Novela Zákon o bankách od 2021-10-01: co se mění

§ 3a LICENCE Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27). ČÁST DRUHÁ

§ 4 LICENCE (1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. (2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka. (3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě, b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb, c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu, d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c). (4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e). (5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky: a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba, b) splacení základního kapitálu v plné výši, c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena, d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 3) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky, e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8, 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby, f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční účinný řídicí a kontrolní systém banky, banky a organizační uspořádání banky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině, g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi, kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má banka v úmyslu provozovat, h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou, i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu bankovního dohledu, j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu, k) sídlo banky musí být na území České republiky, l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady. (6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky. (8) (7) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 5 (1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance. (2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled. (3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka. (4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky: a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500 000 000 Kč, b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah činností pobočky, c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky, d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční účinný řídicí a kontrolní systém pobočky, pobočky a organizační uspořádání pobočky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině, e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi, kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má pobočka v úmyslu provozovat, f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka, g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu, h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu, i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě, j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s bankovním dohledem vykonávaným v členských státech, k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu zahraniční banky. (5) Žádost o licenci podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. (6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení pobočky podle odstavce 1. (7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.

§ 5a (1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie. (3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských státech. (4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m. (5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a. (6) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit pouze a) v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9, b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank, c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b), d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8, e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1). (7) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož ve skupině, jejímž členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1. (8) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční stabilitu v České republice.

§ 5n (1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“). (2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. úvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je taková pobočka členem skupiny evropské ta ovládána evropskou ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán vykonávající dohled určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci podle odstavce 3. (3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %, b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice, c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů. (4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu. (5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou. (6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže a) orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.

§ 5o (1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně. (2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku. (3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem. (4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c 26e odst. 7, 1, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 4 5 a 5 6 se použije obdobně. (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu. (6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.

§ 8 ORGANIZACE BANKY (1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel. (2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a b) vzniku možného střetu zájmů. (3) Banka zajistí, aby a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a rady, c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a d) byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady. (4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky. (6) Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) skupiny podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění, skupiny, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast. (7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkci. (8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách. (9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba. (10) Odstavce 4 3 až 7 9 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky banky z jiného než členského státu. na finanční holdingovou oso

§ 8b Řídicí a kontrolní systém (1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů, 3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy, 4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu, b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, 2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, 3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik, c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy 1. vnitřní audit a 2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky, d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a rady, e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům. rizikům, a f) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho celku i částech. (3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka má tyto povinnosti také 575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, jestliže je nebo subkonsolidovaném základě má a) tuzemskou evropská ovládající bankou [§ 26d úvěrová instituce, b) tuzemská ovládající banka, c) finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, d) určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 1 písm. l)], b) c), nebo e) osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2. (5) Evropská ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině úvěrová instituce, evropská finanční holdingové osoby holdingová osoba nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou evropská smíšená finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, holdingová osoba, které mají sídlo v jiném než členském státě, c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)], d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)]. (5) Banka, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí jimi ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, jiná než instituce, zavedla zásady a postupy řízení, organizační na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle odstavce 4. Z této povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud banka tato ovládající osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem právními předpisy země sídla ovládané osoby. osoby v jiném než členském státě. (6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy Požadavky podle odstavce 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné písm. f) bodu 3 a propojené § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v a) členském státě a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci k podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo b) jiném než členském státě

§ 8d Česká národní banka a) používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 575/2013, jakož i informace poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů odměňování, b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, banky, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky.

§ 9a Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem (1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které banka určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/201434) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2. (2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření, b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob, c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu. (3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance, nebo b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance. (4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva. (5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí. (6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady. (7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál. (8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.

§ 11a Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu (1) Pobočka banky z jiného než členského státu Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje údaje o sobě a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání. (2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční bance. (3) Banka uveřejňuje také údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě, jestliže je (4) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České republiky, avšak nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 2 nebo 3, uveřejňuje údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání ve zkráceném rozsahu. Postavení banky se považuje za významné na finančním trhu České republiky, pokud je splněno alespoň jedno z těchto kritérií: a) průměrná bilanční suma banky je alespoň 500 000 000 EUR, přičemž průměrná bilanční suma se stanoví jako aritmetický průměr bilančních sum banky uvedených v posledních třech řádných účetních závěrkách ověřených auditorem podle zákona upravujícího činnost statutárních auditorů a auditorských společností, b) banka je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu15), (5) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu na něž se nevztahují povinnosti podle odstavců 2 až 4, uveřejňuje informace údaje o tom, kdo a) sobě a jakým způsobem uveřejňuje údaje na konsolidovaném základě za skupinu evropské ovládající banky nebo za skupinu evropské finanční holdingové osoby, jíž své činnosti, b) bance, jejíž je členem. (3) pobočkou, a její činnosti a c) plnění pravidel obezřetného podnikání. (2) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků, b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit její investici do těchto produktů nebo systémů, c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost. (4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, jsou splněny podmínky podle čl. 432 nařízení Evropského parlamentu a důvod, proč informaci neuveřejnila. Rady (EU) č. 575/2013. (3) Pobočka banky z jiného než členského státu uvede alespoň obecnou informaci každoročně uveřejňuje informace o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná. (5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a poměrové ukazatele banky dalších postupů a pobočky banky z jiného než členského státu. (6) mechanismů podle § 8b odst. 1. (4) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) obsah údajů určených k uveřejnění, uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů, b) obsah formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů ověřovaných auditorem. (7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. podle odstavce 3. (5) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje rovněž vnitřní postupy a zásady pro a) plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě, b) hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a c) posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky z jiného než členského státu povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 3.

§ 11b Uveřejňování informací ovládajícími bankami a dalšími osobami a bankami (1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, v rámci skupiny, včetně informací o úzkém propojení, b) řídicím nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a kontrolním systému dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) až e), f) a c) řídicím dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst. 4. b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije. (3) Banka splní povinnost Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici. (4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací bankami bankami, než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí správu a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup. řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5. (7) Česká národní banka a) stanoví vyhláškou rozsah obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu způsob a lhůty uveřejňování údajů. údajů podle odstavců 2 a 6.

§ 12a Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu (1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5 odst. 4 písm. a). (2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model. (3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat. (4) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně pákový poměr minimálně ve výši 3 %. Pákovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkové míře expozic. (5) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik, b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 3, c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance. bance, d) pravidla pro výpočet pákového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu pro účely pákového poměru a pravidla pro určení celkové míry expozic.

§ 12c (1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2. (2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky. (3) Povinnosti stanovené v odstavcích podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě pouze banka, která a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)], bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)], osobou, b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině, c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou, d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo e) c) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Povinnosti stanovené v odstavcích podle odstavců 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2. (5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka, která je a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)], b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve skupině finanční holdingové osoby smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě, c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)], d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)]. ní drží účast.

§ 12m Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Banka Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to rezervě. (2) Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných opatření rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů upravujícího ozdravné postupy a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) řešení krize na finančním trhu. (3) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci, e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci. (3) Banka udržuje kapitálové rezervy (4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka udržuje 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná banka ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná banka ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 nebo § 12v odst. 2. (4) Pokud banka 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka osoba podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f). (6) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, 3, b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4, c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 12n Sazba Bezpečnostní kapitálová rezerva Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálové rezervy Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 12o Proticyklická kapitálová rezerva (1) Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (2) (3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství, d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (3) (4) Česká národní banka čtvrtletně stanoví vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 2 a 2, 3, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika, c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (4) (5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (5) (6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3, 4, b) den, od kterého jsou banky povinny používat osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (6) (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 6 písm. a) sníží. (7) (8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 5, 6, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 2 a 2, 3, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 7 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (8) (9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.

§ 12p (1) Banka Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou banky povinny používat osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 12q Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika (1) Banka Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou banky povinny používat osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 12r Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika (1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby banky, osoby, skupina druhově určených bank osob nebo jednotlivá banka osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků 575/2013. (2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na kapitál a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření k nápravě 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a jiných opatření podle Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státech, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné v jiném než členském státě. (3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. bodu. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (3) (4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2, rizika, b) údaje nutné k identifikaci banky, osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, d) den, od kterého je dotčená banka povinna osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) používat, d) a), e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 12s (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a příslušným orgánům příslušnému orgánu dohledu nebo určeným orgánům dotčených států. určenému orgánu dotčeného členského státu. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, c) e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, d) f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení, f) g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud hodlá Česká národní banka hodlá stanovit sazbu uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci. (4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 12t. (5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud (7) Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice v oznámení podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu odstavce 1 Evropskou komisi a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy. (5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. (6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušné orgány příslušný orgán dohledu nebo určené orgány určený orgán dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. použite

§ 12t (1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 3 4 tuto sazbu stanovit. (2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv. (3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu. (2) (4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu. rizika.

§ 12u Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci (1) Česká národní banka rozhodne, aby banka, která byla označena jako rozhodne o povinnosti globální systémově významná instituce, významné instituce průběžně udržovala udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. 575/2013. (2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající banka, úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií: a) velikost skupiny globální systémově významné instituce, b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem, c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce, d) složitost skupiny globální systémově významné instituce, e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce. (4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské komise. unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí39). (5) Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit rozhodnout o zařazení a) globální systémově významnou instituci významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, významností, b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech významná, do některé z kategorií systémové významnosti, c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle věty druhé čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a uvede důvody, pro které tak činí. (5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu Rady (EU) č. 806/201440). (6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši sazba činí 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu. (6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné.

§ 12v Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci (1) Česká národní banka může stanovit, aby banka, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, instituce průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. 575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci. (2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající banka, úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, nebo banka. (3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií: a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem. (4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. (5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu radě pro bankovnictví, systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko, c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající bankou úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot: a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě.

§ 12w (1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí. (2) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví instituce a Evropskou radu pro systémová rizika. (2) (3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena. významnou instituci zařadila.

§ 13 (1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla pro převod rizik a pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice. (2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.

§ 15 (1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12. (2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 6, 4, § 12a odst. 4, 5, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.

§ 17 (1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud a) se nestane společníkem s neomezeným ručením, b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c), c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož skupiny, jejímž členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního celku skupiny nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích. (2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek podle odstavce 1. (3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.

§ 17a (1) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3, b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění, c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat, d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo, e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3, f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování, g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování. (5) (2) Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí. (6) (3) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky. (7) (4) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti majetkového podílu na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv. (8) (5) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv. (9) (6) Podmínky uvedené v odstavci 7 4 nebo 8 5 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 7 4 nebo 8, 5, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají, b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 7 4 nebo 8 5 a c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b). (10) (7) Ovládající osoba podle odstavce 7 4 nebo 8 5 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 4 písm. b) nebo odstavcem 5, b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.

§ 18 (1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty. (2) Banka poskytuje osobám provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, 1, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu poskytuje osobám provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, 1, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Odstavec 1 tím není dotčen.

§ 19b (1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak. (2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji. (3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 a 2 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 20 (1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované. (2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak. (3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr a mít souhlas České národní banky a) k nabytí kvalifikované účasti na bance, b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob. (4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato kvalifikovaná účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou. (5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, investiční podnik, nebo je ovládající osobou takovéto osoby. (6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, úvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb investičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů. (7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce 4. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. (8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění pod podm

§ 22 (1) Banka zajistí, aby auditor provedl a) ověření účetní závěrky banky, b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance, d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a a 11b, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 6 písm. b). bance. (2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení. (3) Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bance sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu. (4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora. (5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost. (6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku. (7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bank z jiného než členského státu. (8) Česká národní banka může nařídit bance změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24 BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI (1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. (2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, včetně informací potřebných pro celkové sledování činnosti pobočky, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka banky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. (3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob. (4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně. ČÁST ŠESTÁ

§ 25 BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI (1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků [§ 26d odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci. (3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b). (4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. (6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) banky, b) finanční holdingové osoby, c) smíšené finanční holdingové osoby, d) smíšené holdingové osoby, e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d), f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti. (7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. (8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 25a (1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce. (2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize, b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo trhem, na řešení krize, krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů, d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie. (4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce, a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce, b) dohledu nad orgánem podle písmene a), c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce, d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce, e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností, f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy, h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému, i) orgánu činného v trestním řízení, j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem, k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize, l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika22). rizika22), přičemž při poskytnutí informací podle písmene e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány. (5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy. (6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dál

§ 25c Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c). (3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic banky, i) model podnikání banky, j) zhodnocení systémového rizika. banky. (4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud by 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro bankovnictví poklesla úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 20 15 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě, c) expozice kapitálu tier 1, nebo 2. u banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 57 úrokové sazby stanovených přímo použitelným pře

§ 25d (1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování může u skupin druhově určených bank stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených bank s podobným rizikovým profilem lze určit zejména přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na základě zhodnocení systémového rizika podle § 25c odst. 3 písm. j). rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele. (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit. (3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.

§ 25e OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování (1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c. (2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh, f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné. (4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena, f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g, g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), h) uložit opatření uvedená v § 26 odst. 3 2 písm. a) bodech 2 až 10 a v § 26 odst. 2 písm. b). (5) Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 26ab se použije obdobně. ČÁST SEDMÁ neuplatní.

§ 26 OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ (1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. (2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu 1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, 3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, 4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, 5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku, 6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst, 7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila jinou osobu, 8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. a) f) bodě 4, 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku, 9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, 10. omezila nebo zakázala rozdělení zisku kapitálu nebo nerozdělila zisk úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, 11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování, 13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu kapitálu, likviditě a likviditních pozicích, páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi, c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, banky a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky, d) uložit dodatečné uveřejňování informací, f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení zisku po zdanění kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě. (3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle čl. 393 části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo nedostatky ve strategiích interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo postupech podle § 12c, nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 pí interní mod