§ 21 Kusové zásilky tvořené ze železničních vozových zásilek
Ustanovení tohoto řádu platí také pro přepravu kusových zásilek došlých jako železniční vozová zásilka do železniční stanice v níž je VKZ a určené do míst v jednom okrsku.
211/1964 Sb. · 40 paragrafů
Ustanovení tohoto řádu platí také pro přepravu kusových zásilek došlých jako železniční vozová zásilka do železniční stanice v níž je VKZ a určené do míst v jednom okrsku.
Pro přepravu kusových zásilek přepravovaných v okrskové přepravě jen po silnici může odesílatel ujednat s podací VKZ odchylky přepravních podmínek, a to jen pokud jde
a) o rozměry jednotlivých kusů zásilky (§ 1),
b) o podmínky pro přepravu zásilek, jejichž přeprava je dovolena za zvláštních podmínek (§ 4),
c) o ohlašování zásilek k podeji (§ 5),
d) o obal kusových zásilek (§ 7),
e) o označování kusových zásilek (§ 8),
f) o zjišťování váhy zásilek (§ 10),
g) o dodací lhůty (§ 15).
Dopravce odpovídá z přepravní smlouvy přepravci a přepravce odpovídá z přepravní smlouvy dopravci podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a ustanovení tohoto řádu.
(1) Dopravce odpovídá za škody, které vzniknou na přepravované zásilce ztrátou nebo poškozením v době od převzetí zásilky k přepravě až do jejího vydání.
(2) Dopravce se své odpovědnosti za ztrátu nebo poškození zprostí, jestliže ztráta nebo poškození byly způsobeny
a) okolností, kterou dopravce nemohl odvrátit,
b) odesílatelem nebo příjemcem,
c) vadností zásilky,
d) vadností obalů nebo balení,
e) zvláštní povahou zásilky.
(3) Důkaz o tom, že ztráta nebo poškození vznikly z příčin uvedených v odstavci 2, písmene a) b) c), přísluší dopravci. Mohla-li podle okolností případu vzniknout ztráta nebo poškození z příčin uvedených v odstavci 2, písmene d) a e), má se za to, že z nich škoda vznikla. Oprávněný má však právo dokázat, že škoda nevznikla zcela nebo zčásti z těchto příčin.
(4) Došla-li zásilka v nepoškozené přepravní skříni s neporušenými plombami nebo zámky odesílatele nebo v nepoškozeném obalu, musí oprávněný, dožaduje-li se náhrady za ztrátu, dokázat, že ke ztrátě došlo během přepravy.
(5) Údaj o váze v přepravním listu je důkazem proti odpravci jen tehdy, jestliže dopravce váhu zjistil při podeji a vyznačil v přepravním listu.
(6) U zboží, které pro své přirozené vlastnosti ztrácí za přepravy na váze, odpovídá dopravce jen za část ztráty, která přesahuje
a) 2 % váhy zboží tekutého nebo podaného k přepravě ve vlhkém stavu, jakož i tohoto zboží: kůže zpracované (usně) a kůže surové, sůl, tabák, klihovka a čerstvá zelenina;
b) 1,5 % váhy tohoto zboží: dříví palivové a dříví surové, stavební hmoty nerostného původu, hmoty keramické, jíl, lupky, ryby solené a sušené, tuky, dřevěné uhlí;
c) 1 % váhy tohoto zboží: hnojivo, chmel, koření, stromová kůra, maso zmrazené, mýdlo, paliva nerostná tuhá, nepraná srst, nepraná vlna;
d) 0,5 % u ostatního zboží, které podléhá rovněž ztrátě na váze za přepravy.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nevztahuje na zboží přepravované v neprodyšném obalu (zaletovaném nebo zalitém voskem, smolou apod.).
(1) Oprávněný může pokládat kusovou zásilku za ztracenou a žádat náhradu za ztrátu, jestliže mu nebyla dodána nebo přichystána k výdeji do 30 dnů po uplynutí dodací lhůty. Obsahuje-li zásilka snadno zkazitelné zboží, zkracuje se lhůta na 5 dní.
(2) Byla-li zásilka nalezena po vyplacení náhrady, nabídne ji dopravce oprávněnému. Oprávněný má právo požádat dopravce, aby mu zásilka byla dodána do původního místa určení do domu (závodu) nebo přichystána k odběru ve sběrně. Dopravce jeho žádosti vyhoví, jestliže oprávněný vrátí náhradu, která mu byla vyplacena. Nedojde-li odpověď oprávněného do 10 dnů po odeslání nabídky, nebo odmítne-li oprávněný nalezenou kusovou zásilku převzít, dopravce provede likvidaci podle § 20.
(1) Je-li dopravce podle ustanovení tohoto řádu povinen nahradit úplnou nebo částečnou ztrátu, vyplatí oprávněnému bez náhrady další škody částku vypočtenou zpravidla podle faktury dodavatele. Není-li ve faktuře uvedena daň z obratu, ačkoliv dodávka byla provedena s daní z obratu, připočte se k ceně uvedené ve faktuře daň z obratu a datum jejího odvodu. K této ceně se připočítává, pokud v ní již není obsažena,
a) cena obalu podle cen stanovených na základě cenových předpisů v příslušných cenících po příslušné srážce za opotřebení obalu,
b) částka vedlejších výdajů zaplacených v souvislosti s podejem kusové zásilky.
(2) Kromě náhrady za úplnou nebo částečnou ztrátu hradí dopravce částky, které mu byly zaplaceny za přepravu, a to úměrně ke ztracené části zásilky, pokud tyto částky nejsou již obsaženy v ceně zboží.
(3) Nelze-li skutečnou cenu určit podle faktury dodavatele ani podle stanovených cen a nebylo-li o její výši dosaženo ani dohody, určí se cena pro vypočtení výše náhrady znaleckým odhadem. Oprávněný hradí náklad znaleckého odhadu, je-li odhadnutá cena nižší než cena požadovaná.
(1) Při poškození kusové zásilky je dopravce povinen zaplatit oprávněnému částku, o kterou se zmenšila cena zboží zjištěná podle § 26.
(2) U předmětů, které lze opravit, se určuje částka, o níž se zmenšila cena předmětu, zpravidla fakturou za opravu nebo znaleckým odhadem. Nelze-li předměty opravit v místě určení, nahradí dopravce oprávněnému též přepravné zaplacené za přepravu do nejbližšího místa, kde bylo možno opravu provést a zpět. Dále nahradí dopravce oprávněnému případné nezbytné výdaje za třídění a úpravu poškozeného zboží. Náhrada škody se poskytuje jen do výše částky náhrady za ztrátu poškozeného předmětu.
(1) Za překročení dodací lhůty je dopravce povinen zaplatit příjemci na jeho žádost pokutu ve výši jedné desetiny dovozného za každých i započatých 24 hodin, o které byla dodací lhůta překročena, nejvýše však polovinu dovozného.
(2) Utrpěl-li příjemce překročením dodací lhůty škodu, vyplatí mu dopravce na jeho žádost náhradu škody, nejvýše však částku zaplaceného dovozného.
(3) Příjemce nemá právo na pokutu za překročení dodací lhůty nebo náhradu škody podle odstavců 1 a 2, byla-li oprávněnému přiznána náhrada za ztrátu celé zásilky.
(4) Je-li dopravce povinen nahradit ztrátu kusové zásilky a došlo-li zároveň k překročení dodací lhůty, vyplatí příjemci pokutu nebo náhradu škody podle odstavců 1 a 2 za neztracenou část. Náhrada za ztrátu spolu s pokutou nebo náhradou za překročení dodací lhůty se poskytne jen do výše, která by oprávněnému náležela za ztrátu celé zásilky.
(5) Dopravce neodpovídá za překročení dodací lhůty, bylo-li překročení způsobeno okolnostmi, které nemohl odvrátit.
Dopravci odpovídá z přepravní smlouvy
a) odesílatel, dokud příjemce nepřevzal zásilku nebo přepravní list;
b) příjemce, jakmile přijal zásilku nebo přepravní list;
c) původní příjemce, změnil-li přepravní smlouvu, až do přijetí zásilky nebo přepravního listu novým příjemcem.
(1) Okolnosti, které mohou zakládat majetkovou odpovědnost dopravce a přepravců, se zjišťují zpravidla zápisem, který je podkladem pro uplatnění práv. Zápis sepisuje dopravce podle skutečností, které zjistil.
(2) Zjistí-li dopravce ztrátu nebo poškození nebo okolnosti tomu nasvědčující, nebo zjistí-li to při odběru příjemce, je dopravce povinen zjistit stav zásilky a sepsat zápis.
(3) Zápis potvrdí svým podpisem příjemce i osoby, které se účastnili jeho sepsání. Nesouhlasí-li příjemce s obsahem zápisu, je povinen v něm uvést, s kterým údajem nesouhlasí a z jakého důvodu.
(4) Zjistí-li příjemce při odběru zásilky zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen požádat dopravce nejpozději při odběru zásilky o zjištění jejího stavu a popřípadě o sepsání zápisu. Příjemce je v takovém případě oprávněn odmítnout odběr zásilky, dokud dopravce nevyhoví jeho žádosti; nemůže-li dopravce zjistit přesný stav zásilky a sepsat příslušný zápis ihned při jejím výdeji, sepíše zaměstnanec dopravce vydávající takovou zásilku o závadě hlášenku, jejíž průpis vydá příjemci. Stav zásilky zjistí a příslušný zápis sepíše dopravce dodatečně. V takovém případě je příjemce povinen ponechat zásilku v nezměněném stavu až do příchodu zaměstnance dopravce oprávněného k sepsání zápisu.
(5) Dopravce vydá přepravci zdarma průpis zápisu. Průpis zápisu na ztrátu celé zásilky vydá dopravce příjemci na jeho žádost po 30 dnech po uplynutí dodací lhůty a u zboží snadno zkazitelného po 5 dnech po uplynutí dodací lhůty.
Veškerá práva, která má přepravce vůči dopravci podle tohoto řádu, lze uplatnit reklamací u dopravce; s reklamací je přepravce povinen předložit příslušný díl přepravního listu a doklady podle § 33.
Socialistické organizace nemohou uplatňovat své právo vůči dopravci a dopravce nemůže uplatňovat své právo vůči socialistické organizaci, jde-li v jednotlivých případech o částku nepřevyšující 10,- Kčs. Toto omezení neplatí, opakují-li se případy odůvodněných reklamací soustavně.
(1) Právo z přepravy kusových zásilek musí socialistická organizace uplatnit písemnou reklamací; uplatňuje-li občan právo ústní reklamací, vyhotoví o ní dopravce zápis. Právo musí být uplatněno
a) v případě přeplatku přepravného u VKZ, u níž příslušná částka byla placena,
b) v ostatních případech u VKZ příslušné pro místo určení.
Nevyřídí-li reklamaci VKZ sama, vyrozumí oprávněného o tom, který útvar dopravce reklamaci vyřídí.
(2) Bude-li reklamace uplatněna u místa nepříslušného, postoupí ji toto místo ihned místu příslušnému, přičemž se oprávněnému lhůta pro její podání zachovává; o postoupení reklamace vyrozumí oprávněného.
(3) V reklamaci musí oprávněný vymezit své požadavky a stručně je odůvodnit; dále musí připojit doklady osvědčující oprávněnost reklamace.
(4) Nebudou-li k reklamaci připojeny stanovené doklady, dopravce vyzve ihned oprávněného k předložení chybějících dokladů a stanoví mu přiměřenou lhůtu, nikoliv však kratší než 8 dní. Budou-li tyto doklady odeslány, popř. předloženy ve stanovené lhůtě, platí, že reklamace byla řádně podána.
(1) Práva z přepravní smlouvy je oprávněný povinen uplatnit reklamací u dopravce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců, a to
a) je-li oprávněným občan, ode dne vydání zásilky příjemci (§ 14), nebo jestliže zásilka nebyla vydána, ode dne vzniku přepravní smlouvy (§ 9),
b) je-li oprávněným socialistická organizace, ode dne vzniku přepravní smlouvy (§ 9).
Není-li právo uplatněno reklamací v uvedených lhůtách, zaniká.
(2) Jiná práva z přepravy, kromě práva na náhradu škody z přepravní smlouvy (např. na vrácení pokuty za nesplnění podeje kusové zásilky k podeji přihlášené, za neumožnění podeje nebo dodání kusové zásilky v době stanovené § 11 a 14, pokuty za nesprávné uvedení adresy příjemce v přepravním listu, stanovené § 6 odst. 8) uplatní bez zbytečného odkladu
a) občan podle ustanovení občanského zákoníku,
b) socialistická organizace reklamací u dopravce, nejpozději do 6 měsíců od vzniku příslušného práva; neuplatní-li je v uvedené lhůtě, právo zaniká.
(1) Dopravce je povinen vyřídit podanou reklamaci a zpravit oprávněného o uznání nebo zamítnutí jeho požadavku co nejdříve, nejpozději však do 3 měsíců ode dne odeslání reklamace poštou, popř. ode dne osobního doručení reklamace. Tato lhůta počíná dnem následujícím po dni, ve kterém byla reklamace podána na poštu, popř. po dni, ve kterém byla osobně předložena.
(2) Práva, o nichž rozhoduje soud nebo hospodářská arbitráž, mohou být uplatněna u soudu nebo u hospodářské arbitráže proti příslušné dráze nebo proti příslušnému národnímu podniku ČSAD, a to podle toho, která z uvedených organizací reklamaci vyřídila. Nedojde-li oprávněnému vyřízení reklamace ve stanovené lhůtě, mohou být tato práva uplatněna podle jeho volby proti jedné z uvedených organizací s výjimkou případu, kdy přepravu prováděla pouze jedna z uvedených organizací.
Pro uplatnění a zánik práva dopravce vůči přepravcům platí ustanovení občanského zákoníku a hospodářského zákoníku.
Dopravce a přepravci jsou povinni zaplatit nedoplatky a vrátit přeplatky, pokud je zjistí, do 15 dnů po jejich zjištění, aniž by vyčkávali reklamaci nebo výzvu k zaplacení, popř. do 15 dnů ode dne, kdy dostali výzvu k zaplacení nebo vrácení.
Vyhlásilo-li ministerstvo dopravy, zejména při živelních pohromách nebo při přerušení provozu na přepravní cestě nebo z důvodů opatření orgánů státní správy, zákaz přepravy všech nebo některých kusových zásilek pro všechny nebo určité směry nebo pro určitá místa, je dopravce povinen upozornit na to vhodným způsobem přepravní veřejnost, především vývěskami ve VKZ.
(1) Přepravce neplatí pokuty, stanovené v § 11 odst. 2 a § 14 odst. 2, jestliže se podej nebo dodání zásilky neuskutečnily
a) pro nehodu na závodě, znemožňující podání nebo dodání zásilky,
b) pro požár nebo povodeň,
c) pro zákaz přepravy.
(2) Dopravce neplatí pokuty, stanovené v § 11 odst. 3 a § 14 odst. 3, nemohly-li být zásilky ohlášené k podeji odvezeny nebo nemohly-li být dodány
a) pro nehodu na dopravních zařízeních, znemožňující odvoz nebo dodání kusových zásilek,
b) pro požár, povodeň, sněhové závěje, nesjízdnost cest a mimořádné mrazy,
c) pro zákaz přepravy.
(1) Zrušuje se vyhláška č. 266/1956 Ú. l., kterou se vydává přepravní řád pro železniční a automobilovou přepravu kusových zásilek ve znění vyhlášky č. 26/1963 Sb.
(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1965.
Ministr:
Indra v. r.
*) Ustanovení o přepravě dovozních a vývozních kusových zásilek jsou uvedena v § 10 odst. 2, § 12 odst. 8, § 14 odst. 14 a § 16.
*) Za zvláštní předpis platí t. č. zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečného zboží (PNZ), vydané jako příloha 1 k Železničnímu přepravnímu řádu.
*) Směrnice SBČS č. 136/1955 Ú. l. o placení přepravného hospodářskými a rozpočtovými organizacemi dopravním organizacím výběrkami přepravného a o poskytování zúčtovacích úvěrů na přepravné a směrnice SBČS č. 170/1956 Ú. l. o platebním a zúčtovacím styku.