Zákon o platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů

(1) Příslušníkům ozbrojených sborů z povolání se poskytují

1. výkonnostní odměny za služební výkon zřejmě nadprůměrný,

2. hospodárnostní prémie za zlepšení hospodářského výsledku služby, dosažené zejména úsporami při spotřebě hmotin, úsporami energie, organisačními nebo technickými změnami a za úspory dosažené na osobních nákladech,

3. jednorázové odměny za

a) včasné a úspěšné zdolání jednorázové mimořádné práce většího rozsahu a významu, vykonané vedle obvyklého výkonu služby,

b) prospěšné vynálezy a objevy,

c) zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla zdokonalena nebo zhospodárněna práce v příslušném služebním oboru,

d) mimořádné výkony, kterými byly odvráceny hrozící značné škody nebo podstatně zmírněny jejich následky,

e) jiné mimořádné a významné služební zásluhy.

(2) Podrobnější směrnice o poskytování odměn za vyšší výkon vydá příslušný ministr v dohodě s ministrem financí.

Za naturální příjmy se považují věcná plnění poskytovaná se zřetelem k služebnímu poměru, zejména výstroj (služební oděv), služební byt, otop a světlo, strava, zemědělské nebo jiné výrobky a užívání pozemků.

Příslušný ministr stanoví v dohodě s ministrem financí, v jakém rozsahu, jakým způsobem (peněžitým příspěvkem, skutečnou dodávkou) a za jakých podmínek přispěje státní správa na pořízení a udržování výstroje (služebního oděvu).

(1) Poddůstojníkům vojska z povolání a strážmistrům SNB a SVS, pokud jsou povinni bydlet ve vojenských objektech (v objektech Sboru národní bezpečnosti nebo justičních), přísluší bezplatné naturální ubytování v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy. Příslušný ministr stanoví v dohodě s ministrem financí výši náhrady, která přísluší těmto osobám, pokud jim nebude naturální ubytování poskytnuto nebo pokud jsou dány pro poskytnutí náhrady jiné mimořádné důvody.

(2) Příslušný ministr určí v dohodě s ministrem financí, zda, v jakém rozsahu a za jakých podmínek náleží důstojníkům vojska z povolání, příslušníkům SNB a SVS služební byty nebo náhrada za ně.

(1) Poddůstojníkům vojska z povolání přísluší naturální stravování za náhradu ve výši částky určené podle příslušných služebních předpisů k opatření potravin na přípravu stravy pro vojenský útvar, jemuž jsou přiděleni, a kuřivo v rozsahu a za podmínek stanovených podle § 3.

(2) Příslušný ministr stanoví, kdy náleží strážmistrům SNB (§ 32) a strážmistrům SVS (§ 33) naturální stravování a kuřivo podle obdoby odstavce 1.

(3) Příslušný ministr stanoví v dohodě s ministrem financí, zda, v jakém rozsahu a za jakých podmínek přísluší za zvláštních okolností bezplatné naturální stravování a kuřivo příslušníkům ozbrojených sborů z povolání.

(1) Jiné naturální příjmy lze poskytnout podle předpisů vydaných příslušným ministrem v dohodě s ministrem financí, pokud jsou odměnou za služební výkony, které by jinak odůvodňovaly poskytování funkčních nebo služebních přídavků nebo odměn za vyšší výkon, je-li to účelnější, než poskytování uvedených přídavků nebo odměn.

(2) Není-li splněn předpoklad uvedený v odstavci 1, lze poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně. Za obecnou cenu těchto plnění se považuje jejich hodnota stanovená podle předpisů o národním pojištění (§ 20, odst. 8 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění), pokud ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a státním úřadem plánovacím nestanoví vyhláškou v Úředním listě jinak.

Odměna za vedlejší činnost ve veřejné službě přísluší v rozsahu a za podmínek platných pro ostatní státní zaměstnance.

(1) Příslušníkům ozbrojených sborů z povolání, kteří se starají nebo jsou povinni se starat o nezaopatřené děti bydlící na území Československé republiky, přísluší, po případě se může povolit výchovné ve výši a za podmínek stanovených v §§ 3 a 4 zákona ze dne 23. března 1949, č. 90 Sb., o rodinných přídavcích. Ustanovení §§ 7, 8 a § 17, odst. 1 a 2 a § 19, odst. 1 a 3 uvedeného zákona platí obdobně, při čemž v případech uvedených v § 19, odst. 3 činí potřebná opatření příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

(2) Výchovné přísluší

a) po dobu, po kterou přísluší základní plat,

b) za období uvedená v § 2, odst. 3 zákona č. 90/1949 Sb.

(3) Výchovné podle tohoto zákona nepřísluší na děti, na které přísluší výchovné podle jiných předpisů, zejména předpisů o národním pojištění.

(4) Nárok na výchovné a každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásit a prokázat případné podmínky nároku. O přeplatcích na výchovném platí obdobně ustanovení § 11, odst. 1, první věty zákona č. 90/1949 Sb. O vrácení přeplatků rozhodne příslušný orgán (§ 42). Přeplatky mohou být sraženy při příštích výplatách výchovného témuž příjemci a je-li příjemcem příslušník ozbrojených sborů z povolání, také z jeho služebního příjmu. Jinak se přeplatky vymáhají soudní exekucí na podkladě výměru příslušného orgánu; výměr je vykonatelný, uplynulo-li od jeho doručení 15 dnů. Doložku o vykonatelnosti připojí příslušný orgán. Povolit a vykonat exekuci je povolán příslušný exekuční soud.

Vláda může v jednotlivých případech nebo všeobecně povolovat jiné sociální dávky, zejména podpůrné dávky pro příslušníky ozbrojených sborů z povolání postižené neštěstím a pro pozůstalé po příslušnících ozbrojených sborů z povolání, a vydávat směrnice o poskytování těchto dávek.

(1) Příjmy ze služebního poměru se rozumějí služební příjem podle oddílu 2 a sociální dávky podle oddílu 3.

(2) Pokud tak nečiní tento zákon, stanoví vláda podmínky

a) vzniku a zániku nároku na příjmy ze služebního poměru,

b) změny výměry příjmů ze služebního poměru,

c) výplaty (poskytování) příjmů ze služebního poměru,

d) poskytování záloh na základní plat.

(1) O exekuci na příjmy ze služebního poměru platí ustanovení zákona ze dne 5. března 1947, č. 47 Sb., o exekuci na pracovní příjem a příjmy postavené mu na roveň (zákon o exekuci na platy); za odměny za mimořádné výkony ve smyslu § 4, č. 1 uvedeného zákona se považují odměny za vyšší výkon (§ 17).

(2) Vláda stanoví, které služební přídavky se považují za nebezpečnostní podle § 4, č. 4 zákona č. 47/1947 Sb.

(3) Naturální příjmy podle §§ 19 až 21 nemohou být exekucí zabaveny nebo zajištěny ani dobrovolnou úmluvou zastaveny nebo postoupeny.

Pohledávky státu vzniklé ze služebního poměru nebo se zřetelem na něj lze uhrazovat administrativními srážkami ze služebního příjmu bez ohledu na ustanovení § 27. Tyto pohledávky se uhradí přednostně přede všemi ostatními i dříve zaznamenanými pohledávkami vyjímajíc pohledávky za výživné. Podrobnější předpisy vydá příslušný ministr v dohodě s ministrem financí.

Důstojníci a poddůstojníci vojska a příslušníci SNB a SVS ve výslužbě mohou být v době, kdy nejsou nařízena mimořádná opatření podle branného zákona, povoláni na přechodnou dobu do činné služby na volné plánované služební místo. Po dobu této služby přísluší jim doplňková odměna ve výši rozdílu mezi odpočivnými (zaopatřovacími) platy a služebními příjmy, které by jim náležely jako příslušníkům ozbrojených sborů z povolání.

(1) Vláda stanoví, které služební příjmy, v jaké výměře a za jakých podmínek náležejí důstojníkům vojska

a) mimo činnou službu povolaným k činné službě,

b) v další službě,

c) základní služby.

(2) Vláda může svěřit podrobnější úpravu ministru národní obrany.

Příslušný ministr v dohodě s ministrem financí stanoví, jaké náležitosti, po případě příjmy ze služebního poměru, a za jakých podmínek náležejí vojenským osobám, příslušníkům SNB nebo SVS, pokud jsou frekventanty vojenských akademií pro výchovu důstojníků z povolání.

(1) Dosavadní gážisté mimo služební třídy SNB se označují jako strážmistři Sboru národní bezpečnosti („strážmistři SNB“).

(2) Strážmistry SNB jsou

a) strážmistři,

b) štábní strážmistři,

c) vrchní strážmistři.

(3) Příslušníci SNB na zkoušku se posuzují pro účely tohoto zákona jako strážmistři.

(4) Zařadění dosavadních praporčíků SNB do hodností uvedených v odstavci 2 provede ministr vnitra.

(1) Dosavadní gážisté vězeňské stráže mimo služební třídy se označují jako strážmistři Sboru vězeňské stráže („strážmistři SVS“).

(2) Strážmistry SVS jsou

a) strážmistři,

b) štábní strážmistři,

c) vrchní strážmistři.

(3) Příslušníci SVS na zkoušku se posuzují pro účely tohoto zákona jako strážmistři.

(4) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona se dosavadní pomocní podstrážmistři vězeňské stráže stávají příslušníky SVS na zkoušku, dosavadní podstrážmistři vězeňské stráže a strážmistři vězeňské stráže I. a II. třídy strážmistry SVS. Zařadění dosavadních štábních strážmistrů vězeňské stráže do hodností uvedených v odstavci 2 provede ministr spravedlnosti.

(1) Kde se v zákoně ze dne 22. prosince 1948, č. 321 Sb., o Sboru uniformované vězeňské stráže, mluví o úřednících SVS, rozumějí se tím důstojníci SVS.

(2) Ministr spravedlnosti rozhodne o převedení a zařadění dosavadních úředníků SVS ke dni počátku účinnosti tohoto zákona do důstojnických hodností podle obdoby vládního nařízení ze dne 12. července 1948, č. 201 Sb., o služebních kategoriích důstojníků Sboru národní bezpečnosti, a vládního nařízení ze dne 12. července 1948, č. 200 Sb., o úpravě některých služebních a platových poměrů členů Sboru národní bezpečnosti; při platovém zařadění podle § 2, odst. 2 tohoto vládního nařízení je možno propůjčení hodnosti štábního kapitána považovat za povýšení.

(1) Příslušníkům ozbrojených sborů z povolání náleží za dobu od 1. ledna 1948 do 31. srpna 1949 k služnému (platu jemu odpovídajícímu) mimořádný platový přídavek ve výši 900 Kčs čtvrtletně.

(2) Příslušnicím ozbrojených sborů z povolání, nepřítomným ve službě pro těhotenství nebo mateřství [§ 145 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)], náleží k platům, na které mají nárok podle platných předpisů, mimořádný platový přídavek v plné výši.

(3) Mimořádný platový přídavek nenáleží příslušníkům ozbrojených sborů z povolání, jejichž služební poměr byl rozvázán, nebo kteří byli přeloženi do výslužby podle ustanovení zákona ze dne 21. července 1948, č. 213 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.

(4) Mimořádný platový přídavek není součástí pensijní základny, je osvobozen od daně ze mzdy a nevyměřuje se z něho příspěvek (pojistné) podle předpisů o vojenské nemocenské péči a o národním, po případě dřívějším veřejnoprávním sociálním pojištění.

Vláda stanoví

a) podmínky převodu příslušníků ozbrojených sborů z povolání do základního platu a na funkční místa,

b) jakými opatřeními se vyrovnají nesrovnalosti, které po případě vzniknou při převodech podle písm. a),

c) v kterých případech lze přiznat vyrovnávací přídavek k výchovnému ve výši rozdílu mezi částkou výchovného podle tohoto zákona a částkou výchovného a zvláštního přídavku podle § 1, odst. 1, písm. c) zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona č. 69/1947 Sb.,

d) jak se provádějí po převodu do nových příjmů ze služebního poměru platová omezení, vyplývající z kárných nebo disciplinárních opatření, která se stala pravoplatnými před účinností převodu.

Příjmy ze služebního poměru (§ 26, odst. 1) stanovené tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými nastupují na místo všech dosavadních služebních příjmů stanovených nebo poskytovaných podle dosavadních předpisů.

(1) Až do provedení převodu do nových příjmů, nejdéle však do doby, kterou stanoví vláda, vyplácejí se osobám uvedeným v § 1, odst. 1 jejich dosavadní peněžité služební příjmy (peněžité náležitosti) příslušející jim do dne počátku účinnosti tohoto zákona, pokud předpoklad pro výplatu některých z nich dříve nezanikne, jako zúčtovatelná záloha na příjmy stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení.

(2) Vláda může v odůvodněných případech zastavit zálohovou výplatu určitých druhů dosavadních peněžitých služebních příjmů (peněžitých náležitostí) i před uplynutím období uvedeného v odstavci 1.

(3) Případné přeplatky, které vzniknou zálohovou výplatou určitých druhů dosavadních peněžitých služebních příjmů (peněžních náležitostí) podle odstavců 1 a 2, se promíjejí, pokud je osoba uvedená v § 1, odst. 1 nezavinila.

Až do vydání prováděcích předpisů podle §§ 3, 19 až 22 se poskytují naturální příjmy podle dosud platných předpisů.

V případech exekučních opatření provedených přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona a v případech právních jednání, zvláště postupu platu, která se stala před tímto dnem, použije se obdobně ustanovení § 18 zákona č. 47/1947 Sb., nastane-li podle § 27 změna ve výši příjmů vyňatých z exekuce.

(1) Příslušníci ozbrojených sborů z povolání mohou být na žádost nebo z úřední moci převedeni do služebního poměru civilních zaměstnanců vlastního nebo v dohodě s příslušným ústředním úřadem jiného oboru veřejné správy.

(2) Doba strávená a započitatelná v poměru příslušníků ozbrojených sborů z povolání se hodnotí v novém služebním poměru po převodu jako doba strávená a započitatelná v tomto novém služebním poměru.

(3) Podrobnosti o platovém zařadění a o tom, zda a v kterých případech přísluší vyrovnávací přídavek na vyrovnání případného rozdílu mezi dosavadním a novým služebním příjmem a o snižování a zániku tohoto přídavku, stanoví vláda.

(4) Vzájemný převod vojenských osob z povolání, příslušníků SNB a SVS je možný na volné plánované služební místo.

(5) Vláda stanoví, za jakých podmínek mohou být civilní státní zaměstnanci převedeni do SNB nebo SVS. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

(1) K opatřením a rozhodnutím podle tohoto zákona, pokud se v něm jinak nestanoví, jsou příslušny ústřední úřady, po případě velitelství (útvary, úřady, ústavy) jimi zmocněná. Příslušným ústředním úřadem je ministerstvo národní obrany u vojenských osob a vojenských chovanců, ministerstvo vnitra u příslušníků SNB a ministerstvo spravedlnosti u příslušníků SVS.

(2) President republiky jmenuje důstojníky počínajíc hodností plukovníka. Vláda jmenuje důstojníky v hodnostech podplukovníka a majora.

Řízení ve věcech příjmů ze služebního poměru podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení upraví vláda, která může svěřit podrobnější úpravu předpisům příslušného ústředního úřadu.

Zvláštní úpravu příjmů ze služebního poměru (náležitostí) žen v případě těhotenství, mateřství a péče o děti stanoví vláda, která může svěřit podrobnější úpravu předpisům příslušného ústředního úřadu.

Náhrady služebních výdajů, zejména při výkonech mimo služební působiště, při jeho změnách a otázky s tím souvisící upraví vláda, která může svěřit podrobnější úpravu předpisům příslušného ústředního úřadu.

(1) Nároky na příjmy ze služebního poměru vyjímajíc výchovné se promlčují, pokud v předpisech o jednotlivých druzích těchto příjmů není stanoveno jinak, ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

(2) Byly-li vyměřeny příjmy vyšší, než příslušely podle platných předpisů, může být výměr z úřední moci pozměněn nebo zrušen do jednoho roku po jeho doručení, byly-li příjmy chybně vyměřeny nesprávným použitím platných předpisů, a do 3 let, byly-li chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen před jejich uplynutím.

(3) Byl-li výměr z úřední moci pozměněn nebo zrušen proto, že úřad (velitelství, útvar, ústav) vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovat vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než příslušely.

(4) Zavinila-li osoba uvedená v § 1, odst. 1, že úřad při výměře nebo výplatě příjmů vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může být výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků může být požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

Podání osob uvedených v § 1, odst. 1 ve věcech upravených tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení a protokoly sepsané v těchto věcech jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(1) Příslušný ústřední úřad je povinen učinit opatření za účelem kontroly dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho podkladě.

(2) Vláda stanoví, jak se pro porušení služebních povinností, bez újmy odpovědnosti podle trestního zákona, stíhá, kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho o zařazování na plánovaná služební a funkční místa.

(3) Povinnost k náhradě škody stanovená zvláštními předpisy není ustanovením odstavce 2 dotčena.

(1) Pensijní zabezpečení příslušníků ozbrojených sborů z povolání a pozůstalých po nich upraví zvláštní zákon.

(2) Do vydání zákona uvedeného v odstavci 1 platí dosavadní předpisy se změnou, že vláda stanoví, jaká část služebního příjmu tvoří pensijní základnu a jaká je nejnižší výměra výslužného a vdovského důchodu.

(1) Není-li v tomto zákoně nebo v předpisech vydaných na jeho podkladě stanoveno jinak, zrušují se všechny dosavadní předpisy o věcech upravených tímto zákonem.

(2) Až do vydání předpisů podle § 45 platí dosavadní předpisy o náhradách služebních výloh.

(1) Pro výměru odstupného podle ustanovení § 11 zákona ze dne 22. února 1949, č. 44 Sb., o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska, nastupuje na místo příslušného služného polovina příslušného základního platu.

(2) Na místo služebních příjmů podle služného nejnižšího stupně platové stupnice odpovídající hodnosti délesloužících poddůstojníků (poddůstojníků z povolání), na které se vztahuje § 17, odst. 2 zákona č. 44/1949 Sb., nastupuje hodnostní základ odpovídající příslušné hodnosti.

(3) Kde se v kárných nebo disciplinárních předpisech mluví o zmenšení služebního platu případně o vyloučení ze zvýšení služného, rozumí se tím s výjimkou ustanovení § 36, písm. d), zmenšení základního platu případně vyloučení ze zvýšení za výsluhu let.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1949; provedou jej ministři národní obrany, vnitra a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.

Dr. Čepička v. r.