§ 232 Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) – POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Stručně

Paragraf 232 zákona o službě státních zaměstnanců stanoví, že pro výpočet průměrného výdělku státních zaměstnanců se použijí pravidla zákoníku práce, ale některé specifické druhy platu se do něj nezahrnují a doba jejich poskytování se nepočítá jako odpracovaná.

Co to znamená v praxi

• Při výpočtu průměrného výdělku státního zaměstnance se primárně vychází z ustanovení zákoníku práce, která se týkají zjišťování a používání průměrného výdělku.
• Některé druhy platu, konkrétně plat podle § 40 odst. 2 a 3, § 44 věty druhé, § 87 odst. 2 a § 222 odst. 3 tohoto zákona, se nezapočítávají do hrubé mzdy pro účely výpočtu průměrného výdělku.
• Doba, po kterou je státnímu zaměstnanci vyplácen takovýto specifický plat, se pro účely výpočtu průměrného výdělku nepovažuje za odpracovanou dobu.
• To znamená, že tyto specifické složky platu a s nimi související doba nemají vliv na výši průměrného výdělku, který se používá například pro náhrady platu.

Na co si dát pozor

• Je nutné přesně identifikovat, které konkrétní druhy platu podle uvedených paragrafů se do průměrného výdělku nezahrnují.
• Při výpočtu průměrného výdělku je třeba pečlivě oddělit doby, kdy byl vyplácen "běžný" plat, od dob, kdy byl vyplácen plat vyloučený z výpočtu.