§ 7 antidiskriminační zákon – Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu pohlaví
Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) · 198/2009 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 7 stanovuje, že rozdílné zacházení z určitých důvodů (pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra či světový názor) není diskriminací, pokud je objektivně odůvodněné legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. (§ 7 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru ve věcech uvedených v § 1 odst. 1 písm. f) až j), pokud je toto rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Ustanovení § 6 tím není dotčeno.
(2) Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti.
(3) Ve věcech přístupu k zaměstnání nebo povolání nesmí opatření podle odstavce 2 vést k upřednostnění osoby, jejíž kvality nejsou vyšší pro výkon zaměstnání nebo povolání, než mají ostatní současně posuzované osoby.
(4) Další přípustné formy rozdílného zacházení obsažené ve zvláštních zákonech nejsou ustanovením odstavce 1 a § 6 dotčeny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Některé rozdíly v zacházení, které by se na první pohled mohly zdát diskriminační, jsou povoleny, pokud pro ně existuje objektivní a legitimní důvod a zvolené prostředky jsou přiměřené a nezbytné.
- Opatření, která mají za cíl vyrovnat nevýhody určité skupiny osob a zajistit jim rovné zacházení a příležitosti, nejsou považována za diskriminaci.
- Při vyrovnávání nevýhod v přístupu k zaměstnání nebo povolání však nesmí dojít k upřednostnění osoby, jejíž kvality pro danou práci nejsou vyšší než u ostatních uchazečů.
- Zákon počítá s tím, že i jiné zákony mohou obsahovat přípustné formy rozdílného zacházení, a tyto nejsou tímto paragrafem dotčeny.
Na co si dát pozor
- Při uplatňování rozdílného zacházení je vždy nutné pečlivě posoudit, zda jsou splněny podmínky objektivního odůvodnění, legitimního cíle a přiměřenosti a nezbytnosti použitých prostředků.
- Opatření na podporu rovných příležitostí nesmí vést k nespravedlivému upřednostnění méně kvalifikovaných osob v zaměstnání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 7
Jak soudy aplikují § 7
Obvodní soud poukázal také na § 7 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), dle kterého ve věcech přístupu k zaměstnání nebo povolání nesmí opatření, jehož cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody, vést k upřednostnění osoby, jejíž kvality nejsou vyšší pro výkon zaměstnání nebo povolání, než mají ostatní současně posuzované osoby.
Jinak by se mohlo jednat o tzv. pozitivní diskriminaci, která obecně není žádoucí (v tomto případě by totiž nešlo o tzv. pozitivní opatření ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) antidiskriminačního zákona, kdy se taková opatření připouští za účelem zajištění rovného zacházení a rovných příležitostí).
Žalobkyně odkazovala na § 7 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), a dovozovala, že má ze zákona právo rozlišovat i podle věku.