Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona ČNR č. 38/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

(1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“).

(2) Úřední oprávnění uděluje ústřední pozemkový úřad [§ 11 písm. b) a § 13 písm. c)].

(3) Ústřední pozemkový úřad udělí úřední oprávnění na základě písemné žádosti fyzické osobě, která

a) je způsobilá k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) je občanem České republiky,

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání na vysoké škole technické nebo zemědělské,

e) prokáže dva roky praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

(5) V žádosti podle odstavce 3 žadatel uvede

a) jméno a příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo,

b) dosažené vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě specializace,

c) délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav.

(6) K žádosti podle odstavce 3 žadatel připojí tyto doklady:

a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší tří měsíců,

b) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonání praxe v předepsané délce, popřípadě jejich ověřené kopie.

(7) Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění.

(8) Úřední oprávnění zaniká

a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3,

b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,

c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo prohlášením za mrtvého,

d) rozhodnutím ústředního pozemkového úřadu o odnětí.

(9) Ústřední pozemkový úřad může toto úřední oprávnění odejmout v případě, že jeho držitel přes písemné upozornění okresního pozemkového úřadu opakovaně poruší ustanovení tohoto zákona.

(10) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění podle odstavce 9, může být znovu uděleno nejdříve po ulynutí tří let od jeho odnětí, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3.

(11) Fyzická osoba, která je již držitelem oprávnění uděleného podle dříve platných předpisů,4b) musí do dvou let od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.

(12) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.

4b) § 45 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.“.

27. V § 9 odst. 1 v první větě se čárka za slovem „obci“ nahrazuje tečkou a část věty za čárkou se vypouští. Ve větě druhé se slova „a orgány uvedené v § 6 odst. 6“ vypouštějí.

28. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Okresní pozemkový úřad předloží zpracovaný návrh dotčeným orgánům státní správy (§ 6 odst. 6) k udělení opatření (souhlasu, povolení výjimky) podle zvláštních předpisů. Bez tohoto opatření nelze návrh pozemkových úprav schválit.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

29. V § 9 v nově označeném odstavci 4 se na začátku věty slovo „Pozemkový“ nahrazuje slovy „Okresní pozemkový“ a za slovo „schválení“ se vkládá slovo „návrhu“.

30. § 9 odst. 5 včetně poznámky č. 4c) zní:

„(5) Rozhodnutí o schválení návrhu okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu2d) se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Schvalovaný návrh se všemi náležitostmi se ukládá u okresního pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) okresní pozemkový úřad předá také katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.4c)

4c) § 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.“.

31. V § 9 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámek č. 4d) a 4e) znějí:

„(6) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.4d) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně ho doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene, známým okresnímu pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní lhůty, která počne běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Dotýká-li se rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být osoby, jichž se rozhodnutí týká, uvedeny ve zvláštní příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí; jeho doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a okresního úřadu a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený opis, pokud o to požádají. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát,3b) stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem právní moci rozhodnutí podle odstavce 6.

(8) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou předmětem pozemkových úprav, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 6, jsou předmětem dědictví již pozemky evidované v katastru nemovitostí v souladu se schváleným návrhem namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu4e) o změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců.

(9) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí okresního pozemkového úřadu podle odstavce 6 se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (např. v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje okresní pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník v uvedené době bez souhlasu okresního pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit.

(10) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání.

4d) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.

4e) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.“.

32. V § 9 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 11 a dosavadní odstavec 6 se vypouští.

33. V nadpisu nad § 9a se vypouští slovo „návrhu“.

34. V § 9a odst. 2 v první větě se za slovo „vytyčeno“ vkládají slova „a označeno“ a za slova „v terénu“ se připojují slova „podle potřeby vlastníků, a to ještě před vydáním rozhodnutí podle § 9 odst. 6“. V druhé větě se slova „lze zahájit“ nahrazují slovem „zahájí“.

35. § 9a se doplňuje odstavcem 5, který zní:

„(5) Je-li v průběhu řízení o pozemkových úpravách nezbytně třeba ještě před schválením návrhu pozemkových úprav vybudovat přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné zařízení postupuje okresní pozemkový úřad podle zvláštních předpisů.7) Takto lze postupovat jen se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených navrženou komunikací, popřípadě jiným společným zařízením.“.

36. Za § 9a se vkládají nové paragrafy 9b až 9h, které včetně nadpisu a poznámek č. 4f), 4g) a 4h) znějí:

(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních předpisů4f) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.

(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,4f) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.

(3) Po projednání s katastrálním úřadem může okresní pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav ty pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.

(1) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle cenového předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 5 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle cenového předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 5. Okresní pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.

(2) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může okresní pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.

(1) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě či více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,4g) potom

a) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo

b) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.

(2) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle písmene a) nebo písmene b), mají právo na náhradu.

(3) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 1, obdrží

a) za zastavěný pozemek nebo pozemek určený k zastavění peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne okresní pozemkový úřad podle platného cenového předpisu,

b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování.

Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, okresní pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování.

V těch případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních předpisů7) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (§ 9d odst. 1) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle § 9e, upraví se nároky vlastníků (§ 9c) tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.

(1) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou.

(2) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu.4h)

(3) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, okresní pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.4a)

(4) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle § 9d odst. 3.

(5) Jestliže v pozemkových úpravách vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu.

Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.

4f) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon).

Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.

4g) § 136 a násl. občanského zákoníku.

4h) § 250l a násl. občanského soudního řádu.“.

37. § 10 odst. 1 zní:

„(1) Náklady na přípravu a vypracování návrhu, identifikaci parcel, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované okresním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona (§ 6 odst. 10, § 8 odst. 17 a § 9d odst. 3), náklady na zpřístupnění pozemků výstavbou nebo obnovou polních cest a náklady na ochranu půdy a ochranu složek životního prostředí v krajině podle návrhu pozemkových úprav hradí stát. Způsob úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ostatní náklady na provedení pozemkových úprav hradí účastníci; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů.5)“.

38. § 12 písm. e) a f) znějí:

„e) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických a jiných práv k pozemkům,4e)

f) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách pro stanovení ceny pozemků na zemědělské půdě, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,“.

Dosavadní poznámky č. 8) a 9) se vypouštějí.

39. V § 12 se připojují nová písmena i) a j), která včetně poznámky č. 11) znějí:

„i) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek (§ 8 odst. 8) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření,

j) je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.11)

11) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

40. § 13 písm. c) zní:

„c) uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle § 8a odst. 2,“.

41. V § 13 se na konci písmene d) vypouští čárka a připojují se tato slova: „a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách,“.

42. V § 13 písm. f) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“ a na konci se slova „ve znění zákona č. 93/1992 Sb.“ nahrazují slovy „ve znění pozdějších předpisů,“.

43. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:

Používá-li se v tomto zákoně pojem výměra či plocha pozemku, rozumí se tím vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách.“.

44. Za nový § 14a se vkládá nový § 14b, který včetně nadpisu zní:

Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájených před jeho účinností, pokud nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o schválení pozemkových úprav.“.

Čl. II

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb. a zákona č. 79/1997 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 odst. 3 písm. y) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a za písmeno y) se připojuje písmeno z), které včetně poznámky č. 23g) zní:

„z) projektování pozemkových úprav.23g)

23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. III

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.