§ 1 Zákon České národní rady o státní památkové péči – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Zákon České národní rady o státní památkové péči · 20/1987 Sb. · § 1 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 1 zákona 20/1987 stanovuje, že stát chrání kulturní památky jako součást kulturního dědictví a nenahraditelné bohatství, přičemž účelem zákona je zajistit jejich zachování, zpřístupňování a využívání pro rozvoj společnosti.
§ 1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.
(2) Péče státu o kulturní památky (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy, a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.
Paragraf 1 zákona 20/1987 stanovuje, že stát chrání kulturní památky jako součást kulturního dědictví a nenahraditelné bohatství, přičemž účelem zákona je zajistit jejich zachování, zpřístupňování a využívání pro rozvoj společnosti.
Co to znamená v praxi
Státní památková péče zahrnuje veškeré činnosti, opatření a rozhodnutí orgánů a odborné organizace státní památkové péče, které směřují k ochraně a využití kulturních památek.
Cílem je, aby kulturní památky přispívaly k rozvoji kultury, umění, vědy, vzdělávání a formování tradic.
Ostatní státní orgány a organizace mají povinnost spolupracovat s orgány památkové péče a pomáhat jim při plnění jejich úkolů.
Na co si dát pozor
Zákon zdůrazňuje politickoorganizátorskou a kulturně výchovnou funkci státu v péči o památky.
Kulturní památky jsou vnímány jako "nenahraditelné bohatství státu".