§ 16 zákon o ochraně ovzduší – Různé povinnosti pro osoby
Zákon o ochraně ovzduší · 201/2012 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 16 zákona o ochraně ovzduší stanovuje různé povinnosti pro osoby, které uvádějí na trh paliva, spalovací zdroje nebo výrobky s těkavými organickými látkami, a také upravuje spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích a tepelné zpracování odpadů. Prodejci paliv: Musí zajistit, aby prodávaná paliva splňovala kvalitativní požadavky, a doklady o kvalitě předávat odběratelům a na vyžádání kontrolním orgánům. (§ 16 zákona č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zhotovitel, ministerstvo, obec, provozovatel
- Lhůta nebo doba (odst. 9): „…údaje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 60 dnů od vystavení dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího…“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „2 k tomuto zákonu, který obsahuje více než 3 % hmotnostní těkavých organických látek, je povinna zajistit označení tohoto výrobku…“
- Odkazuje na: § 11, § 32, § 17
- Judikatura: na § 16 odkazuje 105 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 201/2012 Sb.
(1) Osoba uvádějící na trh v České republice paliva smí na trh uvést pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem. Doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, je povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva. Osoba uvádějící v České republice paliva na trh, odběratel a každý, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení paliva na trh, je povinen na vyžádání kontrolního orgánu předložit doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Osoby uvádějící na trh paliva stanovená prováděcím právním předpisem mají povinnost ohlásit údaje stanovené prováděcím právním předpisem ministerstvu do 31. března následujícího roku.
(2) Na trh v České republice lze uvést pouze spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, který splňuje emisní požadavky pro tento stacionární zdroj podle přímo použitelného předpisu Evropské unie52), pokud jsou stanoveny. Splnění této povinnosti je osoba uvádějící na trh v České republice spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším povinna prokázat certifikátem podle jiného právního předpisu12).
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje k dispozici jiné osobě anebo dováží výrobek používaný při činnostech uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, který obsahuje více než 3 % hmotnostní těkavých organických látek, je povinna zajistit označení tohoto výrobku údaji o obsahu těkavých organických látek způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu.
(4) V otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami.
(5) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v otevřeném ohništi, při kterém nedochází k nakládání s odpady ve smyslu zákona o odpadech13). Při stanovení podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby.
(6) Odpad podle zákona o odpadech13), s výjimkou odpadu uvedeného v prováděcím právním předpisu, může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno podle § 11 odst. 2 písm. c). Tepelné zpracování odpadu je možné pouze pod dohledem osoby autorizované podle § 32 odst. 1 písm. c). Při prokazování, že byl ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně tepelně zpracován odpad, se postupuje způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(7) Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy, kdy energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.
(8) Provozovatel plavidla je povinen používat k pohonu plavidla pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem.
(9) Odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 písm. h) je povinna ohlásit ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí údaje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 60 dnů od vystavení dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.
(10) Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření v souladu s přílohou č. 10 k tomuto zákonu, je-li to pro něj technicky možné a ekonomicky přijatelné. Splnění této povinnosti nebo technickou nemožnost nebo ekonomickou nepřijatelnost je zhotovitel povinen prokázat na vyžádání orgánu ochrany ovzduší. Tato opatření není povinen provádět zhotovitel stavby veřejné dopravní infrastruktury při realizaci záměru a souvisejících činností ve vzdálenosti 500 m a více od hranice zastavěného území.
(11) Ministerstvo vyhláškou stanoví požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění, obsahové náležitosti hlášení o kvalitě paliv a rozsah údajů ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Prodejci paliv: Musí zajistit, aby prodávaná paliva splňovala kvalitativní požadavky, a doklady o kvalitě předávat odběratelům a na vyžádání kontrolním orgánům.
- Prodejci spalovacích zdrojů: Mohou prodávat pouze malé spalovací zdroje (do 300 kW), které splňují emisní požadavky EU a mají příslušný certifikát.
- Výrobci/dovozci výrobků s těkavými látkami: Musí označit výrobky s obsahem nad 3 % těkavých organických látek údaji o jejich obsahu.
- Spalování v otevřených ohništích: Lze spalovat pouze suché, neznečištěné rostlinné materiály, přičemž obce mohou stanovit další podmínky pro takové spalování.
Na co si dát pozor
- Dokumentace: Osoby uvádějící paliva na trh musí pečlivě uchovávat a předávat doklady o kvalitě paliv.
- Soulad s předpisy: Je nutné sledovat prováděcí právní předpisy, které specifikují požadavky na kvalitu paliv, emisní limity a způsob označování výrobků.
- Místní vyhlášky: Při spalování rostlinných materiálů v otevřeném ohništi je třeba ověřit, zda obec nevydala obecně závaznou vyhlášku s dodatečnými podmínkami.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
Krajský soud konstatoval, že stěžovatelka, jako vlastník a provozovatel SZTE, není oprávněna k podání námitek vůči postupu správních orgánů rozpornému s § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně ovzduší"), neboť nemůže být jeho případným porušením přímo dotčena na právech souvisejících s účastenstvím ve společném územním a stavebním řízení (tj. na právech vážících se k existenci jí vlastněné a provozované SZTE).
Žalobkyně jako vlastník a provozovatel SZTE není subjektem oprávněným k podání námitek vůči postupu správních orgánů rozpornému s § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), neboť nemůže být jeho případným porušením přímo dotčena na právech souvisejících s účastenstvím ve společném územním a stavebním řízení, tj. na právech vážících se k existenci jí vlastněné a provozované SZTE.
Rozhodnutí správních orgánů byla dle žalobkyně také vydána v rozporu s § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), přičemž jsou i z tohoto důvodu nepřezkoumatelná.
Související
§ 3c Kritéria udržitelnosti biopaliv (Zákon o ochraně ovzduší a o změně někter)§ 1 Předmět úpravy (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení )§ 3a (Zákon o ochraně ovzduší a o změně někter)§ 3 Vymezení pojmů (Zákon o spotřebních daních)§ 47d Povinnost snižování emisí skleníkových plynů (Zákon o podporovaných zdrojích energie a)