soudce, vyžádá si od něho ústní poučení. Tohoto ustanovení se užije, zejména má-li výkonný úředník pochybnosti, zda provedením exekučního úkonu nebudou dotčeny důležité zájmy státu nebo veřejné zájmy hospodářské.

(1) Výkonný úředník je oprávněn učinit všechna opatření, jichž je třeba, aby byl při jednotlivých exekučních úkonech zachován pořádek.

(2) Osoby, které ruší exekuční úkon, odstraní výkonný úředník z místa úkonu, i když jsou zúčastněny na výkonu exekuce.

(1) Požádal-li o to vymáhající věřitel, vyrozumí jej výkonný úředník, kdy a kde bude exekuční úkon vykonán.

(2) Nedostaví-li se vymáhající věřitel ve stanovenou dobu na místo, kde má být exekuční úkon vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti.

(1) Byla-li exekuce odložena nebo zrušena (§§ 443 až 445 o. s. ř.) nebo bylo-li nařízeno pokračování v odložené exekuci, vyrozumí se o tom oddělení, které obstarává výkonnou službu. Výkonný úředník, který byl pověřen provedením exekuce, ihned zařídí, čeho je třeba.

(2) Byla-li exekuce odložena, pokračuje výkonný úředník ve výkonu exekuce teprve na zvláštní příkaz soudce. To platí i tehdy, bylo-li odložení exekuce učiněno závislým na složení přiměřené jistoty (§ 444 o. s. ř.).

(1) Ve dnech pracovního klidu a v noci smí výkonný úředník vykonat exekuční úkony jen tehdy, vysloví-li s tím předseda soudu souhlas.

(2) Souhlas se dává písemně na vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

Proti příslušníkům ozbrojených sborů v činné službě může být s výkonem exekuce na movité věci (§§ 508 a násl. o. s. ř.) započato teprve tehdy, když byl jejich představený výkonným úředníkem o povolení exekuce vyrozuměn. Není-li znám představený vojenských osob v činné službě, vyrozumí se o povolení exekuce místní velitel; není-li znám představený příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě, vyrozumí se nejbližší velitelství příslušného Sboru.

S doručením stejnopisu vyhotovení usnesení, kterým byla povolena exekuce zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci nezapsané ve veřejné knize (§ 452 o. s. ř.), vyrozumí vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, účastníky o době a místě, kdy a kde bude zájemné popsání provedeno.

(1) V protokole o zájemném popsání se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66, 68, § 452 odst. 1 a 2 o. s. ř.) uvedou jednotlivé nemovité věci podle čísla katastrálních parcel, druh jejich obdělání, výměra a jejich hranice; jde-li o stavby, uvede se jejich popisné číslo a způsob jejich užívání.

(2) Spolu s nemovitou věcí se podle předpisů o zabavení movitých věcí (§ 509 o. s. ř.) popíše její příslušenství.

Nesouhlasí-li skutečný stav nemovité věci s údaji výpisu z katastru (na př. užívá-li se parcely jinak, než jak je vyznačeno, nebo přešlo-li vlastnictví prodejem, směnou a p. na jinou osobu), odkáže se v protokole o zájemném popsání na odchylky od výpisu z katastru.