§ 4 rozpočtová pravidla – Spolu s návrhem státního rozpočtu…
Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) · 218/2000 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 zákona o rozpočtových pravidlech stanovuje, že spolu s návrhem státního rozpočtu se musí vypracovat i střednědobý výhled, který předpovídá příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na několik let dopředu a popisuje, jak se bude případný schodek financovat. (§ 4 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Střednědobý výhled se sestavuje nejméně na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet“
- Judikatura: na § 4 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 218/2000 Sb.
(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí ministerstvo.
(2) Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.
(3) Střednědobý výhled se sestavuje nejméně na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících z koncesí podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
(4) Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministerstvo financí řídí přípravu střednědobého výhledu a spolupracuje na něm s dalšími subjekty, jako jsou správci kapitol státního rozpočtu nebo územní samosprávné celky.
- Střednědobý výhled musí pokrývat minimálně dva roky následující po roce, na který se předkládá státní rozpočet, ale v některých případech (např. u projektů spolufinancovaných EU nebo státních záruk) může být delší.
- Pokud střednědobý výhled předpokládá, že státní rozpočet bude mít schodek (tedy výdaje převýší příjmy), musí zároveň uvést, jakým způsobem se tento schodek plánuje pokrýt.
- Vláda projednává střednědobý výhled společně s návrhem státního rozpočtu a schválený výhled předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k informaci.
Na co si dát pozor
- Ministerstvo financí stanoví vyhláškou termíny, rozsah a strukturu podkladů, které musí ostatní subjekty dodat pro vypracování střednědobého výhledu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4
Jak soudy aplikují § 4
… zákona, který se svým zaměřením, účelem a povahou blíží plánovacím předpisům spojeným s rozhodováním o realizaci staveb dopravní, energetické a vodní infrastruktury potřebných k rozvoji státu (viz k tomu níže), popř. zákonu o státním rozpočtu [a s ním souvisejícímu střednědobému výhledu státního rozpočtu podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)].
Žalobce v prvé řadě namítal, že v projednávané věci nelze aplikovat sankce za prodlení s placením zakotvené v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), ale v souladu s § 4 daňového řádu měla být ve věci aplikována speciální právní úprava v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“).
V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že údržba některých pozemků je v rozporu s podmínkami nařízení vlády č. 505/2000 Sb., čímž bylo porušeno ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a dále bylo uvedeno, že žadateli byla poskytnuta záloha na vyrovnávací příspěvek v celkové výši 5 613 457 Kč a že tato záloha je zúčtovatelná na vrub předpokládaného doplatku.
Související
§ 1 Základní ustanovení (Zákon České národní rady o pravidlech st)§ 2 Vztahy mezi státním rozpočtem federace a stát (Zákon o pravidlech státního rozpočtu čes)§ 1 Základní ustanovení (Zákon Slovenské národní rady o pravidlec)§ 3a (Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 )§ 6d Převod podílu po zrušení pozastavení na žádos (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)