§ 271n zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony – Jak se rozděluje odpovědnost za náhradu škody…
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony · 205/2015 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 271n zákona č. 205/2015 Sb. upravuje, jak se rozděluje odpovědnost za náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání mezi více zaměstnavatelů a stanoví, že pro jinou škodu na zdraví než z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání platí stejná pravidla jako pro pracovní úrazy. (§ 271n zákona č. 205/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 205/2015 Sb.
(1) Jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu nebo nemajetkovou újmu nahradil, právo na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek.
(2) Jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec onemocní nemocí z povolání, za kterou je odpovědných více zaměstnavatelů (protože u nich pracoval za podmínek, které nemoc způsobily), ten zaměstnavatel, který škodu nahradil, má právo požadovat část náhrady od ostatních zaměstnavatelů.
- Rozsah, v jakém se ostatní zaměstnavatelé podílejí na náhradě, se určí podle doby, po kterou u nich postižený zaměstnanec pracoval za podmínek vedoucích ke vzniku nemoci z povolání.
- Pokud zaměstnanec utrpí škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví, která není pracovním úrazem ani nemocí z povolání (např. úraz mimo práci, za který je ale odpovědný zaměstnavatel), postupuje se při náhradě stejně, jako by šlo o pracovní úraz.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel, který již škodu nahradil, musí aktivně uplatnit své právo na náhradu vůči předchozím zaměstnavatelům.
- Je třeba přesně určit dobu, po kterou zaměstnanec pracoval u jednotlivých zaměstnavatelů za podmínek, které vedly ke vzniku nemoci z povolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.