30 Cdo 63/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 63/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 9. 2025 Spisová značka:30 Cdo 63/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.63.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nezákonné rozhodnutí Kompetenční spor Odpovědnost státu za újmu Podmínky řízení Pravomoc soudu Vady řízení Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 8 odst. 1,2,3 předpisu č. 82/1998 Sb. předpisu č. 131/2002 Sb. § 103 o. s. ř. § 104 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 08.12.2025III.ÚS 3620/25 Daniela Zemanová Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 63/2024-746 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně E. O., zastoupené Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1922/3, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 18/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2023, č. j. 54 Co 227/2023-720, t a k t o: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2023, č. j. 54 Co 227/2023-720, ve výroku I a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 5. 2023, č. j. 15 C 18/2022-688, ve výrocích II a VI se zrušují a řízení se v tomto rozsahu zastavuje. Odůvodnění: 1. Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se žalobou došlou soudu dne 1. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 1 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení coby náhrady nemajetkové újmy za nezákonná rozhodnutí, jež jí měla být způsobena následně uvedenými rozhodnutími služebních funkcionářů (majících charakter porušení zákazu diskriminace a nerovného zacházení) v době trvání jejího služebního poměru u Hasičského záchranného sboru České republiky, konkrétně náhrady nemajetkové újmy a) ve výši 100 000 Kč, která jí měla být způsobena rozhodnutím krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ve věcech služebního poměru ze dne 20. 1. 2003, č. j. HSUL-142/KŘ-KKŘ-Ží-2003, jímž byla odvolána z funkce ekonomické náměstkyně, b) ve výši 250 000 Kč, která jí měla být způsobena rozhodnutím náměstkyně krajského ředitele pro ekonomický úsek ze dne 16. 7. 2004, č. j. HSUL100/KŘ-EU-Gu-2004, jímž jí byl uložen kázeňský trest, c) ve výši 250 000 Kč, která jí měla být způsobena rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 21. 11. 2005, č. j. HSUL-1587/KŘ-KKŘ-GR-2005, o odnětí osobního příplatku, d) ve výši 150 000 Kč, která jí měla být způsobena rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 1. 1. 2007, č. j. HSUL-18-1/KŘ-KKŘ-MI-2007, jímž jí byla nesprávně započtena doba praxe, e) ve výši 450 000 Kč, která jí měla být způsobena rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 9. 2011, č. j. HSUL-KŘ-561/KKŘ-2011, jímž byla diskriminujícím způsobem převedena do zálohy, a f) ve výši 100 000 Kč, která jí měla být způsobena rozhodnutím ředitelky kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy ze dne 16. 11. 2012, č. j. ODPM-5/13-2012, jímž byla s účinností od 1. 12. 2012 ustanovena na diskriminující služební místo v Praze. 2. Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 5. 2023, č. j. 15 C 18/2022-688, žalobu co do částky 100 000 Kč představující nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 20. 1. 2003, č. j. HSUL-142/KŘ-KKŘ-Ží-2003, zamítl (výrok I); žalobu co do částky 250 000 Kč představující nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí náměstkyně ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 16. 7. 2022, č. j. HSUL-100/KŘ-EU-Gu-2004, zamítl (výrok II); žalobu co do částky 250 000 Kč představující nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí náměstkyně ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 21. 11. 2005, č. j. HSUL-1587/KŘ-KKŘ-Gr-2005, zamítl (výrok III); žalobu co do částky 150 000 Kč představující nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 1. 1. 2007, č. j. HSUL-18-1/KŘ-KKŘ-MI-2007, zamítl (výrok IV); žalobu co do částky 450 000 Kč představující nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 9. 2011, č. j. HSUL-KŘ-561/KKŘ-2011, zamítl (výrok V); žalobu co do částky 100 000 Kč představující nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 1. 12. 2012, zamítl (výrok VI) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VII). 3. Jak vyplývá i ze skutkových zjištění soudu prvního stupně k původnímu řízení před civilními soudy, dne 5. 5. 2008 podala k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem žalobkyně z důvodu své diskriminace žalobu proti České republice – Hasičskému záchrannému sboru Ústeckého kraje, původně na zaplacení částky 500 000 Kč. Následně se žalobkyně domáhala v upraveném žalobním návrhu mj. poskytnutí zadostiučinění a) ve výši 100 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou neplatným odvoláním z funkce ekonomické náměstkyně ke dni 31. 12. 2002 provedeným rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 20. 1. 2003, č. j. HSUL-142/KŘ-KKŘ-Ží-2003, b) ve výši 250 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nespravedlivým kázeňským trestem uloženým rozhodnutím náměstkyně ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 16. 7. 2002, č. j. HSUL-100/KŘ-EU-Gu-2004, c) ve výši 250 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nespravedlivým odnětím osobního příplatku provedeným rozhodnutím náměstkyně ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 21. 11. 2005, č. j. HSUL-1587/KŘ-KKŘ-Gr-2005, d) ve výši 150 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným započtením doby praxe provedeným rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 1. 1. 2007, č. j. HSUL-18-1/KŘ-KKŘ-MI-2007, e) ve výši 450 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou diskriminujícím převedením do zálohy provedeným rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 9. 2011, č. j. HSUL-KŘ-561/KKŘ-2011, a f) ve výši 100 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou ustanovením na diskriminující nové služební místo provedeným rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 1. 12. 2012 (tedy stejných částek zadostiučinění z důvodu diskriminace stejnými rozhodnutími jako v nyní projednávané žalobě; pozn. dovolacího soudu). Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 20. 11. 2013, č. j. 19 C 1102/2009-171, řízení ohledně výše uvedených nároků žalobkyně zastavil a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc v uvedeném rozsahu postoupena k projednání a rozhodnutí řediteli Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, neboť není dána pravomoc soudu ve věci rozhodnout, ale má tak učinit příslušný služební funkcionář podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2014, č. j. 12 Co 1551/2013-185. Ve věci poté Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 12. 2016, č. j. 21 Cdo 2686/2015-260, dovolání žalobkyně zamítl, přičemž dovodil, že k projednání a rozhodnutí výše uvedených nároků je oprávněn pouze příslušný služební funkcionář, nikoliv soud. Následně Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 30. 3. 2017, č. j. 19 C 1102/2009-954, rozhodl o dalších nárocích, které nejsou předmětem nynějšího řízení, když uložil žalované České republice – Hasičskému záchrannému sboru Ústeckého kraje povinnost zaplatit žalobkyni zadostiučinění ve výši 200 000 Kč z důvodu porušení rovného zacházení při odměňování v letech 2003 až 2010 a z důvodu neobjektivního služebního hodnocení ze dne 30. 3. 2007. Ohledně zbývající žalované částky 2 520 457 Kč s úroky z prodlení od 5. 5. 2008 do zaplacení žalobu zamítl, neboť neshledal ostatní v žalobě tvrzená diskriminační jednání žalované, případně považoval nároky za již promlčené. K odvolání žalobkyně rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6. 2. 2019, č. j. 12 Co 346/2017-1073, tak, že žalobkyni přiznal dalších 200 000 Kč, neboť dovodil, že nerovné zacházení se žalobkyní v oblasti odměňování mělo vážný dopad do jejích osobnostních práv. V navazujícím