§ 8 Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) – Zásada rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků

§ 8 Zásada rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků (1) Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům a) peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty, jejichž účelem je nahradit nebo doplnit dávky poskytované ze základního systému sociální ochrany pro případ 1. nemoci, 2. invalidity, 3. stáří, včetně předčasného odchodu do důchodu, 4. pracovního úrazu a nemoci z povolání, 5. nezaměstnanosti, b) jiná peněžitá nebo nepeněžitá plnění, která mají charakter sociálních dávek, zejména pozůstalostních nebo rodinných, pokud jsou vyplácena zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu jeho zaměstnání, je povinen nediskriminovat z důvodu pohlaví. (2) Muži i ženy musí mít zejména a) stejný přístup k systému sociálního zabezpečení pracovníků, b) stejný nárok na poskytování plnění, c) stejné podmínky pro vznik, trvání a zachování nároku na plnění, d) stejně povinnou nebo dobrovolnou účast v systému, e) stejná pravidla pro poskytování plnění, zejména věkovou hranici, dobu trvání zaměstnání nebo dobu účasti v systému, f) stejné podmínky pro pozastavení plnění nebo získání nároku na dávky vyplácené během mateřské dovolené nebo volna z rodinných důvodů, g) nárok na stejný rozsah plnění při splnění stejných podmínek, h) stejný způsob výpočtu výše příspěvků zaměstnavatele nebo zaměstnance, i) stejný způsob výpočtu výše plnění včetně zvýšení, na které vzniká nárok s ohledem na manžela nebo manželku nebo vyživované osoby, j) stejné podmínky pro vrácení příspěvků zaměstnanci, pokud se zaměstnanec odhlašuje ze systému, aniž by splnil podmínky zaručující mu odložené právo na dlouhodobé dávky, k) stanoven stejný způsob určení důchodového věku pro účely přiznání důchodu ze sociálního zabezpečení pracovníků. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně též na osoby samostatně výdělečně činné a stavovské organizace, jichž jsou tyto osoby členy, které jsou založeny na principu příslušnosti k určitému povolání. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují též na a) osoby, jejichž činnost je přerušena z důvodu nemoci, mateřství nebo úrazu, b) osoby ucházející se o zaměstnání, c) důchodce, d) invalidní zaměstnance nebo bývalé zaměstnance, e) osoby, které uplatňují nárok za osoby uvedené v písmenech a) až d).