Stručně: Paragraf 10 zákona 215/1919 stanoví, že pokud stát zabraný majetek nepotřebuje pro všeobecně prospěšné účely, přidělí jej primárně malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, bezzemkům (zejména příslušníkům ozbrojené moci a válečným invalidům) a dále družstvům, obcím a veřejným svazkům pro různé prospěšné účely.
§ 10
Pokud stát převzatého majetku nepodrží pro účely všeobecně prospěšné, přidělí jej úřad pozemkový postupně do určité výše do vlastnictví nebo pachtu malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, bezzemkům, a to zvláště příslušníkům ozbrojené moci československé a válečným invalidům, kteří by na půdě chtěli a mohli hospodařiti, pak družstvům složeným z uvedených osob, družstvům bytovým, spotřebním a zemědělským, obcím a jiným veřejným svazkům k účelům všeobecně prospěšným, vědeckým a humanitním ústavům. Půdy může býti užito také k jiným účelům všeobecně prospěšným.
O osobách a korporacích, kterým lze půdu přiděliti, o výměře přídělu a právech k němu a o omezeních práva vlastnického k přidělené půdě budou dána podrobnější ustanovení zvláštním zákonem.
Paragraf 10 zákona 215/1919 stanoví, že pokud stát zabraný majetek nepotřebuje pro všeobecně prospěšné účely, přidělí jej primárně malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, bezzemkům (zejména příslušníkům ozbrojené moci a válečným invalidům) a dále družstvům, obcím a veřejným svazkům pro různé prospěšné účely.
Co to znamená v praxi
Stát má možnost rozhodnout, zda si zabraný majetek ponechá pro vlastní všeobecně prospěšné účely, nebo jej rozdělí dál.
Přednostní právo na přidělení majetku mají specifické skupiny obyvatel, jako jsou malí zemědělci, bezzemci a váleční invalidé, kteří chtějí a mohou na půdě hospodařit.
Majetek může být přidělen i různým typům družstev, obcím a dalším veřejným subjektům pro širokou škálu prospěšných, vědeckých a humanitních účelů.
Podrobnější pravidla pro přidělování půdy, včetně určení konkrétních osob, výměry a omezení vlastnických práv, budou stanovena samostatným zákonem.